VESPER_INDIGO: Před pár dny jsem byla za panem ředitelem. Říkal, že by ti možná prospělo, kdybys ročník opakoval, kdybys zůstal ještě jeden rok v 1.D.

KAISERIN: kauzalita, no dobře, jedna věc vede k druhý. Ale občas je potřeba si říct: "Zákony času a prostoru jsou pěkný hovadiny."

SCHWAB: Měl jsem po krk těch dobrodružství. Znáš to, ne? Zachráníš pár civilizací a pak to začne být... na jedno brdo. Chci se vrátit ke svému týmu.

KBN: flákání po ránu, potom lehárko odpoledne a pak si dáchnout před hlavní večerní zevlovačkou

VESPER_INDIGO: takže jaká je tvoje životní prognóza?

CREMAC: řada lidí je ošklivějších než on, třeba Karl Molden, a to byl slavný herec.

SCHWAB: Vážení, jen proto, že je to nelítostný nestvůrný zabiják a uslintaný slizký netvor, nemusí ještě být špatný člověk.

CREMAC: android by nikdy neurval člověku hlavu a nenaplil mu do krku.

KBN: Vzbuzoval jsem vždy úctu pro své vybrané chování.

CREMAC: jste naprostý a dokonalý magor.

LOVE_DALI: Ještě jeden náznak vzpoury a skalpel skončí ... tady.

CREMAC: A já se ptám, jak bylo možné stoupnout si na tak malý palec omylem?

LOVE_DALI: Ten chlap je barbar. K popelu se hodí jenom červené víno.

CREMAC: Jo. Hele, tohle zůstane jenom mezi náma. Jednou, před fůrou let jsem šel do vinnýho sklípku.

LOVE_DALI: A jak se ti jinak daří? Co ten ekzém, jak ti raší na tom tvém „takzvaném“ obličeji? Bože můj! Ty strašné špeky, to bude z toho piva.

VESPER_INDIGO: Co je s tebou? Slzej ti oči.

KAISERIN: Krevety či raci, já jím úplně všechno!

CREMAC: Seš moje sebevědomí?

KAISERIN: Říkám ti, Kryton tady přebírá moc. Pomalu, ale jistě. Pamatuješ si, jaký býval? Ublafaná ruina, neasertivní, nulové sebevědomí, výčitky svědomí, s duchem podřazenosti. Tehdy jsem ho měl moc rád.

LOVE_DALI: To i roboti mají přechodový potíže?