VESPER_INDIGO: Já myslim, že je fakt hloupý nosit naruby kožený slipy se zlatejma cvočkama. Na co ty?

HNILOB: košíčky, říká se jim košíčky.

KBN: Jistě že ne. Na co máš ten kokos?

HNILOB: Vy opice jíte ze země ?

AMANT: Víš přece, že se lidstvo vyvinulo z opic?

VESPER_INDIGO: Dvoříš se komu?

AMANT: džazickvy?

CREMAC: Mám takovej dojem, že to vůbec nechápeš. Přece nejde o to, jestli tomu věříš. Je to o mužskym, co obětuje svůj život pro lásku.

AMANT: Pánové, vejdete do historie! Budete slavní, postaví vám pomník. I města ponesou vaše jména. Napadá mě například „Mamlasov“.

Tohle jsou nejmilejší hostitelé. Když nepočítám Hitlerovi.

FRK_R23: Neříká se mísy, ale košíčky.

AMANT: Radím Vám, pane: Vyhýbejte se veškerým stresovým situacím. Zůstávejte déle v úsporném režimu a zlehka cvičte.

FRK_R23: Je to hrůza, dívat se na tebe, jak se takhle pachtíš sám. Den co den, jako pes, kterému chybí pánova noha.

MEZZANA: Ztrapňuješ mě jako vždycky, viď? To jsi celý ty. Dokonale mě ponížíš před tímhle xenofobním, úchylným vrahem... Nic ve zlém!

FRK_R23: Je to něco mezi jídlem a operací střev.

MEZZANA: Je to přesně tak, jak jste si poručil, pane. Lahodná rybička vařená v páře. Čtyři tucty ústřic. Kachní nožičky v holandské omáčce. Pečené selátko nadívané kaštany a lanýži.

FRK_R23: Jíme všichni to samé?

CREMAC: Nech si ty startrekový pindy takhle brzo po ránu.

FRK_R23: Doufám, že jednou potkáš mimozemšťany a že ti vrátí tělo a budeš důstojníkem a taky pohlavně žít a přeju ti všechno, o čem si myslíš, že ti chybí ke štěstí.

CREMAC: Poslyšte, ať už jste kdokoli: prosím, nechte toho komandování, ať už jsem kdokoli. Protože je téměř jisté, že ať jsem kdokoli, nedám si to od Vás líbit, ať už jste kdokoli. Takže, než mne začnete komandovat, radši zjistíme, jestli jsem někdo, komu to nevadí, nebo jestli jsem takový typ, který se pěkně naštve, když ho komanduje člověk jako Vy. Jasné?!