AMANT: Vy musíte být Velký Úchyl, že?

KACHENNA: Já vím, ale lepidlo je moje.

AMANT: Studovala jsem je na akademii, ale takhle z blízka jsem je ještě neviděla. Není to úžasné! Vidíte ty krystalické útvary. Jsou bohovský!

KACHENNA: Ne. Obsah jsem přišpendlil na zeď.

AMANT: Co je na tom špatného? Nejsi snad ubohý maskulinista, ne!?

KACHENNA: Hrával jsem golf. Nenávidím lidi, kteří poškozují hřiště.

AMANT: To už je hodně dávno, Listere. Byl jsem tak mladý a předčasně vyspělý, že si to ani nepamatuju.

Jazzový fanoušek. Úvěry splácí. Jednou přijat do nemocnice úplně nahý přivázaný -
Nakloní se k němu a zašeptá mu zbytek věty do ucha.

AMANT: "Arnold je jednička", "Za všechno vděčím Rimmerovi", "Na Arnieho jste krátký". To je fakt hrozně srandovní.

KACHENNA: Jo, já vím, ale nevydržel bych čekat půl roku s takovým bezvadným fórem v kapse.

AMANT: Ještě jednou a tímhle dostaneš. Slyšelas?? Nedělám si legraci! Ještě jeden zvuk, jen - jediný.

KACHENNA: Pane, direktivy jsou od toho, aby nás chránily. Není to soubor zlomyslných nařízení namířených proti komukoli.

GAUNER: Pak do mě začal řezat knihou "Jak ukázat soucit svým spoluvězňům".

KACHENNA: a co je ještě nového?

KBN: No, v taxíku začalo být trochu dusno. Moje vtipy o jejím nose nepadly na úrodnou půdu. A byly dobré, inteligentní. Jako: Co ti to přelítlo přes nos? Nic slaboduchého. A když jsme dorazili do restaurace, tak musela dostat nějaký nervový záchvat. Řekla mi, že jde na záchod a utekla záchodovým okýnkem.

KACHENNA: Tomu nevěřím. Důstojnice by s tebou nemohla nikdy chodit.

AMANT: Ech. Pro Boha svatýho. É... To je bolest... co se to se mnou stalo? Ach. Zpráva o stupni poškození. "Úroveň dehydratace: 45 %. Schopnost vybavit si noc: 2%. Faktor studu: 91%. Doporučený postup opravy: Restartovat systém, 36 hodin vypnutý a přepsat údaje." To byla noc.

KACHENNA: Do rekonvalescenčního salónku, furt vám to řikám. Žádnej div, že jste získali jen štyry procenta. Páni, to je banda blbců!

AMANT: A dál?

KACHENNA: Měli masivní biče, Rimmere. Masivní biče.