FREEM: Co je? Jo tohle. To je můj kýlní pás. Úplně jsem na něj zapomněl.

KACHENNA: Není to snad čistička splašků, co máš v kalhotách?

AMANT: Honem, pane, musíme pryč!

AMANT: Musí být zmutovaná.

KACHENNA: Víš, jak jsou velký? Jsou kolem šesti metrů dlouhý a zuby maj jako tvoje noha.

KACHENNA: Vemte ho něčím po hlavě! Nabootujte Holly.

FREEM: Jde mi o to, Listere, že po všem, co jsme si spolu užili, nesmíme dovolit něčemu tak nicotnému a hloupému, aby narušilo přátelství, které jsme pěstovali jako něžnou květinku plátek po plátku, a sledovali poupátko rozvíjet se v něco vzácného a vyjímečného.

KBN: Ale teď je důležitý žít pro dnešek. Copak víme, co se stane zejtra, nebo v příštích pěti minutách?

KACHENNA: Vážně jsou mrtvé? Vždyť jsem nebyl pryč ani dvě minuty.

AMANT, HNILOB: tak začnem. Každý zabrouká kousek árie a ostatní hádají, která postava zpívá.

KACHENNA: Nemířil bych tak vysoko.

KACHENNA: Dovolíte pánové?!! Právě vymýšlím důmyslnou taktiku, která by zvrátila průběh celé partie.

AMANT: Sklapni! Nebo tě tím plácnu po hlavě!

KACHENNA: Pane, několik stručných poznámek. Za prvé - nejste kvalifikovaný mechanik, a proto když mě přeříznete vejpůl, zrušíte platnost mé záruky. Za druhé - nesvěřil bych Vám ani otevření sardinek, byť by byly bez víčka.

KACHENNA: Smrt není žádný neštěstí jako bejvala za starejch časů. Už ti to nezničí kariéru jako dřív.

FREEM: Já teda nechápu, proč si dal tu práci a udělal tečku svou vlastní ledvinou.

KACHENNA: Vem si hnědý, bezpečnostní trenky..

FREEM: Přesně tak, řekl jsem, že to chci zkusit s někým jiným.