SCHWAB: Nalejte mi na dva prsty Vaší kořaličky, Lolo. A ať není moc silná, abych měl jistotu, že se mi zaručeně vrátí zrak do dvou dnů.

KACHENNA: Dom Perignon, ročník ´44. V půllitru, jak jste si přál.

HNILOB: Rimmere, jdu na skleničku. Dej mi moje cigára.

KACHENNA: Pár mezer, ale myslím, že to vyjde.

HNILOB: Tvoje mejdanový číslo, ne?

SCHIZOGENES: Tohle nemůže změnit postoj žádné ženy, která o tebe stojí. Chápeš?

SCHWAB: To je opravdu vtipné. Kdyby dělal pošťáka, tak to bude mít třeba tvar obálky, že jo?

AMANT: Pane, chtějí, abyste se vrátil k manželce. Podle gelfských zákonů je rozluka možná pouze se zvláštním dovolením chachachachak-chakchakchh-kchachhkachhakchah. Čili nejvyššího soudce kchachachachakchacha-kchachakcha-kchachakchhchacha-kchakcha-kchakchakcha.

KACHENNA: Rimmere, nám by to neklapalo. Zcela zjevně je ve znamení berana a já taky. S tím se rozluč!

AMANT: My ho nechceme! Jděte pryč! Vemte si ho, můžete si toho otravu nechat.

KACHENNA: Nikdo soudu neujde.

AMANT: Ten muž, co jsme ho našli.

SCHWAB: Co je to za puch?

KACHENNA: Co Vás nemá, pusinko. Pan Darcy také říkal, že Jane ta francouzská jablka nebudou chutnat a chutnala, že ano? Račte s chutí do jídla!

SCHWAB: a tak tam sedí a tři hodiny čučí, jak se pálí.

RAJCHE: Je to výtečný! Jako, když jíš lávu. Jednou sem to uvařil Petersonovi ... byl tejden na marodce!

AMANT: jsem prostě hezoun a tečka. Áá úú, áá júú, hej sou, hé eu ou.