KACHENNA: Listere, tohle je můj soukromý, osobní, soukromý deník, plný mých osobních, soukromých, osobních věcí!

DRASTICS: Nezdá se mi. Nic psané žlutou pastelkou a s písmem vzhůru nohama.

AMANT: Ti, kdož jsou moudří, rozluští význam těchto slov, kterážto zněla: Sedm ponožek, jedna košile.

LOVE_DALI: To je přímo loženej klíč, ne?

AMANT: A to máš z pohádky „Jak šla astronavigace na vandr“?

LOVE_DALI: Já bych rád, ale šev kalhot mi porcuje nářadí na dva kusy!

DRASTICS: A řekněte, jste silný jedinec, který chce slyšet celou pravdu v její nemilosrdné nahotě, či patříte k těm slabším, co dávají přednost blahé nevědomosti o té hrůze, před níž stojíte?

AMANT: Náš slizoun si to umí zařídit. Ale co já? Záda mám úplně zničený! Páteř je prohnutá. Já nejsem zvyklej dělat! A takovouhle práci!

LOVE_DALI: Nežádám ničeho. Sloužit králi je mi odměnou.

AMANT: Uvědomuješ si, jak je to důležité? To rozhodnutí by mohlo úplně změnit celý tvůj život.

LOVE_DALI: Tenhle kousek si všichni pamatujeme, dál, přetočte to.

AMANT: Jdeš na tu slávu, co ti přichystali na večer?

LOVE_DALI: Je to pěkné, že? Není nad to si občas provětrat kabely.

KACHENNA: A co je tohle za kravinu? Nemůžu přečíst, koho vlastně tvůj otec skopal.

AMANT: Jooo! Už se to vaří! Jak ho chceš? S trvalou nebo s foukanou?

LOVE_DALI: Já vás viděla, a tak se to stane. Ve staré prádelně.

AMANT: ... a tak tam sedí a tři hodiny čučí...

KACHENNA: To je další hnusná lež. Není pod zákonem, je jí sedumnáct.