AMANT: Ale, slečno, prosím Vás, já... nevím, jak se utěšuje plačící žena. Já na to neznám tu správnou techniku.

KACHENNA: Je mi potěšením, pane Rimmeráku - syčáku!

AMANT: vždyť jsi stejnej, jako když jsi žil. Stejná osobnost. Stejný všechno.

KACHENNA: Jsem vraždící maniak! Mý tělo dálkově ovládaj ty padouši.

AMANT: To jsi ty, mami?

CREMAC: Přidám i svého mezka, důstojnost!

KACHENNA: Pokud máš stížnost, řekni jí na rovinu a neskrývej ji za narážky a hyperbolu.

AMANT: v zadku mám tolik wattů, že bych osvítil celej stadion!

DRASTICS: To není ani třeba. Celé vězení je pokryto takzvaným polem spravedlnosti. Dostalo se mi otravného kázání. Je jasné, že tady nemůžeš spáchat jakýkoli zločin.

AMANT: Oplať mu to s časometem.

DRASTICS: Moje dílo! Moje velkolepé dílo bude zničeno!

AMANT: Ne, nemyslím, že už by jste byl připraven na zrcadlo. Hezky krůček po krůčku.

DRASTICS: Aaaah, sundal jsem si rukavici... a taky botu.

DRASTICS: Nechci tě urazit, ale tebe neni těžký dostat mezi cejchy, když už jsme u toho.

AMANT: Jsem na řadě s elektrickou dečkou! Šlapej! Vzbuď mě za osm hodin!

KACHENNA: Oheň nesmíš nechat vyhasnout. Je to tvůj jediný zdroj tepla.

AMANT: Nikdy mi nedošlo, jak jsme závislí. A taky, jak málo toho vim, prostě zastrčim šňůru a zmačknu čudlík.

KACHENNA: Ano, jenže ten tu teď není, ale my ano, a platí tu subordinace a já jsem nad tebou, pusinko!