KACHENNA: Pane, nic horšího bychom udělat nemohli. Pohrdají lidmi a všemi formami lidského života. Myslí si o vás, že jste hmyzem vesmíru.

R_U_SIRIOUS: Ještě, že ten pes se tady nikde nevyskytuje, protože jinak bych ho mohl prohnat.

AMANT: Zkusil bych raději uklidnit toho robopsa. Začíná nám předělávat akorát starosti. Vzpomeňte, jak jsme dávali dohromady poslední zálohy. Ukázalo se, že všechna data downloadoval právě on. Když se prežere, padají z něj nesmysly. Posledně na mě vyštěkl, abych na sebe nelil barvu neviditelnosti. A přitom jste ji celou spotřeboval vy pro své obchůzky.

HNILOB: Tak co jsem měl říct? „Bez obav, já jsem mazák, co doloval svinstvo z automatu na polívku! O vesmíru nevíme ani fň, ale máte-li ucpanou trysku, jsme vaši hoši!“?

HNILOB: Nemáš právo štrachat se mi ve skříni.

AMANT: Vše nasvědčuje tomu, že ona je v dostatečné kondici, aby ožila.

HNILOB: Ano, já, já, já, já, ea, řekl bych, že se tak chovám.

PIKKMA: Ale, slečno, prosím Vás, já... nevím, jak se utěšuje plačící žena. Já na to neznám tu správnou techniku. Moment, vyhodnotím.

AMANT: Ále nééé! Přesně tohodle jsem se bál! Je to čím dál, tím horší. Pomozte mi!

PIKKMA: Je v tom asi tolik překvapení, jako v seriálu Nečekané příběhy.

PIKKMA: Pach odpovídá. Tohle je fakt náš starý dobrý podrazák.

R_U_SIRIOUS: No, ty psychotropní zkoušky už by měly být v plném proudu. Výsledky budou určitě nesmírně zajímavé.

PIKKMA: Chachá, kolikrát já už sám sebe takto vyděsil. Má silueta a burácivý hukot motorů ve strojovně je skutečně pro otrlé. Gratuluji k odvaze! Ale nechme vzájemného lichocení, měli bychom být ostražití. Šíří se zvěsti o jakýchsi zvláštních siločárách. Víš o tom něco bližšího?

R_U_SIRIOUS: Minulý týden, jak ve strojovně zhaslo světlo, se na zdi odrážela tvoje silueta. Vyděsila mně k smrti. Myslel jsem, že je to Alfred Hitchcock.

AMANT: Došlo na nejhorší. Teď, teď mi zhasne, když ji budu nejvíc potřebovat.

HNILOB: Co já vim, dělej si, co chceš.

R_U_SIRIOUS: Radši zkus vychutnávat ty nuance a kulturu.