DRASTICS: Co se stane v budoucnosti, je na mně a ne na předurčenejch osudovejch blábolech.

AMANT: pripadam si, jako kdybych mel rodit.

KACHENNA: Víte, bude to chvilku trvat, než se linie času vytřídí, a pak uvidíme, jestli to vyšlo.

AMANT: No tak, snaž se, ty máslo!

KACHENNA: To nejde, neproniknu tvrdým světlem. Musíte si ho vyndat sám.

Já věděl, že to divně smrdí. Jéžišmarjá!

KACHENNA: Radši zkus vychutnávat ty nuance a kulturu.

AMANT: Jednou se mi zdálo o psu, což neznamená, že s ním chci spát.

SPAJK: Aby ne, Listy, když je život jako sen.

KACHENNA: „Univerzální velikost“...

AMANT: S takovým zadkem?

SPAJK: Možná se uchytíš dokonce jako manekýn.

DRASTICS: Pravda je neuchopitelná.

SPAJK: Já to věděl! Před lidmi ze sebe děláš bouráka, ale přitom jsi drsný asi tak jako medvídek na hraní. Copak je s tebou? Cestovní nevolnost? Nebo tě zase příliš svírají trenýrky?

DRASTICS: Život musí bejt bezcitnej, nespravedlivej a krutéééj...

GAUNER: A já se ptám, jak bylo možné stoupnout si na tak malý palec omylem?

SCHWAB: jo, ale jenom díky špatnýmu osvětlení na dýze...