PIKKMA: Paráda. Je to čím dál tím lepší. Jsme v Bažině zoufalství.

KACHENNA: Ale podle všeho budem spolu spát. Jestli tohle není bomba, tak se picnu! Je tu zima, nedáš si panáka?

PIKKMA: Stalo se něco hroznýho. Ztratil jsem korunku.

Pane Legie, tyhle drsné řeči nás nevyděsí.

DRASTICS: Kdybych věděl, že mi to rozdrtí nohu, vzal bych si bílou. Ta jde ke všemu.

HNILOB: Navždy nám zůstane papoušek.

DRASTICS: To nebyl jediný způsob, ale nakonec proč ne.

HNILOB: Hele, nechceš snad po mně, abych se díval, jak servíruješ „Kuře chaucer“ v bažantovi?

PIKKMA: Aha, a podle tebe je nejvhodnější zahájit relaxaci sdělením, že je můj mozek před výbuchem. S pacientem zacházíš, jako kdybys kuchal slepice.

HNILOB: Hele, to, že tady u nás můžeš otěhotnět, ještě neznamená, že seš v tom. Třebas měl kliku.

PIKKMA: Poslední dva lidi v nekonečnym vesmíru a náhodou na sebe narazíme.

LOVE_DALI: Mentální klystýr. Tím vypláchneme váš mozek.

DRASTICS: Já myslim, že maj všichni pravdu, kromě mě, takže zapomeňte, že jsem něco řek.

LOVE_DALI: Vem si pitbulteriéra, děsně vošklivou vobludu. Přijde o nohu a ptá se tě na tohleto: „Ty hele, teď když nemám nohu, budou mě pitbulky ještě chtít?

PUBLICURINATION: Tak podle tebe není vážné, když ti genitálie odpochodují, kam se jim zlíbí?

Všechno tip-ťop?