MULTICAT: řekneš jim, aby dohlédli na to kuře a oni jen stojí a dívají se jak se pálí

HNILOB: Áhh, pánové, neviděl jste někdo z vás moje nohy? Pod pasem, kde je normálně nosím, nejsou vidět.

MULTICAT: Měli bychom se vrátit a užít stabilizátor nálady, lithium carbonicum.

HNILOB: Nemám software, abych se s tímhle vyrovnal. Stvořili mě, abych sloužil. Já sloužím, tedy jsem. Sloužit je mé poslání. Na sebe neberu vůbec ohledy.

MULTICAT: Podívej, v životě jde snad o víc než o indická jídla a fantastický milování.

HNILOB: To je opravdu vrchol! Tsch, mám se přivítat s mimozemšťany v rozevlátém bikinovém modelu?

KBN: Promiňte, mohl byste ustoupit? Chceme se fotografovat.

SAKICZ: krevety či raci, já jím úplně všechno.

MULTICAT: Hele, nechceš snad po mně, abych se díval, jak servíruješ „Kuře chaucer“ v bažantovi?

SAKICZ: V těchhle hadrech jsme chodili. Jmenovalo se to „Mistr staniol“.

KBN: Máš nový triko?...

HNILOB: já očichám zadek tobě a ty ho pak očicháš mě

MULTICAT: To ale nemění nic na tom, že jediný způsob, jak najít loď a přežít ve zdraví, stojí na disciplíně, cílevědomosti, a tam kde to jde, na slušném sestřihu.

HNILOB: Jo. Vymetli jsme všechno. Čtrnáct měsíců. Dvě planety. Měl jsem takovej strach, že jsem si nepucoval boty dva dny.

MULTICAT: Nikdy je nenajdem! Jsou fuč, brácho. Vem to z té lepší stránky... Jsou fuč, brácho!!!

HNILOB: Hledáme autodestrukční systém. Je na něco napojen ale nevíme na co. Řekni to Kocourovi.

HNILOB: Jediné, co jsem ve dvanácti letech ztratil, byly boty s kompasem a zvířecími stopami na podrážkách. 

MULTICAT: Striptízové kalhotky! Vážně! Byly černý a děsně mrňavý.

HNILOB: Žádná mapa, to bylo moje špinavý prádlo.