SPOT
Vystavují / Exhibiting:
Michal Adamovský, Radek Brousil, Michal Czanderle, David Krňanský, Petr Malina, Kateřina Zahradníčková
Kurátor / Curator:
Milan Mikuláštík
Doba trvání výstavy / Exhibition run: 30. 9.-18. 10. 2014
Otevřeno / Open: po-pá / Mo-Fr 10-18, so / sa 10-16
Vstup zdarma / Free entry
Dekonstrukcí zavedených způsobů galerijní prezentace umění navazuje výstava SPOT na předešlé projekty Galerie NTK "Současná česká malba" a "Jedna z možností". Zatímco výstava "Současná česká malba" ve svém výběru vystavujících lakonicky opomenula malíře mužského pohlaví, "Jedna z možností" pracovala s nestálostí konečného tvaru výstavy, kdy byla expozice denně pozměňována a divák tedy při opakované návštěvě viděl "totožnou, ale přitom odlišnou" výstavu. Tomuto tekutému principu se určitým způsobem blíží i stávající výstava SPOT, také zde je finální tvar výstavy narušen, tentokrát ovšem nikoli prostřednictvím instalace jednotlivých děl, nýbrž skrze osvětlení exponátů. Existující světelné vybavení galerie bylo upraveno sériovým zapojením speciálních časových spínačů, které periodicky vypínají a opět zapínají lampy bodového osvětlení (tzv. spoty). Přibližně patnáctiminutový minimální časový interval, který je dán technickými možnostmi použitého zařízení, jakoby metaforicky odkazoval k legendárním Warholovým "patnácti minutám slávy". V každém případě lze tento neobvyklý způsob nasvícení expozice vnímat jako jakýsi diktát divákovi, znemožňující, nebo minimálně silně komplikující svobodné prohlížení výstavy. Návštěvník galerie je nucen prohlížet si v daný okamžik právě ta díla, která se ocitla v kuželu světla. Trajektorie a časový harmonogram divákovy cesty expozicí je dán vnějšími okolnostmi - (quasi)náhodným rozsvěcením jednotlivých spotů. Takto upravené osvětlení výstavy však pouze nenastoluje otázky ohledně prezentace jednotlivých děl, potažmo reprezentace umění obecně, ale je zde také rozehrána bohatá hra kontextů a vzájemně se ovlivňujících významů mezi paralelně "zviditelněnými" obrazy. V každém případě má spektátor možnost vidět v jeden okamžik pouze neúplnou výstavu a pro komplexní zážitek je třeba v galerii jistý čas setrvat a podvolit se zmiňovanému diktátu.
Výběr prezentovaných umělců se odvíjel od popsané koncepce výstavy, byl však také ovlivněn skutečností, že se výstava SPOT stala součástí mezigalerijního festivalu Fotograf 2014 (s příznačným tématem "seeing is believing"). Přesto se vystavené exponáty neomezují pouze na fotografie, zůstavají nicméně v hájemství dvourozměrného obrazu. Prezentovány jsou zmíněné fotografie, videa, ale významnou měrou také malované obrazy a to jak abstraktní, tak figurativní, resp. figurální. Jde ovšem o takové obrazy, které jsou v úzkém vztahu k obrazům mechanicky reprodukovaným. Vztah mezi "jedinečným" ručně malovaným obrazem a jeho protějšku vzniklému za pomoci technického aparátu je v každém případě důležitým leitmotivem výstavy. Společným jmenovatel všech zúčastněných umělců je jejich zaujetí světem umění jako takovým. U všech lze zaznamenat snahu o komentáře ke způsobům produkce případně prezentace uměleckých artefaktů, resp. k institucionálnímu pozadí uměleckého systému. Asi nejvýrazněji je tomu v případě olejomaleb absolventa AVU Petra Maliny, jehož oblíbenými objekty zájmu jsou už po léta návštěvníci výstav. Malina je poněkud voyeuristickým způsobem zachycuje pomocí fotoaparátu a vzniklé snímky používá jako předlohy pro své kultivované malby. Na těch nejčastěji vidíme civilně oblečené návštěvníky galerií, zpravidla odvrácené od "objektivu", sledující soustředěně, někdy více, jindy méně rozeznatelná umělecká díla, případně relaxující, postávající v prostředí výstavní síně. Pro Petra Malinu je účast na výstavě SPOT současně malou premiérou - poprvé zde veřejně prezentuje vedle svých již dobře známých obrazů, také fotografie, které je předcházejí, a které až dosud zůstávaly divákům skryty. Dalším malířem výstavy je talentovaný student ateliéru malby Vysoké školy uměleckoprůmyslové David Krňanský. Jeho geometrické abstrakce jsou jakýmisi distancovanými "instantními" meta-obrazy. Vznikají jako silně ironická reakce na institucionalizovaný svět umělecké produkce. Proto Krňanský pracuje zpravidla v sériích a vytváří variace svých vyprázdněných odcizených kompozic. Podobný princip vyprázdněnosti lze vysledovat také ve fotografiích Radka Brousila, absolventa UMPRUM. Ten pro své abstrahující kompozice, evokující někdy časné pokusy avantgardních fotografů, využívá těch nejbanálnějších předmětů, jaké najdeme v běžném ateliéru studiového fotografa. Vedle fotografií vystavuje Brousil také dvě videa, dávající symbolickou možnost nahlédnout "za kulisy" vzniku jeho snímků. K avantgardním experimentům s abstrakcí se svou sérií koláží (kombinovaných technik) hlásí také student FAMU Michal Czanderle. Nepřehlédnutelná je jeho série "nahých autoportrétů", kterou vytvořil ve spolupráci s Michalem Adamovským v roli fotografa. Humorná hra s kýčem a banalitou je reakcí na objev "idylického" prostředí během uměleckého pobytu v Chorvatsku a lze ji opět vztáhnout ke zmiňovaným Warholovým patnácti minutám slávy. Sérii doplňuje Czanderleho podobně exhibicionistické video, vzniklé tentokrát během cesty do Číny. Autor si pomocí sebeironického tanečku přivlastňuje znělku oznamující uzavření pekingského tržiště. Výstavu uzavírá série fotoperformancí Michala Adamovského, u kterých mačkala spoušť pro změnu Kateřina Zahradníčková. Adamovského tělo se na snímcích stává exponátem v rozličných světových výstavních síních.