SHI: tak že se namaluješ, vyhrabeš cekem dobrý model, občas napiše pár lidi , hlavou proletí tisíc myšlenek typu coby ,kdyby, mrdat !
...spočítáš chyby za celej týden, zavolá máti že ti uvařila oběd, nějáka ta výmluva že to nějak nejde,.. že asi nepřijedeš, koukneš se do pěněženky, přičteš ješte jednu chybu, navoníš se oblibeným parfémem, lehneš do lužka hrabeš se ve starých textech, možná něco připíšeš, zkusíš něco malovat, pak chvili lehneš a posloucháš ticho v bytě, nadherné...všichni se odešli bavit, na pár hodin usneš, pak přemýšlíš jestli se ti chce komunikovat s lidma, konzumovat instantní dostupnou zábavu... pak slyšíš zvuky z venku (bydlím kousek od ulice kterou prý pražáci nazývají fenoménem) vracejících se a zvracejících se, otevřeš knihu, spravíš si rozmazanou tvář, nasadíš brýle, jdeš se tak pocourat městem, parkem, je 7 ráno, koupíš si hroznový víno a noviny, potkáváš pouliční sběrače odpadku v oranžových kombinézach co jim tak kontrastují s pletí.. sbírají střepy a obaly od fastfoodu.... smrdí to, audijášuv chlív, možná by bylo lepší zavést tady řeku, brzo by z ní byla stoka..,chuť na kávu, směřuješ do oblíbený kavárny, bordel zhasiná, před kavárnou skupina ostatků partypeople dobývajících se dovnitř... vzkaz od barmana kalite moc dlouho, chodíte pozdě , after se nekoná, brou :) ... tak jen tak projdeš jakože nic, bezčasí a kafe z automatu ... doma tě čeká černá skříňka... večer společnost, klasika , nic míň, nic víc, nic moc ....