TRUCE: liecit -- keby to prerastalo do stavu, ze dostanes jednu noc napad, ako preorganizovat svet a zaludnit Mars alebo nutkanie, zastavit rychlik ukrutnym sustredenim sa, tak sa nahlas v Bohnicich, odovzdaj doklady a cennosti a vypytaj si Dépakine a Cisordinol Acutard do prdele a jednu postel na nekludovom.
LITTLELI: WHO, nie psychologovia.

F30.0 to je cislo supliku, kam te zaradil psycholog?

LIBRIUM: mam sa dat liecit? :)
F30.0 Hypománia Poruchu charakterizuje pretrvávajúca mierna nadnesenosť nálady, zvýšená energia a aktivita a zvyčajne aj výrazné pocity dobrej pohody a telesnej aj duševnej výkonnosti. Častá je aj zvýšená sociabilita, veľavravnosť, prílišná familiárnosť, zvýšená sexuálna energia a znížená potreba spánku. Tieto prejavy sa nevystupňúvajú natoľko, aby vyvolali zmätok v práci alebo sociálne odmietanie. Namiesto zvyčajnej euforickej sociability sa zriedkavejšie zjavuje podráždenosť, namyslenosť a hrubé správanie. Poruchy nálady a správania nesprevádzajú halucinácie a bludy.

TRUCE: hypománia.

In The Midst Of Flaming Ruins [ordo rosarius equlibro] -- jo vim, ze uz tu byla

In the midst of flaming ruins sits a scarlet woman bare
Bearing arms of blooded silver sitting stalwart on a mare
She has journeyed through salvation she has journeyed all alone
She has journeyed through the twilight to find shelter in the sun
Lashed inside a raven corset wearing heels immersed in ash
Underneath her raven cloister she is blooded, bruised and scratched
She has journeyed through forever turning feathers into stone
Dressed in nothing but her girdle she bears carnage in her soul
In the midst of blood and fire sits a scarlet woman still
She is waiting for completion waiting patiently, tranquil
She has journeyed through purgation watching crimson turn to black
She is waiting for perfection scratching symbols in her back
Clenching hands reveal a dagger made of silver, made of led
She is cutting crests of crimson carving symbols in the dead
From the apex of perfection hangs the loving Jesus crowned
Crowned in thorns of misconception as a beacon to the blind
In the midst of my desires sits a scarlet woman pure
She has journeyed through the slaughter to unveil the truth of four
Lashed inside her blooded girdle she is waiting for the rain
To deliver her from evil and deliver her from pain
Only seconds after waiting golden rain begins to fall
It relieves her aching body and revives the burning soil
As a consequence of murder foursome rises from the dew
To desire more than nothing is a hunger of the few

OVERDRIVE: jj hezké :))

pujcil jsem si od disparityho:

s. 50 - "Proč je mezi komiky tak málo žen? Protože málokterá žena snese, aby se jí lidé smáli."
Anna Russelová

s. 114 - Dostal jsem vzkaz, že odsvištěla na nějakou konferenci. Jo, jasně. Nepochybně na zádech a s šaškem v manéži. Molly není nic jiného než akademická štětka. Zeptal jsem se jí, proč se vždycky obléká jak děvka, když má tolik titulů.
Víte, co mi na to řekla? "Jestli se ti nelíbím, tak odprejskni." Hezké, že?


IDLE, Eric. Cesta na Mars.

..a u vedlejšího stolu sedí Zenón a jen se usmívá ;)

:)))

Nekonecne mnozstvi matematiku prijde do hospody. Prvni si objedna pivko, Druhej si objedna pul pivka, Treti si objedna ctvrt pivka.
A barman rika: "Vy ste fakt kokoti" a naleje dve piva.

....hehe tak bacha at ti neuleti cepice:))))

KOSMEN: jj, pridrzuji si dekel a ucim se s tim zit ;)
nechci to posilat jen tak pryc ale zas. brat tlumovaky neb tk neco. blbost.
ale to je spis do jineho auditka ;)

Kde jsou Robinsoni, objevíš i Pátky.
člověk stojí za víc, nežli vydělá.
Kdo se bojí zítřka, obrací se zpátky.
živá růže zvadne dřív než umělá.
Nikdo neví, kde se protnou mimoběžky.
Opera je božská, ale blues je blues.
Na nejvyšší hory musíš šlapat pěšky.
Lež má krátké nohy, ale rychlý vůz.
Svût je ring, kde schytáš svoje vlastní rány.
Chybovat je lidské – díky za chyby.
Díky za náhody – mařií hloupé plány.
Gauner mívá vždycky dobré alibi.
Vidíš-li svět černě, zbav se černých brýlí.
Zítra minus včera nerovná se dnes.
Básník nikdy nelže, ani když se mýlí.
Nejvěrnější přítel člověka je stres.

-Jiří Žáček-

...rikam dobry...drz se:)

zaroven pres den nevim co se sebou
mam prebytek energie :))))

kurva ze me je najednou ranni ptace,
a uz 4ty den se budim se smichem na rtech, nemuzu se udrzet,
takhle dobre mi nebylo tak dva a pul roku...... jupii! :))))

ctete zvedavce?

masakr... http://www.zvedavec.org/komentare/2008/11/2860-genocida-formou-gm-semen.htm

TRUCE: tak presne toto som kupila kamoske k narodeninam ;)

portishead, machine gun
live in berlin
sami tovarni.........WOW

NAJVACSIA SRDCOVKA!

http://www.youtube.com/watch?v=n8azH3iJWsI

Villon François
(1431 - asi 1468)

Balada
Já u pramene jsem a žízní hynu;
horký jak oheň, zuby drkotám;
dlím v
cizotě, kde mám svou domovinu;
ač blízko krbu
, zimnici přec mám;
nahý jak červ, oděn jak prelát sám,
směji se v pláči, doufám v zoufání;
mně lékem je, co jiné poraní;
mně při zábavě
oddech není přán;
já sílu mám a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.
Jen to mi nesporné, co plno stínů;
kde světlý den, tam cestu sotva znám;
kde průzračnost, tam výkladem se minu;
svou znalost vděčím náhlým náhodám;
vše vyhrávaje, čím dál smolněj hrám;
dlím „dobrý večer“, jitro-li se skví;
když ležím naznak, strach mám z padání,
bohatství čekám, ničí nejsem pán;
mám vše, co chci, - nic, na čem srdce lpí –
srdečně přijat, každým odmítán.
K věcem, jež neznám, horoucně se vinu,
ženu se k cíli, jehož nežádám;
kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu;
kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám;
můj druh je ten, kdo vemluví mně klam
a
„labuť černá je jak havran“ dí;
v tom spojence zřím, kdo mi ublíží;
mně jedno, jsem-li šalbě ve psí dán;
mám v mysli vše, jen ne to nejbližší,
srdečně přijat, každým odmítán.
Ó kníže, každý, kdo to čte, nechť ví:
nic neznám, ač mám o všem vědomí.
Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.
Co chci? Být z těch zas, plat
kdo bráti smí,
srdečně přijat, každým odmítán.



Kdo je přítel, miluje. ale kdo, miluje nemusí být přítelem.




Jiří Dědeček Nerostou houby
Nerostou houby, je kyselá půda,
všude je pusto, jen tu a tam zrůda.
Jak něco vyraší, hned se to zmrší,
v rádiu říkali, že málo prší.

Dva roky pršelo, i šutry změkly,
houby však nerostou a srny se vztekly.

Nerostou houby, je kyselá půda,
všude je pusto, jen tu a tam zrůda.
Nerostou houby, je kyselá země,
zkysly i myšlenky, hluboko ve mě.

Stavím se lhostejně, k lidskýmu snažení,
vyhlásit přírodě, chemický tažení.

Toulám se po lese, předlouhé hodiny,
pod paží košíček, na lesní zplodiny.
Nemocný zvířectvo, odháním tyčí,
protože nesnáším, když se tu křičí.

A tak jen šeptám ty zatrpklý slova:
"Všichni zpět na stromy, začneme znova."





I ten nejveci tyran ma s nekym slitovani.
Ja nemam slitovani s nikym. Proto nejsem tyran. Richard III.