Rrozhodl jsem se nakonec se podělit o
neuvěřitelnou zkušenost z Whiskey Baru, pravděpodobně nejprofláklejší hospodě na tatarák v Brně, a taky jedno ze tří míst, kde mají (průměrného) točeného Guinessa, jakož i velký výběr (levné, konfekční) whisky. Chtěl jsem se na to vysrat, ale po přečtení
tohoto článku mi to nakonec nedá.
Byli jsme teď v pondělí ve Whiskáči na tataráku, šest lidí.
Dopředu bych chtěl avizovat, že na špatnou obsluhu už jsme tam všichni zvyklí, protože tam chodíme delší dobu, a arogantní, drzá a nepříjemná servírka je takový zajetý folklór. Co jsme ale zažili tentokrát, přesáhlo i ta nejodvážnější očekávání.
Nová číšnice, která však opět vypadá stejně jako všechny předchozí (majitel má zjevně úchylku na nepříjemné blondýny, stejně jako majitel Valhally měl úchylku na trpaslice), začla tím, že kámošovi natočila podmíráka. Poté přišla otráveně objednat a řekla, že "ale rychle". To mě zarazilo poprvé, tak jsem se jí zeptal, jak to jako myslí, rychle? A říkala, že máme pohnout, že se chce podívat, kdo vypadne ze Superstar. Tak jsme na ni chvíli nevěřícně koukali a pak se jali objednat tatarák a topinky navíc. Asi tak šest sekund jsme řešili, jestli tři nebo čtyři navíc, nacož servírka odfrkla, že tohle teda ne a ať si to teda napřed vyřešíme a odešla do prdele, čumět na televizi.
Když se po dalších třeba deseti minutách přišla zeptat, tak jsme si objednali ty tři topinky navíc s tatarákem a ona okamžitě beze slova zase odešla. Chtěli jsme si ještě přiobjednat piva, ale nestihli jsme to, už byla v háji.
Po nějaké době došel další kámoš a chtěl džus s vodou z kohoutku. Vodu standardně odmítla natočit, klasický česko, a tak jakmile řekl, že teda bez vody, tak zase
hned odešla. Zase jsme si äni nestihli doobjednat to pivo! A pak, když se nám snad napotřetí povedlo zastavit ji - "slečno!!! my ještě něco chceme!" - a ona ho pak konečně donesla, tak jsme nestihli objednat další, které jsme mezitím dopili. Prostě neuvěřitelné. Vždycky jen došla, praštila s něčím na stůl a zas šla pryč.
Někdy v půlce jezení tataráku přišla, jestli si už může sebrat Tabasco, a když jsme jí řekli, že jo, tak odnesla Tabasco, worchester i olej. Ten worchester pak musela nést zpátky, protože jsme ho ještě chtěli.
Když jsem se po jídle šel podívat na bar, co tam mají, a zeptal se jí, jaký mají giny, tak mi vysvětlila, že pane, tohle je whisky bar, tady se pije whisky, tady nic jinýho nemáme, jenom whisky, však to sám vidíte, všude samá whisky. A když jsem pokračoval v dotazování, dívaje se na zadní regál s rumy a vodkami a jinými chlasty, tak teda říkala, že gin mají "jenom normální". A když jsem KURVA DO PIČE pořád dál se jí musel ptát jak nějaké vymydlené blbé slepice, jaký giny teda mají, tak z ní nakonec vypadlo, že Beefeater.
Těžko však popsat celou atmosféru, toto jsou jen momenty, které mi utkvěly, ale ona celá ta její performance byla neskutečná od začátku do konce, od těch rypáků, co házela, přes způsob, jak s náma mluvila, až po ty její odchody od stolu ještě dřív, než kdokoli stihnul doříct větu.
Závěr však byl famózní. Když jsme požádali o zaplacení, tak nám za letu oznámila, že si máme přijít na bar. Měl jsem toho tak akorát dost, takže jsem si řekl, že na žádný bar nepůjdu, že servírka přijde a zkasíruje nás u stolu, což je její práce. Tak jsem jí řekl, ať to přijde spočítat k nám ke stolu. Ona říkala, že nikam chodit nebude, že si máme dojít sami. Tak jsme se chvíli hádali a ona vysvětlovala, že "u nich" se chodí na bar odjakživa a že i štamgasti chodí a že to nikomu nevadí. Ale pak se mi u ní podařilo vytvořit dojem, že budeme platit dohromady, protože jsem řekl, že já a moje slečna budeme platit dohromady, což ji obměkčilo a konečně došla s účtem. "Sedmset něco", štěkla. Řekl jsem jí, že špatně rozuměla, že dohromady budeme platit jenom já a dívka, ale ti ostatní s námi nežijí, a proto zaplatí separé. Na to začala úplně rudnout a blednout, začala zase říkat, že tím pádem ona to kasírovat nebude a že nám to
přece jasně říkala a zase šla do prdele. V tu chvíli jsme se měli zvednout a odejít bez placení, ale bohužel jsme to neudělali. Pak přiletěla s lístkem a začala to tam počítat a celou dobu u toho měla hrozný kecy, který už si nepamatuju, jen že jsme na ni všichni zírali jak na zjevení. Ptal jsem se jí, jestli jí to přijde normální, se takhle chovat k hostům, a jestli jí nevadí, že už nikdy nepřijdeme, a říkala, že je jí to úplně jedno, že ona má hostů dost a že chodit nemusíme. Přitom mi vracela snad 80 korun v pětikorunách. Ptal jsem se jí, jestli by mi nedala kontakt na majitele, protože bych s ním dost rád mluvil, ale to už měla peníze ve šrajtofli, a tak se otočila a odkvačila beze slova zase dozadu. Mimochodem se natáhla na čtyřech stovkách asi o dvacku, protože je tak blbá, že neumí ani počítat - nejspíš proto nutí lidi chodit na bar. Poslední věc, co udělala, že při odcházení super nahlas ostentativně pozdravila mého kamaráda, co tam přišel jako první (rezervace však byla na moje jméno) "nashledanou, pane Machala", a nás ostatní vyignorovala. Asi mu tím chtěla naznačit, že on je tam příště zase vítan, ale já a moje dívka, kteří děláme jenom problémy, už ne. Blbý je, že Machala jsem já.
V kontextu celýho večera je asi jedno, jaký bylo jídlo. Bylo normální, žádnej ohňostroj se nekonal a nevidím důvod, proč by takovejhle tatarák nebyl opakovatelnej v nějaké jiné hospodě.
Rozhodně už tam nikdy nepůjdu. Zaprvé bych se bál, že mi nachčije do piva, zadruhé nesedím denně celej den v háku, abych pak dával svoje peníze těmhle lidem, a zatřetí si myslím, že podniky tohoto typu by měly co nejdřív zkrachovat, jako zkrachovaly Dávné časy a jako snad už brzo zkrachuje Valhalla, aby se místo na trhu uvolnilo pro někoho, kdo to bude dělat s radostí a dobře.
Whiskey bar na Gorkého proto nedoporučuji k návštěvě, leda byste se chtěli dobře pobavit nebo ukázat raritu přátelům. Vezměte tam cizince, to ještě neviděli.