Hlavní nádraží v Praze čeká podzim plný překvapení
Minulý rok uvedlo umělecké sdružení s obskurním názvem Depresivní děti touží po penězích divadelní cyklus Noci v mauzoleu pořádaný v budově památníku na Vítkově. Idea divadla v netradičním prostoru přinesla velký ohlas a Depresivní děti uvádí novou řadu divadelních inscenací, tentokrát v budově Hlavního nádraží v Praze, pod názvem Noci na nádraží.
„Pro budovu hlavního nádraží jsme se rozhodli, protože je v ní mnoho různorodých prostorů, o kterých nemá běžný cestující ani potuchy. Zároveň jsme chtěli využít probíhající rekonstrukce, která některá místa změní a zbaví patiny. Měli jsme štěstí, že zaměstnanci hlavního nádraží, v čele s vrchním přednostou, Ing. Malíkem, nám vyšli vstříc.“ říká Martin Falář, organizátor cyklu.
Akce čítá čtyři velká představení, každé uvedené v jiném prostoru. Diváci se tak dostanou i do běžně nepřístupných míst, jako např. secestního vládního salónku, určeného pro reprezentativní příležistosti. Zde je uváděno první představení, Višnový Sade, podle Čechovova dramatu s vloženými texty nechvalně známeho markýze de Sade. Po premiéře 16. září budou následovat pouze tři reprízy. „Chtěli jsme divákům zprostředkovat kromě divadelního zážitku také zážitek cestovatelský, takže součástí představení je i jízda vlakem na ruskou Sibiř, kterou inscenujeme v jednom z nejošklivějších koutů Prahy. Destinaci ovšem neprozradíme.“ dodává potutelně Falář.
Mladí umělci využijí řadu prostor staré Fantovy budovy, kde postupně uvedou ještě hru nedávno zesnulého maďarsko-německého dramatika Georga Taboriho Kanibalové a Aischylovu tragickou trilogii Oresteia. Z Brna přiveze Pavol Juráš pro Noci na nádraží speciálně nazkoušenou inscenaci Don Carlos Friedricha Schillera, pochopitelně vlakem. V současné době aktuální ženskou otázku otevře cyklus scénických čtení Inženýrky ducha realizovaný v prostorách úschovny zavazadel. Všechny veřejně přístupné prostory ožijí za Noci Ing. Pernera, kterou sdružení připravuje ve spolupráci s bezdomoveckým divadlem Ježek a Čížek a souborem Kunsthaus, jenž spoluprácuje s klienty protidrogového centra.
Jízda vlakem ovšem není jediným pozoruhodným rysem projektu. Secestní prostory nádraží se promění ve španělský královský zámek v dramatu Don Carlos nebo luxusní restauraci hry Kanibalové. „Ve franouzštině se nádraží říká sál ztracených kroků, a to je také naše jediná obava, aby nás diváci v rozlehlých halách hlavního nádraží našli. Proto dostanou ke vstupence i jednoduchý plánek. Ale to hledání se určtě vyplatí,“ uzavírá Falář.
http://nocinanadrazi.eu/index.php?u1=0&u2=0&u3=0
treba Caligula v mauzoleu byl docela dobrej...