Vůbec nejsem proti dokumentu; focený objekt rozhodně nemusí být estetizován.
Ale stejně nemůžeš čekat, že zveřejníš fotky a lidi z toho nezískají pocit, že si "měli něco myslet". Protože, právě - tím, že ses pohybovala mezi těmi dětmi, Tě ony nechaly jít blíž, mohlas vidět jejich všední já. Což je samozřejmě zajímavý, a tím, že vyrobíš sérii, to zkrátka stejně nějak rámuješ. Fotka nikdy není úplný "jentak", pokud není autor idiot. Už tím, že rámuješ něco z reality ven, tvoříš vlastní příběh.