hell !! vcerejsi vylet na Kladno byl mocny !
jela jsem teda sama a rozodla jsem se, ze se vykaslu na ten areal, tkery je dostupny verejne, ktery jsem si uz i nafotila a neni zas az tak zabavny. vyhlidla jsem si mensi haly kus za Kladnem, kde je i vodarenska vez. Cestou tam jsem musela obejit cely obri areal Poldi, ktery byl peclive oploceny, stridany vratnicema s kotcema, kde stekali vzdy minimalne dva psy. pochopila jsem poselstvi, a uz me stekot psu zacal vazne prudit. Dosla jsem k vyhlidnutemu arelu, opet psy, a tak jsem se slusne zeptala na vratnici, jeslti bych se tam mohla projit a udelat si fotky do skoly. smula no. tak jsem to otocila, vyslapla kopec k vodarne a obklikou se vracela k arealu Poldi,uz docela zpruzena, ze nebudu mit jedinou fotku. a hle najednou jak tak jdu vidim v krovi vyslapanou cesticku a sundanej plot. tak to jdu prozkoumat a dojdu k trati, na ktere je odstaveny dlouhatansky nakladni vlak, ktery musim prelezt, pak jeste jeden a pak jsem objevila Ameriku !
najednou se prede mnou rozprostrel obrovitansky areal Poldi. Uplne mi spadla brada a fakt jsem cumela !!
tak jsem tam zacla smejdit, vpravo vratnice se psy, tak jsem se pochopitelne vydala doleva, a teda musim rict neuveritelne ! ten areal je teda neco. stare vyrobni haly, kde jeste zustalo spousta veci z dob jejich nejvetsi slavy. Nebylo to tam tak vykradeny jaky v tech ostatnich arealech, kam se clovek dostane bez problemu. Hodinu a pul jsem se tam prochazela, uplne sama, bylo tam ticho a mrtvo, jedineho cloveka jsem nepotkala. jenom stare rezave budovy, stopy casu a tak dale. fakt nadhera. a veliky to je. treba hala ktera ma rozmerem cca 200 x 300m odhadem.
no jsem byla uplne v euforii. a toho mnozstvi materialu co tam bylo. haly mely treba jen pul strechy, ze ktere viseli obri zelezne tramy, propadly podlahy v hale, hory ruznych veci a kramu. na dvou mistecj jsem nasla krasne ocelove odrezky. byly tam administrativni budovy, kde jeste byly parkety, nejake skrine, cedule, uplne to dychalo minulosti..
bohuzel se zacalo smrakat, tak jsem ryhcle nafotila aspon par nahledu na digital. zbytek jsem fotila na klasiku. mam dva filmy, tak snad neco vyjde.
a kdyz jsem se vracela k vyslapane cesticce, tak tam na me cekalo prekvapko, straznik. slusne jsem pozdravila a ze uz jdu domu rikam :) ale to nezapusobilo, zastavil me, zacal me prudit, ze tam nemam co delat, a ze jsem na soukromem pozemka atd atd, a pak ne me vybalil, ze mam smazat fotky ! coz me prekvapilo. tak jsem se s nim zacla handrkovat, ze tam ale nebyl plot, ani cedule, ale pan uz mel praxi. takze rikal bud smazat anebo policajti s pokutou, coz me dost prudilo teda.
kdyz jsem pochopila, ze to fakt mysli vazne, tak jsem nahle mela zablesk uvedomeni, ze ten clovek je urcite dobrak od kosti, a tak jsem nasadila ublizeny vyraz male holcicky, a rekla, "a co vy me tak peskujete, vzdyt jsem nic neprovedla, jenom jsem si chtela udelat par hezkych fotek, vzdyt me se to tady tak libi" a von uplne roztal, a jak rekl vetu, ale vzdyt ja vas prece nepeskuju, tonem dobrodince, kterymu zrovna bylo uznano jeho dulezitou roly straznika a ochranovatele. pak uz jen stacilo se co nejroztomileji usmat a rict prosiiiiiim... a bylo vyhrano :)
musela jsem uz ale fotak vypnout a nefotit ( coz vzhledem k tomu, ze uz se stmivali, jsem stejne nemela v planu ) a on ze me doprovodi a vypusti pres vratnici, coz se hodilo, jsem to aspon nemusela obchazet pres krovi :)
a ze me prej poucil, a uz se tam nesmim ukazat - vsechno jsem mu odkejvala :)
a cestou jsme si jeste hezky popovidali, ze teda prej nechape co je na tom arealu krasneho, a ze on je taky fotograf, a ze me vlastne chape, ale ze mam prej fotit v prirode. napr. ze nedavno byl se psem na prochazce v lese a taaaakovou nadhernou pavucinu vyfotil (nemela jsem to srdce mu odporovat) a ze ten areal je mozna pro me kuriozita, ale von, ktery tam makal 40 let na tom teda nic krasneho nevidi.
takze konec byl zabavnej a ten areal teda fakt nadhernej