Asi na tom ve skutecnosti nezalezi u projevu takoveto miry abstrakce, ale puvodni zamer byl nakreslit hudbu jako tekouci proudy ruznych provazanych forem ozdobenych promenami v lokalnich motivech. Snazil jsem se aby se v obrazku bortila hranice mezi abstraktnim ztvarnenim (ze cele je to ulet) a konkretnim ( jsou tam jasne definovane prvky s osvetlenim a plasticitou, ktere se zdaji jako by mely nejaky ucel ci ze je jejich forma smysluplna, ale zaroven nelze rici o jaky prvek se opravdu jedna). Chtel jsem aby jako v pripade hudebniho pocitku dochazelo k efektu, ze obrazek je vzasade sdelny (tj lokalni formy nesou nejaky naboj a obrazek i v celku nejak pusobi) ale nelze vzasade rict s jistotou co konkretne komunikuje. Emocni naboj by ale mel byt predan. Urcita cast vyrazu je sdelena ac zaroven neni pochopena.
Osobne se mi libi i jenom tento samotny zpusob pojimani promeny vyrazu svazku nejakych kontinualnich tendenci bez ohledu na to, ze by se melo jednat nutne o hudbu.