Udělal jsem si teď v Sunu malý hudební projekt Gravitational Cathedral, kde jsem hledal svůj srdcový space sound.
Přišel jsem na to, že se dá moc hezky pracovat s nesémantickými slabikami a formovat tak abstraktní vokály. Zkoušel jsem kombinovat různé slabiky do všelijakých rytmů pro vyjádření různých vesmírných motivů. Jako základ jsem vyšel z vesmírného dronu, kolísajících minimalistických opakujících se struktur a bezeslovných polyfonií a osladil to cinematickým candy.
Brother Cavil – Trocha transhumanistického sentimentu. Ženskými vokály se snažím reprezentovat kontrakci, explozi a následné poryvy solárních větrů.
Through Fields of Luminous Hydrogen – Klasické light-hearted průlety závoji prozářených mlhovin. Hydrogen Fields Forever!
Cradles of Quiet Fire – Hvězdné jesličky.
Accretion Spiral – Minimalistické repetitivní vokály reprezentují rotaci.
Tidal Shear – Akreční disk není jenom fun and games, slapové smykové pnutí je exotickým kořením tohoto předsalí.
Gravitational Cathedral – Má být monumentálním peakem.
Já jsem z toho jako obvykle nadšený a můžu to poslouchat na smyčce, ale chápu, že je to těžce subjektivní. Laskavý posluchač nechť posoudí. Pokud byste dali šanci jenom jedné skladbě, tak bud easy Brother Cavil nebo rovnou Gravitational Cathedral, která je vyvrcholením celé sekvence.
Určitě do sluchátek 🙂
Brother Cavil
Through Fields of Luminous Hydrogen
Cradles of Quiet Fire
Accretion Spiral
Tidal Shear
Gravitational Cathedral