Nuže, pár slov k číslu 12/2004. Dle mého velmi povedené číslo s povedenejma povídkama.Z
ejména lingvisticko-scifistický Vítr od moře nenese útěchu od Alexa Irvina je myslim podařenej a překvapivě komplikovanej kousek. Povídka Záblek života od Sebastiana Chluma (česká SF) je zase po delší době klasická akce v nejlepším duchu Warhammeru 40k. Není to ovšem svět W40k, děj se odehrává v Praze.
Dvoranu zvrhlosti toho času vytvářená O. Neffem dnes dosáhla rekordního minima a je prakticky nečitelná. Jednoduchá kopie Kulhánkovy povídky (jméno teď nedám), ale začíná přibližně takto: "Prvního anděla sestřelila letištní ochrana poblíž Hronova. Protiletadlovým kulometem." plná stereotypů a bez originality.
Tedy, vítejte a pište...