Chtěl bych uvést na pravou míru měření síly zemětřesení:
Síla zemětřesení je určována podle množství energie, která je při něm uvolněna. Nejčastěji používaná stupnice měření síly je Richrerova stupnice (většinou ve sdělovacích prostředcích), stanovující velikost tohoto jevu podle veličiny magnitudo (podle poslední jeho úpravy). Dr. Charles Richter sestavil svou stupnici v roce 1935. Jeho škála (přesněji magnitudo Richterovy stupnice) umožňuje velmi přesnou klasifikaci síly zemětřesení stupni 1 - 8 (to znamená, že hovořit o intenzitě 8,9 na Richterově škále je nesmysl, a to ani o magnitudo Richterovy stupnice). Veličina magnitudo je zjednodušeně definovaná jako logaritmus největšho rozkmitu seismické vlny v mm zaznamenaný na standardním Wood-Andersonovu krátkovlnném seismometru a přepočítaná na vzdálenost 100km od epicentra.
Aby bylo možno určit sílu i tak silných zemětřesení jaká byla zaznamenána v Rusku či Japonsku, musel být zavedeny nové stupnice a prostředky měření. V roce 1993 byla navržena Standardní evropská stupnice, která měří zemětřesení ve 12 hladinách (tzv. intenzita zemětřesení, oproti magnitudě), z nichž každá posuzuje relativní dopad otřesů na základě tří hledisek:
1) dopad na člověka
2) poškození předmětů přírody
3) poškození budov
Tato stupnice vychází z tzv. modifikované Mercalliho škály (M-M) o 12 stupních.
Takže se můžeme tak akorát dohadovat co tou intenzitou novináři mysleli, ale řekl bych že právě stupnici M-M.
Jinak bych chtěl podotknout, že toto jsou takové přijatelné stupnice pro normálního člověka (a v jiných částech světa se používají různé, např. stupnice Omori pro Japonsko), jinak se používají např. magnitudy podpovrchových mb a povrchových vln Ms. V roce 1977 přišel Hiroo Kanamori s novou stupnicí, tzv. magnitudou seismického momentu - Mw, která jednoduše říká, jaká energie se při zemětřesení uvolnila (a není založena na měření seis. vln seismometry).
Ukazuje se, že zemětřesení nemohou být větší než asi Mw=9.5 (protože hornina "ustojí" pouze omezené střižné napětí, než dojde k posunu, a délka zlomu, po kterém se bloky pohybují, nemůže být také nekonečná). Největší zaznamenané zemětřesení tak nastalo v roce 1960 v Chile, větší energie se uvolní akorát při impaktu.