Likviduji klub a tak si dovolím malou nostalgii...
U kostela Panny Maria a Svatého Karla na Karlově je nádvoří a na něm je kašna. Ta kašna kdysi byla napájena vodou co zalévala kořeny samotného Ygdrasilu. To je místo, kde orákulum naslouchalo těm, kteří se ptali po tajemstvích světa. Nyní, je opona zavřena, ale urozený muž dost moudrý, statečný a především mocný může za příhodných okolností orákulum povolat i dnes.
Je třeba vyrazit na místo když je měsíc v novu (neděle 18.10) a nezrcadlí se jeho světlo v žádné zemské vodě. Muž, doprovázen jediným pomocníkem, který přísahu mlčenlivosti pro tento večer složí, a ani slovo nepronese. Muž, který na výpravu mocnou družinu opatří si. Takový muž pak následující rituál na náměstí u studny provésti musí, zatímco shromáždění mocní kolem něj v širokém kruhu stojí a v soustředění naprostém rituálu přihlížejí a v jeho úspěšnost důvěru obracejí.
Za pomoci věrného pomocníka musí svá ramena, hruď a záda magickými obrazci károvými a symboly plodu dubového krýti a tu pak světlu hvězd vystavit. V levé ruce zápalnou obětinu vonného kouře pro vzdušné živly, v pravé živý oheň pro salamandry. Pravá bosá noha na drnu čerstvé hlíny, jako král dobyvatel když duchy země koří a levá noha po kotník ve vodě stojí aby nymfy sílu živého ohně do rovnováhy uvedly. Hlavu korunovanou má věncem z prstů stromů, jejichž koruny tak uctívá a jež k Ygdrasilu promlouvají. Takto připraven, když jedenáctá odbije, pak silným hlasem pronese na čtyři světové strany slova, které duchy mimo tento čas dlící volají a uctívají.
"As I was coming down the stair
I met a man who wasn't there.
He wasn't there again today
I wish that man would go away!"
Do těchto slov pak moc svou v míře co největší vlije a příchod orákula očekává…