http://www.bonsaiinformation.com/Landscape.htm

enjoy it! wuhuuuu http://www.hiroshige.org.uk/hiroshige/tokaido_kyoka/tokaido_kyoka.htm

Námět známky

Nesmrtelný Lü Tung-pin, čínský malíř (14.-15. stol.), Národní galerie v Praze

Čínská kultura čerpá ze tří filozofických okruhů - taoismu, konfucianismu a buddhismu. Taoistická tradice oplývá množstvím legendárních figur nadaných zázračnými schopnostmi a pověsti o jejich skutcích se vyskytují v mnohých legendách a literárních dílech, ale také v malířství. Již za dynastie Jüan (1279-1368) se ustálil okruh tzv. Osmi nesmrtelných (Pa sien), kteří se vyskytují v čínské literární i výtvarné tradici tak často, že se stali součástí čínského folkloru. Nejmocnějším z nich je právě Lü Tung-pin (zobrazený na známce), který bývá zpodobován jako mohutný majestátní muž s pronikavým pohledem a blahosklonným výrazem na tváři, s dlouhým vousem, oděný v přepychovém rouchu - tedy jako čínský mandarín. Jeho atributem je zázračný plamenný Modrý meč. Ve sbírkách Národní galerie v Praze je několik podob tohoto posvátného čaroděje. Zářivě barevný obraz taoisty sedícího pod borovicí a oděného do rudého roucha s výšivkami draků, malovaný detailní technikou kolorované tušové malby na hedvábí zvanou kung-pi (pracný štětec) patří do nejstaršího období dvorské malby, jež byla zásadně anonymní. Stejnou technikou pracovali na portrétech předků celé cechy profesionálních malířů v rámci konfuciánské tradice úcty ke starcům a zemřelým členům rodu. Zakladatel Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze Lubor Hájek (1921-2000) datuje tento velký svitkový obraz ve své knize Figurální malba Východní Asie do 14.-15. století, avšak vzhledem k vynikajícímu stavu vzniklo dílo spíše za dynastie Ming (1368-1644).

ocelotisk z plochy v barvě černé kombinovaný barevným ofsetem
AK (náklad 148 000)

VIETNAM ART GALLERY

http://www.vietnamartgallery.com/

http://www.eyegalleryvn.com/

1. 8.- 30. 9. 2009 Zámek Zbraslav - výstava Japonské horory
http://www.grapheion.cz/index.php?akce=vypis&link=2009080001

Výstava nazvaná Japonské horory zcela netradičně představí duchy a strašidla v japonské malbě a grafice 18. - 19. století. Už od 18. století se v Japonsku vydávaly dřevořezové ilustrované knihy se strašidelnými příběhy zvanými kaidan. V nich se populární formou vyprávěly legendy a pověsti o strašidlech, duších zavražděných žen, bludných mniších, zlých skřetech z hor, bojovných pavoucích, zázračných hadech, ukrutných vodnících a jedovatých žabách, v nichž kulminovala středověká tradice potulných vypravečů, zaznamenaná písemně jen v libretech her nó či v pohádkách otogibanaši. V 19. století se tyto příběhy ocitly i na scéně divadla kabuki i ve výtvarném zpracování na samostatných grafických listech tištěných technikou dřevořezu. V malbě hororů excelovali zejména Kunijoši, Kunisada a Jošitoši, kteří tvořili celé série ilustrací jak příběhů starých, tak krváků a duchařin ze současné doby. Vystavené svitkové obrazy a dřevořezy z fondů Národní galerie jsou doplněny zápůjčkami od soukromých sběratelů a z galerie Arcimboldo.

V Shanghaii jsem narazila na ctvrt plnou galerii a atelieru a asi na hodinu se zasekla u obrazu umelkyne Shi Jian Peng Peng.