V tý oblibě Dupla se podle mě projevuje povaha dítěte ve vztahu ke stavebnici. Starší synové to poměrně rychle opustili, když je přestalo bavit hrát si s vláčkama (odeznělo kouzlo mašinky Tomáše nebo jak se to česky jmenuje), nejmladší, tomu je teď pět a půl, pořád oblibuje víc Duplo - vůbec ho nezajímaj postavy, auta nebo nějaký speciální kostky (kromě děla), vlastně ani ty vlaky, prostě staví ze základních kostek. Rychlejc mu to roste pod rukama a celkově jsou to takový epičtější (rozumějme větší) stavby, než když pracuje s "normálním" legem.