Zkázu Challengeru způsobilo vadné těsnění (coz vime nekolik let, ale ... ctete dale)
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A060124_124711_vedatech_miz
Osmadvacátého ledna 1986 vyslala NASA svou chloubu - raketoplán - k jubilejnímu pětadvacátému letu. Mise Challengeru však skončila tragicky. Nekvalitní těsnění palivových nádrží za pár set dolarů stálo život sedm astronautů. Neštěstí na dlouhá léta ovlivnilo celou kosmonautiku.

nyni dulezite:
Posádka žila ještě dvě minuty po výbuchu
Exploze vymrštila pilotní kabinu s posádkou do výšky necelých dvaceti kilometrů. Poté začal její dlouhý pád k zemskému povrchu.

Vyšetřování zvrátilo původní závěry podle kterých posádka zemřela při výbuchu. Záznamy komunikace ukázaly, že někteří z astronautů byli pravděpodobně při vědomí ještě ve chvíli, kdy pilotní kabina dopadla na mořskou hladinu.

Vědci objevili nejmenší rybu na světě
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A060125_162128_vedatech_dp
Výzkumníci objevili dosud nejmenší známou rybu. Dospělý jedinec druhu Paedocypris progenetica je dlouhý pouhých 7,9 milimetrů. Žije v bažinách indonéského ostrova Sumatra. Jedná se zároveň o nejmenšího obratlovce.

Mozart dodnes fascinuje pravdivostí
http://show.idnes.cz/show_aktual.asp?r=show_aktual&c=A060126_171246_show_aktual_off
V hudebním světě nastal den D, nebo spíše M. Dnes v osm hodin večer tomu bude přesně 250 let, co se v Salcburku, v domě na Getreidegasse, narodil Wolfgang Amadeus Mozart. ..

muzu dotaz? je to trosku ot:
Kdo, kdy a jak vytvořil náš současný kalendářní systém, zda jsou k dispozici nějaké prameny. Případně prosím odkaz na literaturu.
diky;)

Údajná Mozartova lebka si udržela své tajemství
http://digiweb.ihned.cz/?s1=i&s2=0&s3=6&s4=0&s5=0&s6=0&m=d&article[area_id]=10072150&article[id]=22846555&p=i06000_d

Evropská i světová média nejdříve informovala, že vědci prokázali pravost Mozartovy lebky. O pár dní později, že to neprokázali... Nicméně případ je pozoruhodný nejen díky tomuto trapasu. Ukazuje, že odkrývání historie je jako detektivka, ovšem v tomto případě s naprosto matoucím koncem, v němž se skrývá úplně nová, nečekaná záhada.

Když Wolfgang Amadeus Mozart 5. prosince 1791 ve Vídni zemřel, ve věku necelých 36 let, byl už vcelku uznávaným hudebním skladatelem. Ovšem doba největší slávy měla teprve přijít. Jeho život dodnes skrývá mnoho nejasností, z nichž tu nejnovější dodalo právě nyní genetické zkoumání jeho údajné lebky. ...

Na Zemi denně přibývá 210 tisíc lidí
http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/4585920.stm

Na Zemi se každý den narodí 365 tisíc dětí. Ve stejném časovém úseku zemře 155 tisíc osob. Celkový počet obyvatel se tak denně zvyšuje o 210 tisíc. "To je, jako kdyby každý rok přibyl jeden stát se 75 miliony obyvatel," prohlásil 16. prosince 2005 Gilles Pison z francouzského Národního demografického ústavu (Institut National d'Études Démographiques, INED). "Každý den se narodí 365 tisíc dětí, z toho 57 procent v Asii, 26 procent v Africe, 9 procent v Latinské Americe, 5 procent v Evropě a necelé 1 procento v Oceánii," dodal Pison. Z každé stovky pozemšťanů jich 61 žije v Asii, 13 v Africe, 11 v Evropě, 9 v Latinské Americe, 5 v Severní Americe a necelá 1 osoba připadá na Oceánii. Pokud se stávající trend nezmění, bude hranice 7 miliard obyvatel překročena mezi lety 2012 a 2013, hranice 9 miliard bude překonána do roku 2050. Podle ředitele Britského antarktického výzkumného programu (British Antarctic Survey, BAS) profesora Chrise Rapleyho není stávající počet zástupců lidského druhu udržitelný a mělo by dojít k jeho výrazné redukci. V současné době žije na Zemi 6,5 miliardy lidí. Toto množství by mělo být v zájmu ostatních životních forem sníženo a to o více než 50 procent. Za optimální považuje Rapley 2 až 3 miliardy osob. Omezení a zvrácení populačního růstu je dosti opomíjeným tématem při diskusích o stavu životního prostředí. Odborníci se této otázce záměrně vyhýbají, protože ji považují za eticky ožehavou, ale pokud má být úspěšně vyřešen problém s globálním oteplováním, znečišťováním planety, vyčerpáváním přírodních zdrojů a snižováním druhové rozmanitosti, pak se diskusím ani následným opatřením v tomto směru nelze vyhnout. "Pokud připustíme, že velikost lidské (ekologické) stopy je závažný problém, a o tom existuje mnoho důkazů, pak by rozumným pohledem bylo, aby současně s mnoha opatřeními došlo k redukci stopy na osobu, tato otázka musí být adresována úřadům zabývajícím se demografickým vývojem," argumentuje Rapley. Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město, region nebo celý stát spotřebují v daném roce.

(zdroj a preklad: www.pentax.cz)

Mladí vidí homosexualitu jinak
http://www.novinky.cz/zdravi/73819-mladi-vidi-homosexualitu-jinak.html

Radimir Uzel: Setkávám se každý měsíc se stovkami studentů z různých středních škol a beseduji i s učňovskou mládeží. U dnešních 15-18letých jsem se nesetkal s žádným člověkem, který by své homosexuální vrstevníky šikanoval nebo se o nich pohrdavě vyjadřoval. Možnosti "léčby" homosexuality jim připadají stejně nesmyslné jako přecvičování leváka k tomu, aby psal pravou rukou.

Vatikán chystá laskavější pohled na zrádce Jidáše
http://www.novinky.cz/koktejl/74632-vatikan-chysta-laskavejsi-pohled-na-zradce-jidase.html

Dlouhých dva tisíce let nikdo nezapochyboval, že by Jidáš Iškariotský nebyl zrádcem, jenž udal Ježíše Krista polibkem a ještě za svůj ohavný čin inkasoval příslovečných třicet stříbrných. Jméno Jidáš se stalo synonymem zrady a v Německu je ještě dnes zákon znemožňuje dávat dětem.

Země se chystá na návrat vesmírného poutníka
cesta kudy se sonda ubirala:
http://i.idnes.cz/06/012/maxi/CEN105753_Stardust.jpg
clanek: http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A060113_143152_vedatech_cen

sonda Stardust se v neděli vrací z rekordní, 4,8 miliard kilometrů dlouhé cesty vesmírem. Jejím úkolem na sedmileté pouti byl sběr prachových částic, uvolněných z komety Wild 2. Vědci doufají, že jim pomohou pochopit počátky sluneční soustavy před 4,5 miliardou let.

I pyramidy maji svuj vyvoj
http://cestovani.idnes.cz/igsvet.asp?r=igsvet&c=A060107_152223_igsvet_tom

Vědci zkoumali tajemství úspěchu Agathy Christie, od jejíž smrti včera uběhlo 30 let

LONDÝN Napsala sedmdesát románů, dvaatřicet souborů povídek a devatenáct divadelních her, získala čestný titul Dáma britského impéria a dostala se do Guinnessovy knihy rekordů jako nejprodávanější autor beletrie všech dob. I přesto se Agatha Christie těší větší popularitě v zahraničí než v rodné Británii. Včera se o ní nezmínily žádné významné britské noviny, ačkoliv 12. ledna uplynulo přesně třicet let od spisovatelčiny smrti.
Oxfordský průvodce anglickou literaturou uvádí, že styl Agathy Christie je nevýrazný, a mnoho britských literátů tvrdí, že její postavy se jeví jako příliš šablonovité. Možná právě to se ale paradoxně stalo základem jejího úspěchu. Tajemství spisovatelčiny obliby totiž nedávno zkoumali vědci z univerzit v Londýně, Birminghamu a Warwicku a přišli na to, že právě kritizovaný nevýrazný styl a jednoduché věty stupňují čtenářovo napětí. Christie používala běžnou, prostou angličtinu a důsledně se vyhýbala slovíčkaření, které by odvádělo čtenářovu pozornost od zápletky a důležitých stop. Navíc dokázala prolomit kulturní bariéry mezi jednotlivými zeměmi, o čemž svědčí například obrovský zájem Japonců o její romány nebo fakt, že je nejpopulárnější autorkou ve Francii.
Samotná Británie však na první dámu zločinu rovněž nezanevřela: i letos se na počest spisovatelky uskuteční řada akcí v jihoanglickém městě Torqay, kde se Agatha Christie v roce 1890 narodila jako Agatha May Clarissa Millerová. Vnedalekém Greenway se navíc rekonstruuje dům, který si spisovatelka koupila v roce 1938 a který se stal dějištěm zločinu v několika jejích detektivkách. Za dva roky z něj má být muzeum jeho někdejší majitelky.
Loni v září také v Británii proběhl oficiální Týden Agathy Christie, kterým si veřejnost připomněla výročí vydání spisovatelčiny první knihy. Tou se v roce 1920 stala Záhada na zámku Styles, kde se poprvé objevila postava Hercula Poirota, výstředního belgického detektiva s vejčitou hlavou a pečlivě navoskovaným knírkem.
Další dílo, Vražda Rogera Ackroyda, následovalo až po šestileté odmlce, a vyvolalo značný rozruch. V závěru knihy totiž vyšlo najevo, že vrahem je vypravěč, který čtenáře s vraždou milionáře Ackroyda seznámil. Nečekané rozuzlení se nelíbilo ostatním britským detektivkářům, kteří spisovatelku obvinili z toho, že tahá čtenáře za nos. Veřejnost si ale autorku zamilovala a na její romány se začaly stát fronty. Velkou oblibu si v následujících letech získaly tituly Deset malých černoušků či Vražda v Orient-expresu. Christie měla úspěch i s divadelní hrou Past na myši. Ta se v londýnském West Endu hraje už od roku 1952 a vstoupila tak do historie jako nejdéle uváděné představení.
Na rok 2006 připadají hned dvě kulatá výročí královny zločinu - to druhé se týká záhadného zmizení Christie, které se odehrálo v prosinci 1926. Tehdy se spisovatelka rozcházela se svým prvním manželem, pilotem Archibaldem Christiem, a navíc jí zemřela matka. Otřesená Christie nasedla do auta a odjela, aniž by se komukoliv zmínila o svých plánech. Vůz objevili následujícího dne policisté: kapotu měl zabořenou do křoví a napůl visel ze srázu. Po spisovatelce se slehla zem. Až po deseti dnech ji poznali lidé ve městě Harrogate, kde se ubytovala v hotelu U Staré labutě. Christie nikdy neprozradila, co se jí tehdy stalo.

"Pátek třináctého - nešťastný den," řeklo si dnes ráno mnoho lidí při pohledu do kalendáře. Někteří na smůlu skutečně věří a váhali, zda mají vůbec vylézat z domova.
"V pátek třináctého je vždycky nějaký průšvih, i na vojně se mi to potvrdilo. Ale ještě více věřím na černou kočku přes cestu," svěřil se Martin z Pardubic. Jak uvádí tiskové agentury, špatnou pověst si pátek získal v křesťanském světě. V tento den byl ukřižován Ježíš a při poslední večeři Páně byl třináctým u stolu Jidáš - jeho zrádce. Pardubický psychoterapeut Evžen Panovský na pátek třináctého nevěří. Ale říká:
"Může se naplnit to, co očekáváme." Když si někdo usmyslí, že ho čeká černý den, nejspíš se nebude cítit dobře za žádné situace. Lidé, kteří na pověry nevěří, pátek třináctého naopak s chutí pokouší.
"Vloni jsme v pátek 13. května měli na Kunětické hoře tři svatby. Dnes není žádná, začátek roku sňatkům moc nepřeje," řekla pardubická matrikářka. Pokud dnešek v pohodě zvládnete, čeká vás letos už jen jeden pátek třináctého, a to 13. října 2006. pro )

http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A060112_075858_domaci_mr
jedna .. rekneme usmevna

Proměny české lebky
Antropologická měření odhalila skutečnost, že Češi nerostou jen do výšky a šíře, ale mění se také tvar a rozměr jejich lebky.
http://www.national-geographic.cz/detail.asp?id=1125

Pokřivený tvar Mléčné dráhy má na svědomí kolize se skrytou hmotou
Astronomům se patrně konečně podařilo vysvětlit pokřivený tvar naší galaxie - Mléčné dráhy.
http://digiweb.ihned.cz/?s1=i&s2=0&s3=6&s4=0&s5=0&s6=0&m=d&article[area_id]=10072150&article[id]=17583840&p=i06000_d

Přehled nejdůležitějších událostí roku 2005 ve světě
http://ihned.cz/1-10071870-17492530-003004_d-c8

Prehistorický muž z irských bažin prý používal vlasový gel
http://www.ceskenoviny.cz/magazin/zajimavosti/index_view.php?id=166243
Překvapivé skutečnosti odhalil nález dvou těl s odhadovaným stářím 2300 let v irských bažinách. U jednoho z mužů, kteří byli zavražděni a v bažinách obětováni pravděpodobně v souvislosti s kultem plodnosti, byla ve vlasech patrná vrstva pomády. Druhý muž zase musel být ve společnosti doby železné skutečným obrem, měřil totiž 195 centimetrů.

pro milovniky zahad:
http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1269&pjmeno=&kredit=&p1=
pyramidy; kde se vzal nejlepsi pritel cloveka?; Mohenjo Daro; staroveky Sumer; Teotihuacan; .. a dalsi temata.

České prvenství: historické město vyletělo komíny
http://cestovani.idnes.cz/igcechy.asp?r=igcechy&c=A060105_135519_igcechy_tom

Nucené přestěhování téměř 4,3 tisíce rodin. Likvidace více než dvaceti unikátních kamenných měšťanských domů z 13. až 15. století. Zbourání dalších stovek starých domů včetně historických památek. Řeč je o likvidaci starého Mostu v 60. až 80. letech minulého století. Činu, který nemá v dějinách evropské civilizace obdoby.