• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ELIDORKalendarium - zajímavé události a výročí - bez ohledu na datum
    rozbalit záhlaví
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Uplynulo 40 let od smrti československého diplomata Vladimíra Vochoče

    4. ledna 2025 uplynulo 40 let od smrti československého diplomata a právníka Vladimíra Vochoče. Za druhé světové války zachránil více než dva tisíce lidí před koncentračními tábory.

    „Obdivuhodný příběh diplomata Vladimíra Vochoče ukazuje, že k české duši patří solidarita a vůle pomoci druhým. Ve své diplomatické misi v Marseille v době druhé světové války pomohl zachránit tisíce lidí před jistou smrtí v koncentracích. Bohužel komunistický režim jeho statečnost potrestal vězením, a zlomil tak dalšího slušného člověka. Proto je třeba si Vochočovu statečnost připomínat, je to příběh hrdiny, jehož odkaz žije dál,“ uvedl k výročí diplomatovy smrti ministr Jan Lipavský.

    V letech 1939 – 1941 jako československý konzul v Marseille navzdory hrozbě zatčení vydával Vochoč falešné pasy a další potřebné dokumenty československým i zahraničním uprchlíkům ve Francii, kterým hrozila deportace do nacistických táborů. Mezi zachráněnými byla celá řada významných intelektuálů a umělců jako například Franz Werfel, Alma Mahler, Lion Feuchtwanger, Heinrich Mann, Adolf Hoffmeister a další.

    Uprchlíkům a československým vojákům zajišťoval rovněž sociální a finanční pomoc. V dubnu 1945 jej ministr zahraničních věcí Jan Masaryk jmenoval jako právního experta do československé delegace na zakládající konferenci OSN v San Francisku.

    Komunistickým režimem byl v roce 1953 zatčen a následně odsouzen ke 13 letům vězení za domnělou velezradu. Zemřel prakticky zcela zapomenutý.

    V roce 2016 byl za záchranu stovek židovských uprchlíků izraelským muzeem holokaustu Yad Vashem uveden mezi tzv. Spravedlivé mezi národy.


    26. ledna 2024 byla v Marseille na jeho počest odhalena pamětní deska a v prosinci 2024 americký kongres schválil jeho zařazení mezi šedesát tzv. zachránců (rescuers), kterým bude udělena společná Zlatá medaile Kongresu USA.

    zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Alma Mahlerová (31. 8. 1879, Vídeň – 11. 12. 1964, New York)

    Vídeňská femme fatale a umělkyně. To jsou jen jedny z mnoha přívlastků pro Almu Mahlerovou. Žena, která sama skládala hudbu, byla předlohou mnoha hudebních symfonií, obrazů a kreseb dokumentujících její životní peripetie.

    Alma se narodila jako dcera krajináře Emila Jakoba Schindlera a zpěvačky Anny Sofie Bergenové. V dětství trávila celé hodiny v otcově ateliéru. Zbožňovala ho, zatímco on podporoval její hudební talent a zájem o literaturu. Zemřel náhle, když bylo Almě třináct let, a její matka se provdala za svého dlouholetého milence, malíře Carla Molla. Alma sňatek vnímala jako neomluvitelnou zradu. Zároveň jí ale otevřel dveře do světa vídeňské smetánky.

    První lásky
    Salonní společenský život a hudbu Alma milovala. Účastnila se společenských událostí a jako pohledná mladá žena se poprvé těšila pozornosti mužů. V sedmnácti letech upoutala pozornost významného a bohatého malíře Gustava Klimta. Stal se její první láskou. Považoval ji za esenci ženskosti a namaloval ji jako smyslně odhalenou řeckou princeznu Danaé (1907), symbol božské lásky a transcendence.

    Další láskou byl její učitel hudby, skladatel a dirigent Alexander Zemlinsky, jehož popsala velmi kontroverzně: „Ohavný trpaslík. Malý, bez brady, bezzubý, na němž ulpíval odér kavárny, nemytý - přesto ho bystrost a síla jeho mysli činí nesmírně přitažlivým.“ Nikdy se mu neoddala.

    Alma fascinovala svým zjevem, ale také vtipem, intelektem a hudebním talentem, a byla tak považována za nejkrásnější ženu ve Vídni. Ve věku dvaceti let napsala více než 100 písní a instrumentálních skladeb. Snila o tom, že se stane skladatelkou a dirigentkou, tehdy to byla typická mužská profese zapovězená ženám.

    Svět hudby jí ale učaroval, a i proto si v roce 1902 vzala za muže skladatele Gustava Mahlera, ředitele vídeňské opery. Byl výrazně starší, fyzicky ji nepřitahoval, ale sdíleli vášeň pro hudbu, jmenovitě Richarda Wagnera.

    V manželství se však cítila jako ve vězení, s přistřiženými křídly. Musela zanechat své kariéry a podřídila se přísnému řádu manželova života.

    „Mahler je průměrný, tak děsivě průměrný, že budu muset celý život lhát.“ Znuděna a nenaplněna se postupně oddávala aférám s mnoha muži, tvůrčími génii, jejichž talent vycítila šestým smyslem.

    Mahler se více než své manželce věnoval hudbě. Měli spolu dvě dcery. Manželství postupně poznamenala smrt pětileté dcery, Almy vynucená rezignace na uměleckou dráhu a v neposlední řadě i její milostné avantýry. Žili spolu ale až do Mahlerovy smrti v roce 1911.

    Ubíjející vášeň
    Rok po Gustavově smrti poznala malíře Oskara Kokoschku známého jako enfant terrible vídeňské umělecké scény. Když byl Kokoschka pověřen, aby namaloval portrét vdovy po skladateli Mahlerovi, bylo jasné, že setkávání těchto dvou bude fatální. Začal intenzivní milostný vztah. Oskar maloval pouze ji, vytvořil celkem na 450 kreseb a obrazů, které zpodobňují Almu nebo vyjadřují jeho vášeň pro ni. Musela mu psát každý den, sledovat jej při práci, každou noc strávit pouze u něho.

    „Musím tě mít za manželku, jinak se můj génius zničí. Každou noc musíš resuscitovat mou duši jako elixír,“ požadoval v jednom ze svých dopisů, který naznačuje, že se vztah proměnil v posedlost.

    Bauhaus a básník
    Během války Alma Oskara opustila, v roce 1915 se provdala za architekta Waltera Gropia, s nímž udržovala vztah již od roku 1910. Oskar, zraněný na bojišti, byl několik let trýzněn halucinacemi. Rozchod s Almou jej sužoval. Maloval ji vytrvale dále.

    Když se mu její obraz vytratil z paměti, nechal si zhotovit pannu v životní velikosti vypadající jako Alma. Té pak během divokého večírku usekl hlavu. Vypadala tak reálně, že ho druhý den ráno probudila policie v domnění, že zavraždil ženu ležící na trávníku před domem.

    Alma zůstala po boku Gropia po klíčové období, kdy formoval uměleckou školu Bauhaus. Ani toto spojení ale nevydrželo. Almu okouzlil další muž, německy píšící spisovatel a básník Franz Werfel, který pocházel z Prahy. Sňatek uzavřeli až v roce 1929, kdy bylo Almě padesát let. Werfel byl o jedenáct let mladší.

    „Pouze sama nebo s Franzem Werfelem se cítím zcela sama sebou,“ napsala o jejich vztahu. Kvůli jeho židovskému původu museli po nástupu nacismu utéct do Spojených států a usadit se v Kalifornii, kde se stala roku 1945 nečekaně vdovou.

    Útěk do USA
    Po Werfelově smrti se Alma přestěhovala do New Yorku a získala označení vdova čtyř umění. Záhy byl ale tisk plný jejího vztahu se skladatelem a dirigentem Brunem Walterem. Plně se však ztotožnila s rolí vdovy po velikánech.

    Pronikla také do české komunity, navázala přátelství s Janem Masarykem a intenzivně spravovala Mahlerův hudební a Werfelův básnický odkaz. Začala sepisovat memoáry a rekapitulovat život svůj, svých manželů, milenců a obdivovatelů, zároveň kulturní a společenskou atmosféru Vídně na přelomu 19. a 20. století.

    Zpětně přiznala, že Mahlerovu hudbu neuznávala, Werfelova literární tvorba ji neoslovila a Gropiovu architekturu vnímala jako nesrozumitelnou a cizí. Jediné, co na ni dokázalo zapůsobit, byly podle jejích slov Kokoschkovy obrazy.

    Autor: Barbora Půtová

    Video pořad v Životy slavných:
    Nejsvůdnější žena 20. století. Alma Mahler byla pozoruhodnou milenkou geniálních umělců | Stream
    https://www.stream.cz/zivoty-slavnych/nejsvudnejsi-zena-20-stoleti-alma-mahler-byla-pozoruhodnou-milenkou-genialnich-umelcu-64962630

    Reflex:
    Snímek Alma a Oskar jde za pár dní do kin. Kdo vlastně byla krásná femme fatale a semetrika Alma Mahlerová? | Reflex.cz
    https://www.reflex.cz/clanek/kultura/73566/snimek-alma-a-oskar-jde-za-par-dni-do-kin-kdo-vlastne-byla-krasna-femme-fatale-a-semetrika-alma-mahlerova.html


    Český televize + Video: Zdeněk Mahler vypráví o vztahu Gustava Mahlera a jeho ženy Almy:
    Věčná milenka Alma: Učiň mě šťastným, žádal Mahler. Kokoschka z ní chtěl mít loutku — ČT24 — Česká televize
    https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/vecna-milenka-alma-ucin-me-stastnym-zadal-mahler-kokoschka-z-ni-chtel-mit-loutku-28860


    Film:
    Alma a Oskar (2022) | ČSFD.cz
    https://www.csfd.cz/film/1268334-alma-a-oskar/prehled/
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---

    Archeologové rozluštili tajemné jeskynní malby. Jsou to čmáranice malých dětí – VTM.cz
    https://vtm.zive.cz/clanky/archeologove-rozlustili-tajemne-jeskynni-malby-jsou-to-cmaranice-malych-deti/sc-870-a-232213/default.aspx

    Dětské čmáranice
    ...
    Wisherová pořídila velmi detailní 3D skeny záhadných kreseb a z těch pak zjišťovala, jak se měnil tlak na uhel během kreslení a kterým směrem byly linie vedené. Výsledek analýzy pak vědci porovnali se stejným rozborem kreseb současných dětí. Využili skutečnosti, že se schopnost kreslit u dětí vyvíjí zcela typicky v závislosti na rozvoji jemné motoriky ruky a bez ohledu na kulturu, v jaké děti vyrůstají. Došli k závěru, že „záhadné znaky“ nesou charakteristiky typické pro kresby dětí ve věku od 3 do 6 let.

    Pohled do světa pravěkých dětí
    Vše nasvědčuje tomu, že si v koutě jeskyně Las Monedas čmárala pravěká děcka a kreslilo jich tu hned několik najednou. Mohlo jít o různě staré sourozence nebo o děti několika rodičů, které si tu společně hrály.

    Byly zřejmě pod dozorem dospělých. Ti museli dětem zajistit osvětlení ohněm nebo pochodněmi, protože bez toho by si děti ve tmě jeskyně neviděly na špičku nosu a rozhodně by nemohly malovat. Do výtvarných aktivit však dětem nikdo nezasahoval. Dělaly si, co chtěly – nenapodobovaly malby dospělých, jen si tak zkoušely, co asi s uhlem zvládnou.

    Vědci touto studií nahlédli do života pravěké omladiny, což nebývá časté. Drtivá většina výzkumu je zaměřena na dospělé členy tlupy – muže a ženy. Děti ale hrály v životě pravěkých lidí velmi důležitou roli.

    Tvořily například víc než polovinu z celkového počtu členů tlupy. Izzy Wisherová je přesvědčena, že podobným přístupem by se vyplatilo prozkoumat i další záhadné jeskynní malby. Možná měly i ony tvůrce předškolního věku.
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---

    Jaroslav Celba (26. prosince 1924 Kramolna u Náchoda – 27. února 2013 Benešov) byl český hudební skladatel a hudebník (klavírista, kytarista a kapelník). Nejrozsáhlejší a zároveň nejznámější část jeho tvorby představuje hudba k večerníčkům a animovaným filmům. Ačkoliv jeho hlavním oborem byla především filmová a scénická hudba, věnoval se i komponování vážné hudby.[

    Jaroslav Celba se narodil 26. prosince 1924 v obci Kramolna u Náchoda. Od mládí miloval jazz a stal se členem místní studentské kapely, kterou vedl jeho kamarád, budoucí spisovatel Josef Škvorecký. Celba se ostatně později stal předobrazem literární postavy – kytaristy Harýka – v jeho nejznámějším díle Zbabělci.

    V roce 1949 byl Celba po vykonstruovaném obvinění zatčen a odvezen do nechvalně proslulého „domečku“ v Praze na Hradčanech, známé mučírny komunistické tajné policie. Byl označen za tajného agenta nepřátelských států a byl pro něj navržen trest smrti. Během soudního procesu však vešly ve známost zřejmé nesrovnalosti. Nakonec dostal dva roky, které si odpykal v Plzni na Borech a pak v uranových dolech v Jáchymově.

    Po návratu z vězení se Jaroslav Celba usadil v Praze, kde studoval na Lidové škole umění. V uvolněných 60. letech se opět jako hudebník i skladatel věnoval jazzu. Poté, co se náhodou seznámil s výtvarníkem a animátorem Zdeňkem Smetanou, jím byl osloven ke spolupráci na animovaném filmu. Jmenoval se Jediná radost a byl to úkol vskutku osudový.

    Podle filmového portálu CSFD.cz vytvořil Celba hudební doprovod ke 24 snímkům včetně seriálů. Byl skladatelem, který se věnoval téměř výhradně filmu animovanému. Byly mezi nimi například snímky Drátovat, flikovat (1979), Supermyš (1980), Všehochlup (1980), Prak darebák (1982) a Had je mašinka (1986).

    Kromě hudby pro animovaný film a televizní seriály je autorem skladby Harlekýn pro smyčcový kvartet, baletních pohádek Děvčátko se sirkami podle Hanse Christiana Andersena a O dvanácti měsíčkách na motivy příběhu Boženy Němcové.

    V roce 2009 převzal čestné uznání za přínos české kultuře při oslavách 90 let Ochranného svazu autorského (OSA). V červnu 2012 byl Celba vyhlášen nejúspěšnějším domácím autorem OSA v zahraničí v roce 2011.

    ---

    Od počátku 60. let spolupracoval s režisérem a výtvarníkem Zdeňkem Smetanou, s nímž bydlel ve stejném domě. Nejprve šlo o hudbu k jeho autorským krátkým filmům (Zdraví místo centů, Jediná radost, Romaneto, Voda čerstvosti), následně o večerníček Pohádky z mechu a kapradí (premiéra první řady 1968). Fenomenální úspěch titulní melodie umožnil autorovi vstup na profesionální dráhu (její písňovou verzi později nahrál orchestr Václava Hybše s Karlem Gottem pod názvem Cestu znám jen já, autorem textu byl Ivo Fischer).

    V 70. a 80. letech složil hudbu k řadě večerníčků realizovaných v Praze (Příhody kluka z plakátu, Štaflík a Špagetka, O makové panence, Šavlojedy, Byla jednou koťata, O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi, Ťuk a Bzuk, aj.) a v Bratislavě (Pásli ovce valaši, V chalúpke a za chalúpkou, Maťo a Klinček, Deduško večerníček – znělka slovenského večerníčku aj.). Hudbu skládal i v programové větvi Krátkého filmu pro řadu režisérů (Všehochlup, Drátovat, flikovat, Toulavé telátko, Namalovaná písnička, Duhový koberec, Sněhová královna aj.), gottwaldovskou produkci (Rozpustilí bráškové, Prak darebák aj.) a pro v Praze působícího amerického režiséra Gene Deitche (Klobouk, Svatba prasátek aj.). V žánru hraného filmu se uplatnil v seriálech Nikdo není doma a Jedno malé sídliště. Celosvětový věhlas mu zajistila hudba ke „klasické“ animované Miffy Dicka Bruny, kterou režíroval Gene Deitch.

    Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/pred-100-lety-celba-vecernicky-hudba.A241226_171221_pred-100-lety_vov

    Jaroslav Celba – Wikipedie
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Celba

    #audio znělka: Pohádky z mechu a kapradí
    Pohádky z mechu a kapradí - Jak našli pod borůvkou housličky - Hudba - Konec - Jaroslav Celba
    https://www.youtube.com/watch?v=qfRsyQfd1sY


    #video s panem Celbou:
    iDNES.cz – s námi víte víc
    https://tv.idnes.cz/domaci/zemrel-jaroslav-celba-autor-hudby-ke-kremilovi-a-makove-panence.V130228_143426_tv-zpravy_krr
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Studie
    https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.adn9310

    Článek
    Neandertálci se starali o dítě s Downovým syndromem. Naznačuje to empatii a lásku — ČT24 — Česká televize
    https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/neandertalci-se-starali-o-dite-s-downovym-syndromem-naznacuje-to-empatii-a-lasku-350685
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    ELIDOR: pekne upresneni, respektive revize. tyhlety NEJ- jsou poplatny svy dobe a bud nemaji trvani nebo stoji na urcitych premisach, ktery muzou bejt dost sporny, nebo jsou opet poplatny dobe. vis wankel a halstatsky pohreb v byci skale, takze pro me je to naprosto okrajova vec. ale chapu, ze z hkediska popuarizace vedy je poteeba delat takovyhle achievementy.
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    PALEONTOLOG: no pro jistotu jsem se snazil najit chybu v dalsich bodech clanku
    otaznik muze byt u trojrobu, kde neni jiste, ze slo o ucel, ale protoze to nejde vyvratit tak se to povazuje za platný a otazník může být u (schématické) mapy.

    Nejstarší soška tváře: Zatím nejsou známy žádné rytiny ani figurky s vyobrazením lidské tváře, které by byly starší než soška z hrobu šamanky v Dolních Věstonicích, datovaná na přibližně 27 000 let. Takže platí.

    Nejstarší mapa: Kel z Pavlova, datovaný na stáří cca 25 000 let, je obecně považován za nejstarší dochovanou mapu na světě. Nejbližší mladší nálezy jsou rytiny z Abauntz (Španělsko, cca 13 000 let), které připomínají mapy krajiny, a malby z Lascaux (Francie, cca 17 000 let), ale ani zde není jisté, zda jde o mapy. U klu z Pavlova se předpokládá, že jde o schematickou mapu okolí, takže zůstává prostor i pro jiné interpretace.

    Použití černého uhlí: Platí. Landek (cca 25 000 let) opravdu představuje nejstarší doložené použití černého uhlí jako paliva. Starší nález pochází z Francie, kde bylo použito hnědé uhlí před cca 30 000 lety.

    První loutka: Loutka šamana z Brna, datovaná na 27 000 let, je považována za nejstarší loutku na světě. Nejbližší mladší nálezy zahrnují různé figurky, jako je Maska z Brassempouy (cca 25 000 let, Francie) nebo figurky z Pavlova a Dolních Věstonic, ale ty nejsou pohyblivé ani technicky tak propracované.

    je potřeba si přiznat, že u nejstarších (datovaných) nálezů je to často o interpretaci a určení tak může být spekulativní.
    příkladem mohou být kresby zvířat v jeskyni Lascaux, kde za tím někdo vidí i zobrazení souhvězdí, díky uspořádání do geometrických vzorů.
    Nebo kresby býků a koní v jeskyni Altamira, kde za tím někdo vidí vyobrazené lunární cykly.
    atd ..

    btw podle tvého nicku, tuším, že by ses mohl odborně rozepsat a dát sem spoustu zajímavostí
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    ELIDOR: je to tak, celkove mi pri cteni prislo, ze to cerpa z hodne starejch textu. dnes je spousta novejch objevu a redefinic. myslim ze z kresby palavskych vrchu na kosti taky neudelame mapu, nejstarsi co by ji pripominala je z ukrajiny 11-12k bp

    http://www.infoukes.com/history/images/inventions/figure02.gif
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    PALEONTOLOG: Máš pravdu, v článku chybí důležitá informace: že nejstarší objevená byla v době objevu. Teprve později se našly starší. V roce 1925 byly známy podobně staré jen Willendorfská venuše a Venuše z Lespugue (obě mladší).
    Tak jak je to napsané, je to chybné a zavádějící.

    ty starší byly objeveny až poté
    Venuše z Kostenki (1936)
    Moravanská venuše (1938)
    Venuše z Galgenbergu (1988)
    Venuše z Hohle Fels (2008)

    Ono obecně by se imho v článcích o archeologii a třeba i astronomii mělo používat slovo "dosud / k dnešnímu dni" .. ty objevy se tak posouvají, že co bylo platné před rokem, dnes platit nemusí.
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    ELIDOR: tam jsou nektery udaje dost prezity, treba vestonicka venuse neni nejstarsi apod.
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    První mapa, loutka, ale i použití černého uhlí na světě. Morava byla kolébkou pravěkých vynálezů | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
    https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/prvni-mapa-loutka-ale-i-pouziti-cerneho-uhli-na-svete-morava-byla-kolebkou_2412281106_tkz
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Po půl století vypátrali, kdo dal bombu do letounu zříceného na Děčínsku - iDNES.cz
    https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pad-letadla-atentat-decinsko-vinik.A241112_083842_domaci_mul#cxrecs_s
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Co způsobilo rozkvět života na Zemi? Planetka o velikosti čtyř Everestů - Novinky
    https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-co-zpusobilo-rozkvet-zivota-na-zemi-planetka-o-velikosti-ctyr-everestu-40494733
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Vědci hodiny vrhali oštěpy. Prokázali, proč je moderní zbraně nemohly nahradit — ČT24 — Česká televize
    https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/vedci-hodiny-vrhali-ostepy-prokazali-proc-je-moderni-zbrane-nemohly-nahradit-354080
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Ostrava si 18. října připomene smutné evropské prvenství. V tento den před 85 lety z vlakového nádraží v ostravském Přívoze vyjel první evropský transport Židů do koncentračního tábora v polském Nisku nad Sanem. Vlakem odjelo 900 židovských mužů. Poté do Niska následovaly z Ostravy ještě dva transporty Židů.

    První transport Židů v dějinách Evropy odjel do koncentračního tábora z Ostravy - Novinky
    https://www.novinky.cz/clanek/historie-prvni-transport-zidu-v-dejinach-evropy-odjel-do-koncentracniho-tabora-z-ostravy-40493307
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    zatím jen url
    Praotec kefír ležel na tělech mumií. Vědci popsali, jak si ho lidé ochočili — ČT24 — Česká televize
    https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/praotec-kefir-lezel-na-telech-mumii-vedci-popsali-jak-si-ho-lide-ochocili-353382
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam