Zemědělci na území zejména střední Evropy začali pít a používat mléko už zhruba před 7400 lety. Vědci nalezli stopy mléčného tuku na keramice z období 5400 let před naším letopočtem. Jde o zřejmě nejstarší důkaz konzumace mléka v Evropě, informovaly servery deníků The Independent a Evening Standard.

Vědci objevili stopy mléka pomocí techniky, která se zaměřuje na bílkoviny ze zbytků živočišných tuků, takže je vhodná k určení doby, kdy se určitá potravina začala jíst nebo jinak používat.

V rámci výzkumu na Bristolské univerzitě v Británii analyzovali přes 4300 keramických nádob ze 70 pravěkých sídlišť, v nichž byly nalezeny zbytky jídla.

Výsledky odhalily značné rozdíly v používání mléka napříč celým regionem centrální Evropy, přičemž pouze v 65 procentech zkoumaných lokalit vědci objevili doklady o mléčných tucích v keramických nádobách.

Zjištění tím naznačuje, že používání mléka nebylo v době tzv. kultury s lineární keramikou mezi zemědělci všeobecně rozšířené.
Studie byla zveřejněna v odborném magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

#link https://www.bristol.ac.uk/news/2022/october/milk-use-in-prehistoric-europe.html

Třicet let od první mírové dohody na Blízkém východě


Od vzniku Izraele v roce 1948 byl židovský stát ve válečném stavu se všemi sousedními arabskými státy více než 30 let. Pak ale byla 26. března 1979 v USA podepsána mírová smlouva mezi Egyptem a Izraelem a první mír na Blízkém východě byl na světě. Další mírové dohody poté Izrael uzavřel až v 90. letech s Palestinci a Jordánskem, na celkový mír v oblasti se ale stále čeká.

Izraelsko-egyptská dohoda, která byla vypracována v americkém Camp Davidu v roce 1978, pootevřela dveře nadějím na možné trvalé mírové uspořádání v oblasti. I po 30 letech jsou vzájemné vztahy ale dosti chladné a často se uvádí, že mezi Izraelem a Egyptem panuje "studený mír".

A to i přesto, že dohodu tehdy v Egyptě schvalovala podle historiků velká většina obyvatel, což ovšem neplatí stále. V době izraelsko-libanonského konfliktu v létě 2006 vidělo Izrael v jednom průzkumu na 92 procent Egypťanů jako nepřátelský stát. V Izraeli dohodu z Camp Davidu schvaluje stabilně na 80 procent obyvatel.

Jaká byla cesta k dohodě? Ve druhé polovině 70. let, uprostřed studené války mezi Západem a komunistickým blokem, po ropném šoku v roce 1973 a čtyřech velkých válkách na Blízkém východě se zdálo, že Západem podporovaný Izrael i arabské státy, kterým stranil Sovětský svaz, k sobě cestu naleznou jen těžko. Pak ovšem přišla překvapivá cesta egyptského prezidenta Anvara Sadata v listopadu 1977 do Jeruzaléma, která vedla k podpisu mírové smlouvy, jež byla podle historika Paula Johnsona "jedním z mála konstruktivních činů onoho neutěšeného desetiletí".

Nástupce vlivného Gamála Abdan Násira udělal v arabském světě, který chtěl téměř svorně "zahnat Židy do moře", bezprecedentní krok. Ignoroval "tři ne" z konference Ligy arabských států (LAS) v srpnu 1967 (dva měsíce po porážce arabských armád Izraelem v tzv. šestidenní válce) v Chartúmu, která stanovila: žádný mír, žádné rozhovory, žádné uznání Izraele.

Po Sadatově návštěvě "jámy lvové" a projevu v izraelském Knesetu (parlamentu) a reciproční návštěvě premiéra židovského státu Menachema Begina v Egyptě v prosinci 1977 začaly tajuplné přípravy na mírová jednání. Při nich například izraelský šéf diplomacie Moše Dajan odletěl na setkání se svým egyptským kolegou Muhammadem Ibráhímem Kamálem zamaskován v paruce, slaměném klobouku a slunečních brýlích.

Bouřlivé rozhovory v Camp Davidu, horském sídle amerického prezidenta Jamese Cartera ve státě Maryland, trvaly od 5. do 17. září 1978. Při nich střídavě izraelská a egyptská strana hrozily, že sbalí kufry, a prezident Carter pendloval mezi domy obou delegací. Po 13 dnech bylo hotovo: Izrael vyklidí Sinaj a Egypt uzná Izrael. Smlouva byl pak podepsána před Bílým domem v březnu 1979.

V Camp Davidu byly dohodnuty dvě smlouvy: zásady pro dosažení míru na Blízkém východě a zásady pro uzavření mírové smlouvy mezi Izraelem a Egyptem, ale ve Washingtonu byla podepsána jen ta druhá - izraelsko-egyptská separátní mírová smlouva.

Ta obsahovala ukončení třicetiletého válečného stavu, odsun Izraele ze Sinaje, uznání vzájemné hranice za neporušitelnou a vzájemné uznání a navázání diplomatických a hospodářských styků. Smlouva též upravovala volný průjezd izraelských lodí Suezským průplavem a uznání Tíránské úžiny a Akabského zálivu za mezinárodní vodní cesty. Diplomatické styky byly navázány v únoru 1980 a Izrael stáhl své vojenské jednotky ze Sinaje 25. dubna 1982. První smlouva, která řešila zejména palestinský problém, nakonec v platnost nevešla kvůli neústupnosti Begina a izraelské pravice.

Sadat se cítil - i přes udělení Nobelovy ceny za mír společně s Beginem v roce 1978 - zostuzen a rozčarován. Jeho země si vysloužila od arabského světa jen slova pohrdání a zrady, byla vyloučena z LAS (vrátila se až v květnu 1989) a většina arabských států přerušila s Egyptem diplomatické styky. Samotného Sadata zavraždili jako zrádce muslimští fundamentalisté v říjnu 1981.

Autor: ČTK

popis obrazku: Popis
Zleva egyptský prezident Anvar Sadat, americký prezident James Carter a izraelský premiér Menachem Begin po podpisu mírové smlouvy mezi Egyptem a Izraelem na archivním snímku z Washingtonu z 26. března 1979. Bývalému americkému prezidentovi Jamesu Carterovi, který byl tehdy rozhodujícím prostředníkem mírových jednání, byla udělena 11. října v Oslu Nobelova cena za mír.

link: http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/tricet-let-od-prvni-mirove-dohody-na-blizkem-vychode/367192