Napadlo mne se s vami podelit o par "zajimavejch" informaci. Impulsem k tomu byla dnesni cesta tramvaji, kde jsem si vyslechl rozhovor dvojice, kterou pro nedostatek vhodneho vyraziva nazval bych "batikovany slunickari". Charakteristikou ( i kdyz nechci aby to vyznelo prvoplanove hanlive) "studentsky naplaveniny" co v nasem metropolitnim babylonu spadli do vyrivky vychodoevropskyho urban rasta.
Prevazne mluvila ona a tak sem si vyslechl jeji smele plany cesty do Afriky, od ktere si slibovala pochopeni pokladu cerne duse Zionu. Krasa.
Shodou okolnosti jsem minulych par mesicu stravil stavenim babylonske veze filantropie, postavene mimojine na podpore projektu Green Lungs, ktery je zkratce o zachrane destnych pralesu na uzemi Konga, postavene mimojine na vcelku originalni myslence obnoveni lesnickeho odvetvi (ktere tam za dob kolonialismu velmi dobre prosperovalo) v regionu, dodani technologii a knowhow mistnim lidem, coz by melo mit za cil snizeni neefektivni tezby dreva z pralesu. Nebot coz je celkem zajimavy, 90% tezenych drevin lze v mistnim podnebi uspesne pestovat.
Pul roky prace kolem nasi podpory tohodle bezesporu originalniho projektu skoncil diky naprosty nekompetentnosti jednoho cloveka naprostym krachem, v mym pripade hlavne financnim ze kteryho se budu vzpamatovavat jeste dost dlouho. Cau Frantisko.
Co bylo ale zajimavy bylo nekolik setkani s jistym clovekem (cechem), ktery v Kongu stravil takrka 30 let zivota jako vladni hospodarsky poradce a kooperator ruznych projektu jako Green Lungs. Hodiny jeho vypraveni o tehle zemi a Africe vubec bylo vazne zradlo. Sem tam usmevny, vetsinou ale dost mrazivy. Nejdriv jsem cekal od nej klasicky plkani plny povrchniho altruismu, preci jen od cloveka zijici snahou zlepsit zivotni podminky v nejchudsim koutu sveta, ovsem 30 let v Africe z nej udelalo veseleho cynika.
Jeho vlastnimi slovy "co v africe neudela/nezavede beloch, to tam neni". Vypravel napriklad jak uprostred kedne z cest do druheho nejvetsiho mesta zacal pred 20 lety rust strom. Coz jak vsichni pochopi neni uplne idealni situace co se silnicniho provozu tyce. Ten strom tam stale stoji. Slunickova srdce jiz asi vzdychaji nad ukazkou hlubokeho respektu k matce prirode a celemu stvoreni jenz presahuje nasi mysl. Setrvani toho stromu uprostred komunikace je ovsem o neco pragmatictejsi. Demokraticka republika Kongo funguje vicemene cela podle sbirky zakonu ktera tam zustala jeste z dob kolonie. A tahle sbirka zakonu neobsahuje informace co delat, kdyz uprostred cesty zacne rust strom. A tak strom roste dal, za svuj zivot ma na svedomi nekolikero lidskych zivotu, ale neni nikdo kdo by byl schopen rozhodnout o jeho odstraneni. Tenhle priklad je pred pro celou Afriku priznacnej.
Dalsi vtipna story z druheho koutu Konga je o tom jak oteviral pilu. S velkou slavou privezli ze svedska takovou tu kravu na opracovavani kmenu, coz byl pro danej region skutecne vymodlena zalezitost a pro zemi pomalu statni svatek. 3 dny oslav spousteni nove pily, zaskoleni personalu a huraa do pracovniho procesu. 2 mesice fungovalo vsechno jak melo. Do hlavniho mesta jednou tydne putovali dodavky dreva ktery se dal zpracovavalo nebo slo primo na export. A najednou stop. Jeden tejden nic. Druhej tejden nic. Protoze telefonni spojeni bylo jeste pred 10 lety v Africe zalezitosti velky mest, kdyz po dvou tydnech nedorazila dodavka dreva ani zprava co se deje, vypravili se na misto zjistit co se deje. Prijeli na pilu, kterou nasli komplet opustenou, nikde ani zivacka. Po nekolika hodinach shaneni pracovniku a obhlidce situace byl znam duvod tohoto stavu. Vlivem pouzivani se ztupil rezaci pas, tudiz zarizeni prestalo pracovat. Coz personal pily pochopil jako konec. Takze se vsichni sbalili, vypadli a dal nic neresili.
O neco mene vtipna byla prihoda kdy se dotycny jeste s dvema holandskymi humanitarnimi pracovniky prichomejtl k velmi osklivy autonehode. Nakladak v africe tak jak ho vsichni zname zdokumentu, zalostne pretizenej a obsypanej hroznama pasazeru, se kterym se utrhl kraj silnice, s nasledkem valeni sudu ze svahu. Kazdej si asi dokaze predstavit jak to muselo vypadat... Holandsti humanitarni pracovnici okamzite pozadovali aby ridic jel k troskam pod kopcem, coz vypravec kategoricky zamitl a zakazal jim vystupovat z auta, zatimco sam vysilackou volal do nejblizsiho mesta. Za par minut pribehla prvni skupinka obyvatel z nedaleke vesnice, ktera si vsimla ze ten ten velkej oblak prachu co za sebou nakladak viril najednou zmizel, nasledovana vetsim davem. V ceskych podminkach by asi clovek ocekaval dav cumilu plus nekolik duchapritomnych poskytujicich prvni pomoc. Jinej kraj jinej mrav rika se, misto lekarnicek ze v rukou pribehnuvsich zjevili klacky a hole kterejma zacali nemilosrdne dobijet prezivsi pasazery zatimco zbytek vesnice pohotove raboval obsah nakladu.
To byli asi ty nesignifikantnejsi prihody. Zbytek je uz klasika jak ji zname z medii. Aids na kazdym kroku, ktere se nejcasteji leci pohlavnim stykem s pannou, hroziva hygienicka situace (nas clovek to resil tim ze radovy obyvatel se k nemu nesmel priblizit bliz ja na metr s duraznym zakazem jakehokoliv dotykani jeho osobnich veci), doktrori co pacienty vysetrujou metrovou "tyci na opice", naprosta neucta k lidskymu zivotu, etnicke cistky atd. K tomu vsemu dodaval ze predstava o tom jak v afice maji vsichni hlad je znacne zcestna. Jsou to preci jen subtropy/tropy, takze krom mist kde zrovna zuri hladomor (valecny zony), se nestava ze by clovek nemel co do huby. Nejhorsi dopady co se zivotospravy tyce maji pry zase katastrofalni hygienicky navyky, coz se projevuje zamorenosti populace strevnimi parazity apod.
Tak snad jen zbejva poprat slecne stastnou cestu do srdce cernyho kontinentu, tot kolebky civilizace a "zeme zaslibene".