VERONIKA22: Jak staré děti? Mám zkušenost, že mláďata chtěj to, co dospělýho unudí k smrti, ale mám pár takových her, třeba to, co mi hráli pod jménem "papuča" (pantofle):
Karty zamícháš, lícem dolů roztáhneš do kruhu. První potáhne nějakou kartu (třeba srdce), dá ji doprostřed kruhu lícem nahoru. Druhý tahá taky dokud nenajde kartu stejné barvy (srdce), na ni pak přidá libovolnou kartu ze své ruky ( třeba kára). Pokud by hned potáhl srdce, tahá 1 další kartu a tu dá nevrch. Další tedy hledá kára.
V jednu chvíli dojdou karty v kruhu, to je závěrečná fáze. Hraje se na to, kdo prohraje - tedy komu poslednímu zbydou karty na ruce. Pokud již v tuto chvíli nic nedržíš, jsi se štěstím venku. Ostatní pokračují dál, a pokud nemají požadovanou kartu, tahají z hromady veprostřed, a to všechny karty té barvy co jsou za sebou (ať je to 1, nebo 3), dokud neodekrejou jinou barvu - tu musí přiložit další v řadě (nebo tahat).
Proto je taky taková legrace zahrát 6*srdce za sebou, někdo to veme :-)
Kdo prohraje, spočítá karty, tak moc veliká "papuče" je (znám to i se sviní a léty, ale to s dětma nevedu).