Bílá provokace | č. 21 | 2012 | archiv - A2 – zvíře nikdy nespí
http://www.advojka.cz/archiv/2012/21/bila-provokace

Václav Bělohradský - Konference Co chtějí odbory pro ČR - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=hOrSo49L6Dw&feature=g-hist

SVOBODU PRO SMETANU! - TEASER
http://vimeo.com/51692125

dnes v Lidovkách.

Děkujte bohu za komunisty

ÚHEL POHLEDU

Protestně naladěné voliče mohli získat rasisti nebo milionářští protikorupční spasitelé

Stoupenci myšlenek solidární ekonomiky a samosprávné demokracie, tedy myšlenek komunismu, nemohli být nikdy příliš nadšeni z dobrých volebních výsledků českých komunistů. Ti už za první republiky spojili svůj projekt se sovětskou diktaturou, která se brzy vyvinula v krutou parodii komunistických představ. V roce 1946 se vezli na vlně vypjatého nacionalismu. Obojí poznamenalo jejich projekt – stal se nacionalistickou diktaturou, navíc kontrolovanou SSSR. Současná KSČM je jistě dědičkou této diktatury. Nic pro skutečné komunisty.
Jenže také nic pro skutečné antikomunisty. Nepíše se rok 1946, ani 1948, ani 1968. To, co bylo na komunistické straně opravdu hrozivé, bylo důsledkem mocenské pozice a sovětského "spojence" v zádech. Dnešní KSČM je stranou nacionalismu malého národa, sociálních jistot a konzervativních hodnot. Jistě nic příliš vábného. Ale také nic, co by dnes čímkoli ohrožovalo demokracii a svobodu, nic, co by si zasloužilo onu zuřivou zlobu pravicových politiků a médií. Těm KSČM ve skutečnosti poskytuje nedocenitelnou službu. Brání je před následky jejich vlastních činů. Poslední volby to ukázaly obzvlášť plasticky.
Figura "poučení z minulosti" je častou záminkou pro bojování minulých válek. Jenže nebezpečí se nejmenují vždy stejně. Voliči KSČ z roku 1946 se "poučili z minulosti" a považovali za největší hrozbu Německo, nikoli Stalina. Dnešní vymítači komunistů jsou podobní. Převlékají ve své fantazii Filipa s Dolejšem do šatů Gottwalda a Clementise. Bojí se, protože se chtějí bát a přehrávat si dokola minulý příběh namísto mluvení o přítomnosti.
Služba české demokracii Volby do krajů byly hlasování mo zkorumpovanosti velkých stran a o škrtech a reformách této vlády. Obdobné škrty probíhají i jinde v Evropě a reakcí je vzestup krajně pravicových běsů. Přišli i k nám – v podobě protiromských pochodů, nacionalistických stran typu Bobošíková či Severočeši a neonacistů z Dělnické strany sociální spravedlnosti. Už nyní pochody krajní pravice eskalují napětí. Bojůvky neonacistů napadají Romy, takže celá jedna etnická skupina může mít strach kvůli své barvě kůže. Zároveň tu máme úspěšnou mainstreamizaci krajní pravice skrze iniciativu D. O. S. T., některá média a okruh dosluhujícího prezidenta. Po konzervativních hodnotách a rozeštvávání lidí je poptávka, k níž koneckonců přispěla i mediálně-politická kampaň pravice před volbami 2010, rozkastovávající lidi na staré – mladé, podnikavé – na dávkách, úspěšné – neúspěšné… Dva roky poté, když je stále více jasné, kdo všechno bude patřit mezi "neúspěšné", je o to přitažlivější krajně pravicová úprava tohoto rozkastování na Češi – Romové, respektive "nepřizpůsobiví".
Hrozbou jiného typu je manažerský populismus miliardářů typu Babiše, který chce "řídit stát jako svoji firmu". Jeho "protikorupční revoluce" sice není takovou hrozbou jako krajní pravice, i tak ale může přenést propojení velkých peněz a politiku na novou úroveň, která bude jen těžko slučitelná s demokracií.
Protestní energii, přítomnou v poločase vlády škrtů, zdražování a stále menších šancí pro stále větší skupiny lidí, mohly snadno získat strany rasistů nebo milionářských protikorupčních spasitelů. Nezískaly a v tom je historická zásluha českých komunistů a jejich služba české demokracii.
Komunisté dnes nemohou zakazovat knihy či posílat své odpůrce do vězení. Nemají v zádech SSSR a nehrozí jejich diktatura. Mohou a budou bojovat o své místo ve veřejném prostoru, o potvrzení toho, že patří do české demokracie. Je v zájmu demokratické pravice, aby toto místo našli i pro budoucnost, aby nedošlo k tomu, že "vymřou" a uvolní své místo konzervativní, antiestablishmentové a sociálně citlivé strany krajní pravici. Je v zájmu demokratické pravice připomínat jména jako Šmeral či Dubček a pečovat o tradici demokratického komunismu, ne se ji snažit druhorepublikánsky "vyříznout" jako "vřed" z "národního těla".
Nenadávejme komunistům, buďme za ně vděční. O víkendu přispěli k naší záchraně před fašistickou hrozbou, kterou na nás přivolává kolektivní nezodpovědnost pravicových politiků a médií.

Foto: V šatech Gottwalda a Clementise. Tak podle Ondřeje Slačálka vidí dnešní vymítači komunistů Filipa s Dolejšem (zprava). FOTO ČTK
MICHAL KRUMPHANZL

O autorovi: ONDŘEJ SLAČÁLEK, politolog a anarchistický aktivista e-mail: oslacalek@gmail.com

Le Peuple de l'Herbe - Parler le fracas - Official Video - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=-uVoFn808IY&feature=relmfu

PREVIT: na tom sice neco, a hlavne mame taky jen jako novinare ;)

S_TEJK: Ono u nas je vzdycky vsechno jen "jako". Socialismus byla (aspon v jeho poslednich dvaceti letech) komedie, kde obe strany (Strana i Lid) vedely, ze to je jen kamuflaz. Sametova revoluce, atentat na klause a disident Smetana byly taky jen tekove divadlo pro masy. Jsme proste narod umelcu a Svejku.....

Kukačka
http://www.kukacka.org/#pavel-karous
Pandur

realizace: Martin Bukovan, Matěj Barták, Pavel Karous


V ostravské ulici 28. října jsou dočasně osazeny dvě asymetrické kontejnerové vany na stavební a komunální odpad. Jeden z kontejnerů má přidělané geometrické zastřešení, tak aby nápadně připomínal vojenský transportér Pandur. Autor instalace ve veřejném prostoru Pavel Karous, tím navázal na svůj sochařský seriál, který se zabývá vztahem světa geometrie a lidské společnosti.
Kontejner, který je městský mobiliář běžně se vyskytující na veřejných prostranstvích, se jednoduchým zásahem vycházejícím z jeho architektury mění na stylizovaný transportér. Obrněná vozidla v ulicích metropolí působí vždy nepříjemným pocitem ohrožení, buď už jako válečný stroj okupační armády nebo jako symbol represí vlastní vlády, která se chrání před demonstrujícím davem. Transportéry v ulicích zhmotňují agresivní a neudržitelnou náladu v zemi. Připomeňme si obrázky z metropolí zasažené důsledky revolucí Arabského jara nebo i jihoevropských měst sužovaných ekonomickou krizí.
Budou také jednou účelově předražené transportéry Pandur, symboly české vládní korupce, hlídat v ulici 28. října Krajský úřad moravskoslezského kraje před rozvášněným davem deprivovaných Ostravanů? Ti se totiž podle sociologů budou v blízké budoucnosti potýkat s ještě drastičtějším navýšením chudoby, rostoucí kriminalitou a nezaměstnaností, důsledky asociálního a zkorumpovaného chování vládnoucí garnitury. Může atrapa transportéru fungovat jako voodoo?


Pavel Karous
„Vyšetřování obchodu s transportéry Pandur přineslo dramatický zvrat. Manažer rakouské firmy Steyr vypověděl, že po něm a jeho firmě žádal lobbista Marek Dalík na podzim 2007 osmnáct milionů eur (podle tehdejšího kurzu cca 480 milionů korun) jako provizi za uskutečnění obchodu.“
Mladá fronta 11. 10 2011

“Prakticky tři čtvrtiny ostravských domácností nemají žádné úspory, nebo maximálně do padesáti tisíc korun, což při dnešních cenách může pomoct jen na několik měsíců,” zdůrazňuje Jan Keller.
ČT 12. 11. 2011

“Marek Dalík byl zadržen policisty útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality se souhlasem státního zástupce. Mohu potvrdit, že zadržení souvisí s kauzou Pandur, ale víc k tomu říkat nemohu,” řekla serveru Lidovky.cz pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Lidové noviny 8. 10. 2012

Václav Bělohradský: Masarykovo dvacáté století – Novinky.cz
http://www.novinky.cz/kultura/salon/280196-vaclav-belohradsky-masarykovo-dvacate-stoleti.html

GGG: Ti kteri nemeli ani na chorvatsko....



https://www.facebook.com/bloguerrilla

tak jsem zvědav, jestli tohle bude taky na titulkách českých deníků jako příklad nespravedlnosti a zhovadilosti justice. vzhledem k tomu, že se to nestalo v Rusku ale hádám, že bude klid...

Britský mladík odsouzen za výrok na Facebooku
http://blisty.cz/art/65425.html