Je Stratil nácek? | A2larm
http://a2larm.cz/2014/10/je-stratil-nacek/
Očima Josefa Klímy (41) | Prima PLAY
http://play.iprima.cz/ocima-josefa-klimy/ocima-josefa-klimy-41
Jiří Ptáček: Tečka páteční bezmoci
http://jiriptacek.blogspot.cz/2014/05/tecka-patecni-bezmoci.html
Stanovisko Václava Stratila k obviňování z propagace nacismu
V souvislosti s reportáží Josefa Klímy v pořadu Očima Josefa Klímy odvysílané TV Prima dne 7. října tohoto roku považuji za potřebné vyvrátit nepravdivá a zkreslená tvrzení, která se o mě šíří, a vysvětlit své osobní postoje:
Nikdy jsem nepodporoval nacismus, ani jakékoliv jeho projevy. Jsem po mamince Žid, mám rád Romy, jsem humanista a věřící člověk, nejsem rasista.
Nikdy jsem nevyučoval, ani bych neschvaloval projevy rasismu, fašismu a nacismu u mých studentů.
Nikdy jsem neobdivoval Adolfa Hitlera, i když jsem na některých fotografiích částečně vyšel z jeho podoby. Tyto fotografie vychází z mého zájmu o proměnu identity člověka v závislosti na jeho vyobrazení. Celkově se jedná zhruba o tři stovky foto performancí, v nichž téma nacismu představuje jen malou část.
Nacistickou symboliku používám jako umělecký prostředek, který vzbuzuje dialog a dotýká se mnohdy nevyřešených společenských traumat. Svou práci vnímám duchovně a snažím se o humorný odstup. Jde mi o plnou ambivalenci těchto témat.
Jde mi o ironii a parodii zmíněných témat.
Uvědomuji si, že mé výroky v pořadu Tečka páteční noci byly extrémní, zejména v televizním pořadu, jehož diváci neočekávají uměleckou performance se zmíněnou mírou ambivalence.
Větu „Mám rád Adolfa Hitlera“ myslím jako obecně křesťanskou myšlenku, i když převrací zažitý postoj k Adolfu Hitlerovi.
Uvědomuji si, že to mohlo být považováno za projev politického extremismu. Svoji roli v pořadu jsem ovšem chápal jako uměleckou performance, která zahrnuje ironii, sebeironii, parodii a autoparodii.
Svými výroky jsem se nechtěl dotknout lidí, kteří nacismus mají spojený s osobními a rodinnými tragédiemi. Těm se upřímně omlouvám.
Umělecká performance se často pohybuje na hranici mezi divadlem a žitou skutečností. Jedině tak nás může zneklidňovat a vyvádět ze zažitých stereotypů.
Současné umění nelze posuzovat bez uvážení širších souvislostí. Naopak nás vede ke hledání těchto souvislostí, což nás obohacuje o rozměr kritické reflexe našich životů a postojů.
Rozumím tomu, že jsem kritizován, protože v některých situacích volím riskantní formy komunikace. Přijímám i to, že se uměleckým projevem mohu dostat do rozporu s morálními zásadami většinové společnosti. To ale rovněž chápu jako úlohu umělce mého založení.
Odmítám ovšem obviňování z politických názorů, jež jsou mi poslední dobou podsouvány, naposledy v reportáži Josefa Klímy. Neodpovídají mým osobním postojům a zjednodušeně vysvětlují moji uměleckou práci.
Václav Stratil
9. 10. 2014