Klatic

Zavidim listum
ty male rudozlate
podzimni smrti...

Unseen
...

Pozdně večerní litanie,
okamžik vpravdě náboženský:

„Bože můj, proč jen tolik pije?“

„Ježíši, zbav mě už tý ženský!“

NIKITAA
Momentka

A v očích vykřičníky
vyfešákovaný k náruživejm hrám
takovej pohled, povídám,
ta holka měla

v zápěstí mrazení
rozechvělý šerosvitem nočních lamp
takovýma očima láska temná holka vamp
takovýma očima mě oslepila

ZMYJKA

Zasvěcena do tajů krásy
Namalovala jsem si nehty
Ksicht i vlasy
Koupila víno a svíčky
Jen ten večer
Jsem si malovala jinak
Tak jsem se namazala
Nad lahví Cabernetu
Si pod očními víčky
Ty stíny rozmazala
Když ses vrátil
Mrknul na vinětu
Řekls mi
Že vypadám jak děvka
Z kabaretu
Snads myslel Moulin Rouge

UNSEEN
23. 06. 05

nenávist není hlasem pekla
a její barvou není krev

je šedá
komisní

tak vleklá

je každodenní pozdrav
a horko betonových zdí

šustění malých zbytečností

nad ránem první
večer poslední

Unseen
***

v krajině ticho, v tichu chvění
(porcovat, krájet, prokládat se)

ještě dva kroky...už jsme v "není"?

nabídneme se, roztoužení,
se solí sobě na ošatce

...

hladově hltat
žvýkat krátce

Milk
Nesmrtelnost

Ukřižovali kristuspána
v kožený bundě
i s kohoutem,
co u něj měl letní byt
v kurníku na hlavě.
To zato, že spolkl několik tramvají
zabalenejch v celofánu
místo bonbónů.
Nabili mu do rukávů
cvoky a špendlíky,
ale von jim nikdy neumřel, vole.