"Stojí maják na konci světa, na hranici věčného léta, nikám dál už nevedou cesty, je tam jenom moře, moře a hvězdy. Stojíc na okraji máš za zády svět a vše co není prosté, zdá se vzdááálenéééé...."
Koukám, že se to tu nějak rozjelo, to je na jednu stranu fajn, na druhou stranu bych rád opět připoměl již dříve proklamovanou odbornost!
1) Konopíčko je opravdu vděčné téma, nicméně se ho dyžtak zkuste vyvarovat, jsou tu pro něj jiná auditka a případné srovnávání s houbami je velmi pochybné a, z hlediska nějakých relevantních empirických dat (z výzkumů), metodologicky sporné.
2) Ad toxicita hub a toxicita obecně: Je velmi obtížné určit chronickou (dlouhodobou) toxicitu (hub). Vzhledem k tomu, že problém s určením toxicity je i u tabáku, alkoholu a dalších provařených látek problém (a to jsou již o tom popsány stohy papírů), zejména jde o metodologické problémy, jak sbírat data, jak poznat vliv hub (respektive dané drogy) od ostatních vlivů (realita nejede na lineární příčinnosti 1 důvod = 1 důsledek, ale mísí se v ní stovky a tisíce vlivů, které spolu interferují) a u hub ještě k tomu chybí pořádné velké výzkumy (kdo by to financoval, že?), takže ve výsledku jakýkoliv OBECNÝ názor o toxicitě je nutně blábol
par excelece.
Jediný, co mi příjde trochu použitelný a relevantní, ale ve velmi omezené a spíše ilustrativní míře, jsou osobní výpovědi a zkušenosti. Je jasný, že houby jsou hromada těžko stravitelné buničiny, která obsahuje docela toxický baeocystin a k tomu ještě nespecifikované (a těžko specifikovatelné) množství toxinů z okolí, neboť houby obecně fungují jako environmentální filtr, sbírají toxické látky (těžké kovy, oleje apod.) ze svého okolí a nějakýmj způsobem je zpracovávájí. Vnější toxicita hub je potom hodně relativní. Další proměnnou je potom vnitřní stav organismu, jeho stav ve smyslu dlouhodobých stravovacích a fetovacích návyků apod. Prostě komplex vlivů navzájem provázaných, který jen tak někdo nerozplete. Mám dojem, že nezbývá, než to konzultovat hlavně s vlastním tělem.
3) možností, jak předejít toxickému vlivu hub je vícero:
-
čaj X přímá konzumace: čaj oddělí minimálně buničinu plus látky nerozpustné ve vodě a tím. teoreticky, zbaví konzumenta části toxické zátěže.
-
dieta dlouhodobá i krátkodobá: ukazuje se, že držení půstu minimálně 6 - 8 hodin před aplikací snižuje bolesti břicha, pracovní hypotéza je, že tělo je hladové a zpracuje toxiny mnohem agresivněji a efektivněji, než kdyby mělo plný žaludek. Dieta se dá držet i déle, pro mě osobně je ideálních tak 12 hodin (aby pak člověk neměl moc hlad v tripu, může to rušit), btw. zesiluje se tím i nepřímo stav.
Důležitým tématem je i dlouhodobá dieta, absence masa obecně při psychedelických tripech, případně jiné diety, které jsou v souladu i se zdravým životním stylem. To už je ale na každém, jak moc si uvědomuje propojenost jednotlivých vrstev reality...
-
frekvence užívání: zásadní je fakt, že akutní toxicita je mnohem méně závažná než toxicita chronická. Tj. jednorázové užití vyšší dávky je obecně mnohem méně závadné než opakované častější užívání dávek nižších. S tím se pojí problém, že některé zdravotní komplikace proliferují nárazově, klidně během jedné expozice a chronicita je jakoby faktor, který má vliv jen statisticky (více pokusů:) a nezvyšuje riziko. Nevím jak je to u hub a co vše mohou způsobit (neví to imho pořádně nikdo), nicméně obecně (a to neplatí jen u hub, ale u všeho, i jídla!!!) platí, že lepší občas a víc, než často a málo.
UGARATUGA: tak a Ty by jsi nám mohl buďto vysvětlit (a ideálně podložit, stačí odkázat na patřičnou literaturu), kde jsi vzal to se sýrem a střevama. Napadá mě k tomu pár poznámek: Spojení "pomáhat střevům" je dost obecný a nejasný pojem, může to mít mnoho významů, nehledě na to, že střeva pomáhat střevům se dá různě (viz třeba užívání otrub, užívání kysaných výrobků, klystýr apod.), není to tak jednoduché a jednodimenzionální (pomáhá X škodí).