ALYX: Noooo co bych proehanel. Takove nevyrazne, zamlkle a primo vesmirne nijake stvoreni sedici u maleho stolecku pokryteho vytisky knihy s naprosto nesnesitelnou obalkou. Tech knih bylo opravdu hodne a jedna jak druha.
Nejruznejsi exoti prochazeli chodbou sem i tam.
Ten tichounce zvonil osnirem a majic bedra opasana mecem skripel jim o dlazdicky.
Onde zas jiny asitakyclovek s vlasy obarvenymi na stirbrno a narvany ve svarenych plechovych platech maval chromovanou plynovou beretou a tvrdil ze je Shadowrunerem.
Vsude posedavali tise dychjici koblizci hltajici noveho Pratcheta.
A Egon Cernyj se tahal po chodbych s vopravdu ale vopravdu dlouhym mecem.
Do toho se nekolik vlasacu se intenzivne hadalo s Hauserovou o tom ze Conan neni sovinicta, ze holt tajlencti Kymeraaani ten feminismus tak nebrali.
A vsichni vespolek vesele ignorovali ten stolecek.
Jen ti nejotrlejsi, majici kocovinu kombinovanou s fantasticko-literarnim abstakem i uprestred conu si nakonec ten podivny spisek poridili.
No a takhle nejak to bylo.
Howgh.