• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COLOMANKOVY - asociovanie o kovoch, vybrane kovy v kazdom moznom slova zmysle...
    WILDENBURY_SQ
    WILDENBURY_SQ --- ---
    jen maly postreh... Pri dnesnim laborovani jsem se potkal s lanthanem, jde o relativne reaktivni kov, ve vetsine kyselin se rozpousti (H2SO4, HNO3, AcOH), reakce s bázemi jsem nezkousel, s koncentrovanou HCl dokonce na chvili chytne a zkumavkou proletne maly modry "blesk", foukne-li se lanthanovy prach do nesvitiveho plamene kahanu, dalo by se rici, ze vykazuje znamky horlavosti (jiskricky, klasika..), ale co me zarazilo, ze s oxidacnimi cinidly odmita reagovat, ve smesi s praskovym KMnO4 odmita horet, stejne tak s dusicnanem, tavit s nim jsem jej nezkousel.. No nic, jen se mi zda, ze je to celkem zajimavy kov :)
    COLOMAN
    COLOMAN --- ---
    Zhanam:
    Pelikan, W.: Sieben Metalle. Dornach, Goetheanum 1996
    podla moznosti v cestine. Akurat k teme...
    COLOMAN
    COLOMAN --- ---
    chemik:
    Zýka, J. – Karpenko, V.: Prvky očima minulosti. Praha, ROH 1984.
    Vlasov, L. – Trifonov, D.: Zaujímavo o chémii. Bratislava, Smena 1979
    Savickij, J. M. – Kľačko, V. S.: Kovy kozmickej éry. Bratislava, ALFA 1983.
    Jirkovský, R.- Tržil, J. – Mazariová, G.: Abeceda chemickych prvkov. Bratislava, Alfa 1985.
    Foit, F.: Zlato v součastném světě. Praha, Svoboda 1978

    tebou hladany text bude v tychto knizkach.. neviem konkretne v ktorej.. teraz si spominam, ze to nebude ani v knizke od Foita. On pise v suvyslostiach s peniazmi...
    SULINAR
    SULINAR --- ---
    COLOMAN: napr. Pu 241 konci na Tl a ne n olovu
    CHEMIK
    CHEMIK --- ---
    COLOMAN: Hele, ten odkaz na Rimskou tezbu zlata bych docela potreboval, zkus mi to nadhodit treba do posty, v nejhorsim ceskou tistenou literaturu, i kdyz nemam sanci se na ni ted dostat. At aspon vim, kde jsem to cetl. Diky, ja ti sem zato obcas necim prispeju ;-))
    CHEMIK
    CHEMIK --- ---
    Myslim si skoro urcite, ze jen ctyri prirozeny rozpadovy rady konci na stabilnich izotopech olova. Pak existuje rada umelych prvku a ty se urcite rozpadaji i na lecos jinyho.
    Nejstabilnejsi prvek je zelezo - na nem konci vsechny termonuklearni reakce, to je jaderny energeticky minimum. Ale olovo a spousta tezsich prvku se na zelezo nerozpadaji, protoze jsou proste stabilni.
    LIBRIUM
    LIBRIUM --- ---
    COLOMAN: cezium ani stroncium sa netransmutuju na olovo urcite, lebo maju menej nukleonov.
    plutonium moze byt, ale nie som si isty...
    COLOMAN
    COLOMAN --- ---
    Pb
    http://rdioaktivita.sk.wikiax.biz/
    "Tieto sa prípadne môžu rozpadať ďalej až kým nedospejú ku konečnému stabilnému prvku, ktorým bývajú rozličné izotopy olova"
    COLOMAN
    COLOMAN --- ---
    Napríklad cézium 137 má polčas rozpadu 30 rokov,
    stroncium 90- 28 rokov a plutónium 239- 24 000 rokov..
    ..tieto prvky ked ukoncia svoje polcasy rozpadu, ostanu vraj v stave olova.. bude z nich olovo a uz dalej sa nerozpadavaju...
    ano ci nie??;)
    COLOMAN
    COLOMAN --- ---
    ...nooo, ze vpodstate teoreticky asi hej... ale je to asi len akoze teoreticky... skor by ma zaujimalo s tymi rozpadmi, ze vsetky transuranove prvky sa menia casom na olovo??? ci iba uran???
    SULINAR
    SULINAR --- ---
    premeni na olovo?
    COLOMAN
    COLOMAN --- ---
    Prosim potvrdte alebo vyvratte tvdrenie:
    "...pouziva sa olovo na meranie casu polcasy rozpadu, a vedci prehlasili, ze casom sa ajtak premeni vsetko v olovo..."
    mam volake opisy vzorce na takyzto priebeh rozpadu volakeho izotopu v olovo, ale niesom si isty, nakolko je toto olovo univerzalne.. v aky konecny prvok sa moze este volaco "rozpadnut"????
    COLOMAN
    COLOMAN --- ---
    chemik: jasom otom tiez volakde cital, moze to byt,,, priami wwwlink nepoznam, ale casom tu dam svoj zoznam mnou precitanej literatury na temu a bude to medzi nimi. Boli to ceske knizky,,,
    ...je to rychli sposob, ale je to plitvanie vsetkymi ostatnymi... ak si dobre pamatam, robievali to v takom svojom obdobi, ked toho zlata potrebovali vela naraz a boli ochotny kvoli tomu zrujnovat niekolko kopcov naraz...
    CHEMIK
    CHEMIK --- ---
    A, zkusim se tady zeptat.
    V nektery ze svych geologickych knizek (doma v Cechach, nemuzu se na ne ted podivat) jsem se docetl o takovehle tezbe zlata ve starovekem Rime: Pri vhodnych podminkach rimane poddolovali kopec se zlatymi zilami, a nechali tam kvantum drevenych tramu jako podper. Nad kopcem nekde dal udelali prehradu s vodou. Pak do poddolovanyho kopce nahnali otrokya v jeden okamzik ti podrazili palicema ty tramy, tedy kopec se zritil o dva metry a pri tom se zlatonosny horniny rozdrtily. Pak se protrhla ta prehrada, voda se nechala protyct pres ten rozruseny zlatonosny kopec a preplavila ho.. a dal dole v udoli, kde se predtim nahazely vetve apod, udelaly se prekazky, tam se zachytila vetsina zlata, puvodne obsazena v hornine toho kopce. Tak byli schopni najednou pretezit statisice tun zlatonosnych hornin behem roku, dvou, jen za cenu obeti mnoha otroku, kteri pri tom zahynuli. V mysli mi jeste tane, ze se to jmenovalo Aruvia (ale mozna jsem se spletl). Nemuzu na tohle najit zadnej odkaz a potreboval bych to dokazat kamaradovi, ktey mi to neveri.
    Neznate to tady nekdo???
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam