jinak mimojine prubezne malicko "zkoumam" reakce kovu, nasi profesori jsou nastvani, ze nikde moc nejsou pekne popsany reakce kovu s kyselinami (hlavni spory se vedou kolem Fe, Cu, Zn,... a H2SO4, HNO3, HCl a to koncentrovane a zredene), tak bude-li mit nekdo zajem, sem tam pastnu nejaky ten poznatekk a fotku. Dnes take probehlo vhozeni kobaltu do koncentrovane HNO3, i presto, ze jde o neuslechtily kov, prilis reaktivni neni, ale bourlivost teto reakce me dost prekvapila, mam tu fotky, jak rikam, jesli bude zajem ...

jeste muzu vyfotit nas praskovy lanthan, je mozne, ze je castecne zoxidovany, treba by nejaky zkuseny chemik dle vzhledu posoudil :)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lanthan

jen maly postreh... Pri dnesnim laborovani jsem se potkal s lanthanem, jde o relativne reaktivni kov, ve vetsine kyselin se rozpousti (H2SO4, HNO3, AcOH), reakce s bázemi jsem nezkousel, s koncentrovanou HCl dokonce na chvili chytne a zkumavkou proletne maly modry "blesk", foukne-li se lanthanovy prach do nesvitiveho plamene kahanu, dalo by se rici, ze vykazuje znamky horlavosti (jiskricky, klasika..), ale co me zarazilo, ze s oxidacnimi cinidly odmita reagovat, ve smesi s praskovym KMnO4 odmita horet, stejne tak s dusicnanem, tavit s nim jsem jej nezkousel.. No nic, jen se mi zda, ze je to celkem zajimavy kov :)

Zhanam:
Pelikan, W.: Sieben Metalle. Dornach, Goetheanum 1996
podla moznosti v cestine. Akurat k teme...

chemik:
Zýka, J. – Karpenko, V.: Prvky očima minulosti. Praha, ROH 1984.
Vlasov, L. – Trifonov, D.: Zaujímavo o chémii. Bratislava, Smena 1979
Savickij, J. M. – Kľačko, V. S.: Kovy kozmickej éry. Bratislava, ALFA 1983.
Jirkovský, R.- Tržil, J. – Mazariová, G.: Abeceda chemickych prvkov. Bratislava, Alfa 1985.
Foit, F.: Zlato v součastném světě. Praha, Svoboda 1978

tebou hladany text bude v tychto knizkach.. neviem konkretne v ktorej.. teraz si spominam, ze to nebude ani v knizke od Foita. On pise v suvyslostiach s peniazmi...

COLOMAN: napr. Pu 241 konci na Tl a ne n olovu

COLOMAN: Hele, ten odkaz na Rimskou tezbu zlata bych docela potreboval, zkus mi to nadhodit treba do posty, v nejhorsim ceskou tistenou literaturu, i kdyz nemam sanci se na ni ted dostat. At aspon vim, kde jsem to cetl. Diky, ja ti sem zato obcas necim prispeju ;-))

Myslim si skoro urcite, ze jen ctyri prirozeny rozpadovy rady konci na stabilnich izotopech olova. Pak existuje rada umelych prvku a ty se urcite rozpadaji i na lecos jinyho.
Nejstabilnejsi prvek je zelezo - na nem konci vsechny termonuklearni reakce, to je jaderny energeticky minimum. Ale olovo a spousta tezsich prvku se na zelezo nerozpadaji, protoze jsou proste stabilni.

COLOMAN: cezium ani stroncium sa netransmutuju na olovo urcite, lebo maju menej nukleonov.
plutonium moze byt, ale nie som si isty...

Pb
http://rdioaktivita.sk.wikiax.biz/
"Tieto sa prípadne môžu rozpadať ďalej až kým nedospejú ku konečnému stabilnému prvku, ktorým bývajú rozličné izotopy olova"

Napríklad cézium 137 má polčas rozpadu 30 rokov,
stroncium 90- 28 rokov a plutónium 239- 24 000 rokov..
..tieto prvky ked ukoncia svoje polcasy rozpadu, ostanu vraj v stave olova.. bude z nich olovo a uz dalej sa nerozpadavaju...
ano ci nie??;)

...nooo, ze vpodstate teoreticky asi hej... ale je to asi len akoze teoreticky... skor by ma zaujimalo s tymi rozpadmi, ze vsetky transuranove prvky sa menia casom na olovo??? ci iba uran???

premeni na olovo?

Prosim potvrdte alebo vyvratte tvdrenie:
"...pouziva sa olovo na meranie casu polcasy rozpadu, a vedci prehlasili, ze casom sa ajtak premeni vsetko v olovo..."
mam volake opisy vzorce na takyzto priebeh rozpadu volakeho izotopu v olovo, ale niesom si isty, nakolko je toto olovo univerzalne.. v aky konecny prvok sa moze este volaco "rozpadnut"????

chemik: jasom otom tiez volakde cital, moze to byt,,, priami wwwlink nepoznam, ale casom tu dam svoj zoznam mnou precitanej literatury na temu a bude to medzi nimi. Boli to ceske knizky,,,
...je to rychli sposob, ale je to plitvanie vsetkymi ostatnymi... ak si dobre pamatam, robievali to v takom svojom obdobi, ked toho zlata potrebovali vela naraz a boli ochotny kvoli tomu zrujnovat niekolko kopcov naraz...

A, zkusim se tady zeptat.
V nektery ze svych geologickych knizek (doma v Cechach, nemuzu se na ne ted podivat) jsem se docetl o takovehle tezbe zlata ve starovekem Rime: Pri vhodnych podminkach rimane poddolovali kopec se zlatymi zilami, a nechali tam kvantum drevenych tramu jako podper. Nad kopcem nekde dal udelali prehradu s vodou. Pak do poddolovanyho kopce nahnali otrokya v jeden okamzik ti podrazili palicema ty tramy, tedy kopec se zritil o dva metry a pri tom se zlatonosny horniny rozdrtily. Pak se protrhla ta prehrada, voda se nechala protyct pres ten rozruseny zlatonosny kopec a preplavila ho.. a dal dole v udoli, kde se predtim nahazely vetve apod, udelaly se prekazky, tam se zachytila vetsina zlata, puvodne obsazena v hornine toho kopce. Tak byli schopni najednou pretezit statisice tun zlatonosnych hornin behem roku, dvou, jen za cenu obeti mnoha otroku, kteri pri tom zahynuli. V mysli mi jeste tane, ze se to jmenovalo Aruvia (ale mozna jsem se spletl). Nemuzu na tohle najit zadnej odkaz a potreboval bych to dokazat kamaradovi, ktey mi to neveri.
Neznate to tady nekdo???

Vseob.:
http://quark-e.imladris.sk/body.php?cislo=0511&clanok=5

Ag
chem.-fyz.
http://ii.fmph.uniba.sk/~filit/fvp/prvok_chemicky_-_zoznam.html
http://ag-argentum.szm.sk/fch.htm
http://kluby.o2active.cz/vypis_klub.aspx?id=327870&klID=6159&t=4&s=1
http://www.fpv.umb.sk/~vzdchem/KEGA/TUR/VODA/chemZlozenieVod.htm
http://post.sk/forum/showthread.php?s=3dacfac7f7175ce80b69afb809fdafa1&postid=988499#post988499
http://www.elcon.sk/?action=Mat&id=59
vtip:
http://chavela.bloguje.cz/343450-subject-zena-versus-objekt-zrkadlenia-muz.php

Ag
filo.-idea.
http://liecivekamene.wordpress.com/2006/12/23/striebro/#more-94
http://www.mystica.host.sk/zahady/alchymia/alchymia.htm
http://www.praveorechove.com/newsread.php?newsid=105