toto je leptanie:
http://www.mickyroof.com/mokumeimg/ace-000.jpg
su pouzite 4kovy (cervene Au, zlte Au, biele Au a striebro), evidentne je leptane striebro...
toto je patinovanie:
http://www.preciousmetalsmith.com/montana_agatemokume_3.jpg
su pouzite 3kovy (Au, Ag a pravdepodobne Cu). Cu je patinovane na cierno

..su aj pripady (momentalne ich nevjem najst), ked su jednotlive kovy patinovane do modra a do cervena. Pritom tazko povedat ktory kov to jez tych 3-4 kovov. Tiez takym stylom ako leptanie, ze na jeden kov to zabere a prafarbi ho na zeleno, na druheho vobec neposobi. Vylestisato a hotovo..

takou vecou je pravdepodobne:
Rokusho: http://www.reactivemetals.com/Pages/rmspat.htm
http://www.reactivemetals.com/Data_Instructions/Chemical/Using%20Rokusho.pdf

alebo ine navody a recepty:
http://www.ganoksin.com/borisat/nenam/special-japanese-patinas.htm
http://www.ganoksin.com/borisat/nenam/japanese-alloys.htm
..skusal prekladat tie texty, ako-tak ich aj prelozil, ale ajtak celkom nechapem co a ako..

tieto navody este budem musiet studovat, aby sa vobec mohol pytat na volaku konkretnost.. tam este nejsom..

..popripade ak mate volaky konkretny typ, cim patinovat AG a CU a AU na volaku peknu farbu, skuste volaco...
..zrejme komlikacia je vtom, ze su to zmesy chemikalii v roznych pomeroch a skor ide o mnozstvo skusenosti a inych vychytavok..

aha,, no ale ohladom patinovania nevjem polozit ani otazky, taky mišmaš vtom mam, pritom mi natom fest zalezi...
momentik..

COLOMAN: patinovanie je tiez vacsinou redoxna reakcia imho.
ide len o to, ze patinovanim vytvoris na povrchu kovu vrstvu nerozpustnej zluceniny/soli, takze to nejde "do hlbky", ale len na povrchu, pri leptani sa ten kov rozpusta na nejaku sol do rozotoku, cize ho furt "ubuda".

..takze leptanie uz chapem. super..

chcem sa este opytat, ako je to s "patinovanim"??
..ako sa diva na patinovanie chemik? (nemislim konkretne IDchemika, ale ako remeslo:)),, akym zakonitostiam podlieha patinovanie? je to vpodstate to iste ako leptanie? mne sa nezda, kedze mal moznost sa zamysliet nad detajlami leptania...
-patinoanie je o farbeni povrchu kovov a leptanie aj z povrchov kovov ubera, pritom povodna farba leptaneho kovu ostava... to je vsetko co otom viem..

CHEMIK: uz chapem, iked samozrejme nechapem to cele.. ale je mi jasne to, co potrebujem.. diky
..nemam sa na tieto veci v realu kde pytat,, okolo mna siroko daleko nikdo nic otomnevie,, na bejvalej VS skole tiez iba poradili literaturu a dovi.. shit..
..s volakymi mokume gane klucenkami mozete pocitat:)
velmo ma fascinuje tato technologia.. ibaze pri chemii som viac menej skoncil.. musim sa pytat lamaizmi..
..tou otracou je to riadny ulet. Buem si davat bacha, preto aj radsej kozultujem s volakymi z praxe...

CHEMIK: zriedenu dusicnu dokaze zinok tusim zredukovat zcasti az na amoniak.

COLOMAN: A aby se ti to trochu vyjasnilo, napisu sem tzv. Becketovovu radu kovu (z hlavy, tedy drobny chybky mi odpustte).

Li, K, Ca, Na, Mg, Al, Mn, Zn, Fe, Ni, Co, H, Cu, Pd, Ag, Hg, Au, Pt.

Kovy jsou serazeny podle svych redox. potencialu. Kov vlevo z roztoku vyredukuje kov od nej v pravo. To znamena, ze napriklad kovove zelezo zredukuje Cu2+ ze siranu mednateho na med, stejne tak kovova med ti vyredukuje kovove stribro z roztoku AgNO3. H je vodik z kyseliny. Tedy kovy vlevo od vodiku reagujou s neoxidujicima kyselinama tak, ze kov rozpusti a vylouci se vodik jako plyn. Kovy vpravo od vodiku s takovejma kyselinama nereagujou.

Kovy hodne vlevo reagujou rychle i s vodou jako s kyselinou, proto sodikem z roztoku CuSO4 nedostanes med, ale H2.

Oxidujici kyseliny (musi byt koncentrovane) na to jdou od lesa, kdyz potkaji uslechtily kov, nereagujou s nim klasicky za vyvoje H2., ale cast kyseliny se sama rozlozi aby nejdriv med zoxidovala a dalsi cast teprv udela sul.
Tedy reakce Cu s HNO3 je takhle: Cu+4HNO3=2NO2 + Cu(NO3)2 + 2 H2O
Naopak reakce zredene HNO3 s Zn vypada takhle:
Zn+2HNO3=Zn(NO3)2 + H2
Zredena HNO3 s medi reagovat nebude, stejne jako HCl (ta ani koncentrovana)

Reakce koncentrovane HNO3 se Zn naopak bude neco mezi. Cast HNO3 to neda a zredukuje se na oxidy dusiku a cast zreaguje jako normalni kyselina, tedy obe dve reakce budou do urcity miry (a nediovedu rict do jaky) zastoupeny:
Zn+2HNO3=Zn(NO3)2 + H2
Zn + 4HNO3 = 2NO2 + Zn(NO3)2 + 2 H2O

COLOMAN: Vychazis porad z toho, ze HCl lepta med. Ale to ona nedela, Cu je uslechtily kov a samotna HCl ho nerozpusti. To ze se rozpustila tobe med v HCl znamena, zes mel pristup vzduchu a nechal to dlouhou dobu. Tim, ze tam budes mit zelezo, se med urcite nechytne, vznika tam nascentni vodik a ten ti vyzere vsechen pripadnej rozpustenej kyslik. Samozrejme, jak uvidis ze zelezo je uz pryc, nevahej a slij tu kyslelinu, kdyz to nechas mesic zase na otevrenym vzduchu, tak ti to nejspis zase rozpusti i tu med.


LIBRIUM: Ja jsem si to tak nejak pamatoval, ze se utopis ve vlastnich plicich. Kdysi jeste coby student gymplu jsem si doma pripravoval CuNO3 rozpoustenim Cu plechu v kys. dusicny na balkone a z asi 0.5 kg medi, nalil na to flasku 65% HNO3. Reakce je neuveritelne rychla, celej balkon v mziku se zaplnil rezavohnedym plynem a ten jako vodopad z naseho osmyho patra se lynul asi tak do ctvrtyho, kde se tedy uz rozplynul. No a protoze jsem si samozrejme dychnul, tak jsem se v hruze probiral starou Marholdovou toxikologii a modlil se, ze jsem se nenadychal moc.
Par takovejch historek a pak to ze jsem uz na vejsce zacal delat v laborce me dovedlo k tomu, ze jsem domaci chemii povesil na hrebik, chemikalie dones na fakultu a krom drahych kovu uz doma nic nemam.

no, kovove zelezo a vznikajuci kysly roztok zeleznatej soli chrania kovovu med pred oxidaciou -- minimalne z velkej casti -- cize med sa rozpustat nebude, kym tam bude kovove zelezo. aspon myslim.

..pokial spolu s Cu je kovove Fe, tak med sa nechiti?? cim dalej, tym zahadnejsie sa mi to zda... ja planujem pouzit co najcistejsie Fe, sice to bude tazke zohnat, ale kazdopadne volaco makkeho, treba mi mysliet aj na mechanicke vlastnosti...

COLOMAN: Cu-Fe ti HCl odlepta najskor, najrychlejsie zelezo. kym tam je kovove zelezo, med sa nechyti, v podstate. mozes to kontrolovat koncentraciou kyseliny, jej mnozstvom a casom, pocas ktoreho to leptas.

otrava oxidmi dusiku prebieha obvykle tak, ze pri nadychani ma clovek kratkodobo dychove problemy, podrazdene dych. cesty, kasel, podrazdene oci. potom to prejde, par hodin sa zdanlivo nic nedeje, len pri namahe "rychlo dojde dych" a srdce busi. po latencii 2 - 48 hodin sa potom rozvija toxicky opuch pluc (pluca sa zacnu plnit tekutinami z tela, clovek sa postupne "topi vo vlastnej stave"), spolu s methemoglobinemiou (znehodnotenim hemoglobinu oxidaciou centralneho zeleznateho ionu, "cokoladova krv") a zhorsujucou sa srdcovou nedostatocnostou. krv sa zahustuje, srdce "nevladze" prekrvovat organy, clovek sa pomaly dusi, modra, ma tazke bolesti v hrudniku a skracuje sa dych. smrt v tazkych pripadoch za 12 hodin - 3 dni. je dobre sa nenadychat tych oranzovohnedych dymov.

aha, preto tych 24h a skoro nic. Prebieha to v uzavretej nadobe.
Ani to nemusi dajak velmi rychlo zas, ale bol by spokojny kebyze sa veci naleptaju za den tak ako maju byt. Aspon ich mam pod kontrolou..

hej, opiste stavy otravy dusicnanom:)

hmm, na odkovovanie elektrolyzou som zabudol. Ajtak to nemam doma a teraz ani do takych dielni nechodim kde by to mali. Takze tato moznost mi asi odpada,,
..ked sa mi bude darit aspon jeden kov z dvoch, buem spokojny..
Ale vsak z Fe-Cu leptat jeden z nich treba HCl?? ved HCl lepta obidva.. nechapem

COLOMAN: Obdivuju tvou trpelivost, leptat med HCl, to je na dlouho. Jak uz napsal Librium, Cu je uslechtila a samotnou HCl by se nemela leptat vubec, ale protoze ve vzduchu mame kyslik, tak ten funguje jako oxidacni cinidlo, tak se to nakonec vede. Peroxid povede k cili, i ten 3 %, taky uz jsem to ze zoufalstvi delal s lekarnickym, jen to potrva dyl nez s tim 30%. Pamatuju si, ze ani chlor se nijak zvlast nevyvijel.
Jinak na med je nejlepsi kyselina dusicna, to nemrknes okem a mas ji rozpustenou a plnej barak oxidu dusiku = musis to delat VENKU nebo v digestori nebo v hodne dobre odvetravany mistnosti, Librium ti jiste napise, jak probiha otrava NOx (nic prijemneho).
2. Pri leptani jednoho kovu v pritomnosti jinyho - vim to samy co Librium. Ale napada me dalsi alternativa - elektrolyza, proste z tech bimetalu udelat elektrodu (anodu) a ponorit do roztoku kovu, kterej mas odleptat, z cehokoliv jinyho udelat katodu a ponorit je do roztoku soli toho odleptavanyho kovu a pak tam vlozit to SPRAVNY napeti. Bohuzel, prave v tom bude hrat roli vic vlivu (nejde jen tam dat napeti rovny redox. potencialu, nektery kovy takhle nerozpustis vubec - napr. nerez ocel - jiny v pohode. ) a musi se to vyzkouset.
Cu/Fe stejne jako Ag/Fe, HCl. Zustane med.

..ah kurňa,, zabudol:
- cim leptat kombinaciu Cu+Fe,, ?
uff

uz vjem co je "redox", vlastne aj vedel, iba zabudol:)
uz si viem fpoho predstavit co sa deje pocas leptu a co a ako..

..rozlisuje chemia dajak rozdiel medzi "leptanim" a "patinovanim"??

..ok fpoho.. proste z istych kombinacii kovov je mozne leptat iba jeden z nich. To bohate staci. Len aby vedel ake su moznosti.. diky

..leptanie je o redoxoch a patinovanie je...???
je tam rozdiel z pohladu chemie?

co je redox?

mozno koncentrovana dusicna tepla by to zelezo dokazala spasivovat a striebro odleptala -- ale pochybujem o tom (na kontakte Ag-Fe zostane po odleptani jedneho kovu velka kontaktna plocha a tam asi bude pasivacia prd platna, kyselina to zacne odtial zrat...).

COLOMAN: teoreticky to nevylucujem, ale fakt ma nenapada, ako :) zelezo je neuslachtile, striebro uslachtile a kedze tieto leptania su o redoxoch, tak fakt neviem...

a pri Ag+Fe pojde leptat Ag? Fe nechat nedotknute..

Ag/Fe, Fe rychlo a dobre odleptas HCl.
Au/Ag, Ag dobre odleptas kys. dusicnou (Au ide len lucavkou kralovskou, dusicna to necha). Au odleptat selektivne skor nie.
Ag/Cu selektivne vyleptat Ag neviem, cim. nic ma nenapada.