JRXD: ferosilicium s obsahom nad 15-17% Si sa vyraba elektrochemickou redukciou resp. vznika ako vedlajsi produkt pri vyrobe syntetickeho korundu; vznika v oblukovej peci pod silne redukujucou atmosferou (oxid uholnaty) z zeleznych pilin, piesku a koksu/grafitu. odlieva sa vyhradne pod ochrannou atmosferou (CO, vzacne plyny pri obzvlast cistych materialoch), tavenina FeSi by pri kontakte so vzduchom prudko zhorela, asi ako zapaleny elektron. pouziva sa hlavne ako redukcne cinidlo pri vyrobe dalsich zliatin zeleza.

Nevíte prosím někdo, za jakých podmínek se v průmyslové praxi taví slitiny určené pro výrobu amorfní pásky, založené na bázi Fe s cca 20 % Si ? Zajímá mě především, zda se to taví pod ochrannou atmosférou, a zda existuje nějaké doporučení (kriterium), jaký by u té taveniny měl být obsah kyslíku. Mám vzorek, který má cca 120 ppm kyslíku (technologii přípravy taveniny před "litím" neznám). Díky!

WILDENBURY_SQ: mozno uz pozde, ale skus se zeptat id. ERIDANI

Nema nekdo ze zdejsich obrabecu jemny litinovy prach?

Za drobnou odmenu (+pripadne postovny) bych si trochu odebral (ramcove stovky gramu)

COLOMAN: Je to dlouhy, ale zaujalo me to, takze si to budu pomalu procitat a pripadne ti dam komentar. Slovensky pravopis stejne neumim :)

davam dokopy volaky clanok o zlate na webu mojho divneho kamarata
Zlato - komoditní portál Ropa.cz
http://www.ropa.cz/zlato/
ked budete mat cas, tak si to prebehnite a vítam aj tie najdrsnejsie kritiky,,,(pravopis si zatial nevsimajte),
skor volake faktove errory alebo ine postrehy

CHEMIK: aha, nestiham,, mal som na mysli, ze ktore vyobrazenie by sa hodilo najviac na zlato v suvyslosti "zlato krastylizuje v krychlovej sustave"
Přehled minerálů a hornin | E-learning Katedry biologie PdF MU
http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js07/mineraly/materialy/mineraly/elementy_stribro.html
a ze co znamena "hakovity lom" a ktomu volake vyobrazenie...

okrem toho po novom, zhanam graf vyvoja ceny zlata od roku 1973,, to mi dava celkom zabrat...

Clovece, Colomane, nejak ti nerozumim cos chtel, to co jsem ti sem dal je zlato, cisty, zadna sloucenina. Prvni obrazek je moje fotka a je vystaveny v muzeu v Denveru, druhej je jen co jsem nasel na internetu..

COLOMAN: ten obrazok je bud to CaF2 alebo AuAl2.. D:
proste nedokazem najst nic normalneho a vystzneho!

..a este sa cestou dozvedel, ze zlato svoju kr.strukt. z uvedenej struktury na inu strukturu meni az po 2,4 mil. atmosf. tlaku...
presne citovat nedokazem, mam terminologicky chaos, plno clankov ma z madarsciny
Az arany sem stabil
http://www.origo.hu/tudomany/20070222azarany.html
preto tie nedorozumenia, co ja chcem vobec...

diky za linky,, povodne som zhanal toto: http://www.sulinet.hu/eletestudomany/archiv/1999/9908/tudvil/drgak.14.jpg
:)))
nakolko je obrazok vystizny?? mae neco lepsieho?

Tady hned druha fotka jsou srostly oktahedry

Platinum and Gold Natural Crystals, platinum and gold nuggets, gold quartz specimens
http://nevada-outback-gems.com/prospect/gold_specimen/Natural_gold2.htm

Jinak videl jsem centimetrovy krychle z Klondiku, ale na ty vystave se nesmelo fotit. Bohuzel, detail, jak ty plochy vypadaji a ze je to opravdu do trojuhelniku nemam, zkusim najit na netu

Tady je fotka krystalickyho zlata. Trojuhelnikove vyrostky jsou ty vyrostky na tech plechach,

"Spravidla vytvára výrazne deformované kryštály s pokrivenými plochami" - je jasné, proste má daleko od ideálu, ako aj skoro vsetko v prirode...
"Na oktaédrických plochách možno často pozorovať trojuholníkové útvary (trigóny)" - tomuto sa nedopátral, potreboval by som obrázok..
nasiel som volake oktaédre, ale bez tech trojuhelnikových utvaru...

pokud toto je pravdou o zlate, moholl by mi nekdo pomoct najst vramci ukazky co najvystiznejsi obrazok?
"Spravidla vytvára výrazne deformované kryštály s pokrivenými plochami, zaoblenými rohmi a hranami. Na oktaédrických plochách možno často pozorovať trojuholníkové útvary (trigóny)"
..a o strebre a medi tiež..

CHEMIK: diky moc

KUATO: Rozpustit 14-kt zlato v lucavce, upravit pH na neutral, strcit do toho medenej plech a vysrazet na nem zlato, oskrabat ho, vymyt, vysusit a rozpustit v novy lucavce.

Chlorid antimonity takhle pripravit nelze, ve vodnym prostredi budes mit neco jako oxid-chlorid antimonity (SbOCl). Samotny chlorid se pripravuje reakci antimonu s chlorem a kdyz ho vystavis vlhkosti, rozlozi se na ten oxychlorid a HCl.

CHEMIK: tim "roztokem" myslis opetovne rozpustenim ziskaneho prasku treba v destilce, nebo vychazenim primo z lucavky s rozpustenym zlatem?

jde takhle pripravit i chlorid antimonnity ze stibnitu (antimonitu)? myslim rozpustenim v lucavce prip. jine kyseline a jejim odparenim?

KUATO: Chlorid mednaty, nikelnaty, zinecnaty..., podle toho s cim je to zlato namichany.. Ale budes to mit v roztoku, kdyz upravis pH na neutralni, strcis do toho medenej plech, na nem se ti vysrazi cisty zlato. To muzes oskrabat a rozpustit znovu a dostanes cisty chlorid zlatity.

muzu pouzit pro vyrobu chloridu zlatiteho (rozpustenim v lucavce a naslednym odparenim) i bezne sperkarske 14ti karatove zlato, nebo mi v tom zustane i nejaky bordel?