..alebo teda Lukopren, pravdepodobne to funguje i v domacich podminkach ale ja stim moc takhle nedelal tak detaili kolem toho nereknu..
..jedna se oto, ze odlievacovy tam vznikne stejne spousta prace se sestavenim "stromů",,, pokud si sami spravite vsechny modely kolko potrebujete, to se Vam viac vyplati,, pokud to ma mnozit ten zubotechnik, tak to bude drahy jak svine a mozna to ani vubec neudela...
..tak teda nakupit modrý vosk v tycovem profilu, s kamoskama sa pustit do výroby voskových modelu a ohledne mnozeni tech modelů pomocou Lukoprenových forem primarne otravovat BIDAKa;)

zatim co mne napada ako tema k diskusi je, ako sa vyhnut bublinkám na Ag odliatkoch. Samozrejme idealka je vakuova odstrediva odlievacka ktora sa pravdepodobne nezozenie,,, jedinou nadejou je spominany modry vosk...

COLOMAN: Tak ty modely si lze snadno namnožit přes Lukopren.

..mna este napada, že asi idealne by bolo tie stratene formy vymodelovat z modreho vosku http://www.zlatnici.swah.cz/?node=154 (toto su sice granuly, ale maju to i v kvadroch a v tyciach..) vono je to lepsi asi prave kvuli spominaným bublinkám...
..no a pokial chces tech cca 50 kusu, tak slevacovy priviezt tech 50 kusu forem, aby sa nesral s mnozenim tech forem, nato treba mit vulkanizacny lis....

BIDAK: pasíry s odstredivkou je parada!! ,, jaby preferoval asi spis zubotechnika, který už pracoval takhle pre volakeho zlatnika,,, a ma skusenost, a povede sa mu to na jeden krat a zna ceny...

..skusenosti mam take, že ja ked zacal davat odliatky zubtechnikovy, okrem toho ze som musel zhanal ochotnika, tak ten zubotechnik sa to musel najprv naucit vobec robit...
-proste ten technik musi mit zvlast teglik jenom na stribro (neskuseny to proste roztavi vtom v com tavi i ine svoje kovy a to je spatne)
-musi mit skusenost vubec s odlievanim striebra (striebro omnoho viac "hlta" kyslik a treba si davat bacha na "bublinky", bublinky v šperku je otrava, najma ked zadavatel to uz nasledne nebude opravovat, stejne sa este bude srát s odendávanim zo "stromceka"), zubtecjnii odlievaju primarne zlato a tetkom si nevspominam na ten tvrdy sivý kov co tam maj...
-a je tam este "strom", ale to by malo bejt pre z.t. uz zmaknuté...
-no a pokial to nedela uz skuseny zubtechnik, ale teprve zacne experimentovat, tak sa to odzrkadli na cene výsledku, pokial vubec výsledky budu uspokojive. Znici sa spousta matrosu, zakalkuluje se spousta casu a energie, nakonec si stejne kupi novy teglik na stirebro ale to už znicil i ten svuj, takže nakonec sa pouzili 3 tegliky...:)) zceho pravdepodobne 2 zaplati zakaznik, plus hrozi ze samotný zubtechnik si udela maler v dielni svojho sefa, pokial to neni jeho vlastna...
......toto su konkretne skusenosti, iba ich zdelujem nacom som sa popalil na zaciatku...

a okrem tohoto celeho radim si pripravit na 20 až 100 prstenov mrte materialu, repektive si to nedavat odlievat vsechno najednou... spominaný "strom" spotrebuje spoustu materialu, ktorý sa nestratí, ale použije sa...

COLOMAN: No jo. Znám slévárnu a pasírnu nahoře nad Dejvicema. Ale mám na ně jenom telefon, nemají stránky myslím.

BIDAK: presne tak,,, ja daval šperky odlievat vždycky zubtechnikovy,,, ale v Prahe nikoho konkretneho nepoznam kdo mam stím skusenosti,,
poznaš nekoho?

COLOMAN: NA drobný věci je hlavně potřeba vybavení... odstředivku a kyvetu.

KOI: cijo, o 2sekundy skor odoslana veta:D

..jj, každopadne to zadaj zubnému laborantovy, respektive možni i tunak sa nekdo najde, trebars ERIDANI je odlievacka, ale nevem nakolko ma skusenosti s drobnýma vecma...

KOI: Jako do ztracenýho vosku? Zadej si to zubní laboratoři, ty to dělaj.

ola) hledám někoho, kdo by mi odlil podle několika modelů cca 20 - 100 stříbrných šperků. potřebuju pomoct s výrobou kolekce, jeslti si chcete někdo přivydělat, ozvěte se )

Staré hutnictví stříbra | Články | velebil.net
http://www.velebil.net/clanky/hutnictvi-stribra/

JRXD: Zkusím se po něčem kouknout:)

ERIDANI: I tak díky. Kdyby byly k dispozici další detaily nebo materiály k té technologii, byl bych za ně vděčný. To schéma je z VŠCHT, kde mají laboratorní jednotku, ale tu prý používají jen dost nepravidelně k občasným výzkumnickým hrátkám.

JRXD: Sry, čtu až nyní, takže jsem ti nemohla říct...
Nám to ve škole popisovali a celkem mne to pobavilo, protože ten kotouč na kterém se to ochlazuje se motá hodně rychle a ten materiál někam musí padat přeci. Pan učitel -"Nijak to pořešené není, pak se to prostě rozmotá ručně":))

Tak jsem se asi dopátral, tohle jsem měl na mysli - indukční ohřev je součástí kompaktního zařízení na výrobu amorfní pásky a jak se dalo přepokládat, tavení probíhá pod ochrannou atmosférou argonu - viz obrázek.

A ještě doplnění k chemickému složení, podle narychlo posbírané literatury chemické složení těchto amorfních slitin bývá na bázi Fe-B-Si-Nb ... což odpovídá, protože jsem dodatečně zjistil, že na naší EDX nelze stanovit bor.

LIBRIUM: Díky za odpověď a díky za popis technologie výroby Ferosilicia. Ferosilicium jako desoxidační prostředek používaný při výrobě oceli znám, ale spíš s vyšším obsahem Si - 45 % a více. Uznávám ale, že slitina o složení, které jsem uvedl, by se měla považovat za ferosilicium.

Nějak mi to ale nesedělo a tak jsem si vyhledal výsledky analýzy, stanovené EDX sondou na SEM. A ukázalo se, že vstupní info k materiálu (které jsem uvedl v dotazu) bylo poněkud vedle.
Výsledky energiově disperzní mikroanalýzy jsou: Fe 85 %, Si 6 %, Nb 5 %, Cu 3 % a 0,5 % Mo, další prvky ve stopovém množství. Kyslík 150 ppm a dusík 27 ppm.
Jak jsem psal, použití této slitiny je jasné: jde o amorfní pásku o tloušťce 35 µm, vyrobenou ztuhnutím velmi rychle ochlazené taveniny (technologie rovinného lití), využívanou pro specifické fyzikální vlastnosti v elektrotechnice k výrobě transformátorových jader.

JRXD: ferosilicium s obsahom nad 15-17% Si sa vyraba elektrochemickou redukciou resp. vznika ako vedlajsi produkt pri vyrobe syntetickeho korundu; vznika v oblukovej peci pod silne redukujucou atmosferou (oxid uholnaty) z zeleznych pilin, piesku a koksu/grafitu. odlieva sa vyhradne pod ochrannou atmosferou (CO, vzacne plyny pri obzvlast cistych materialoch), tavenina FeSi by pri kontakte so vzduchom prudko zhorela, asi ako zapaleny elektron. pouziva sa hlavne ako redukcne cinidlo pri vyrobe dalsich zliatin zeleza.

Nevíte prosím někdo, za jakých podmínek se v průmyslové praxi taví slitiny určené pro výrobu amorfní pásky, založené na bázi Fe s cca 20 % Si ? Zajímá mě především, zda se to taví pod ochrannou atmosférou, a zda existuje nějaké doporučení (kriterium), jaký by u té taveniny měl být obsah kyslíku. Mám vzorek, který má cca 120 ppm kyslíku (technologii přípravy taveniny před "litím" neznám). Díky!

WILDENBURY_SQ: mozno uz pozde, ale skus se zeptat id. ERIDANI

Nema nekdo ze zdejsich obrabecu jemny litinovy prach?

Za drobnou odmenu (+pripadne postovny) bych si trochu odebral (ramcove stovky gramu)