MORMEGIL: Tak, detaily se mohou lisit (a v tech je dabel), ale pro pristup k nelokalnim promennym lze pouzit dve metody (zjednodusene):
1) implementacne jednodussi je alokovat tyhle promenne ve skutecnosti na heap v "tempvector" a propagovat constantni referenci na ten "tempvector"
2) o neco slozitejsi je alokovat na stacku a detekovat situaci, kdy se lambda "ulozi do globalni promenne" (a jine pripady) a zaroven dojde k ukonceni te metody, na jejimz stacku ta promenna (promenne) byla (byly) a v tom pripade referenci "evakuovat" na heap.
1) je jednodussi, ale platis alokaci na heap pri kazde aktivaci metody ktera to potrebuje, 2) je slozitejsi ale v pripadech kdy lambda neprezije aktivaci vnejsi metody je overhead mensi (overhead pri "evakuaci" je v pravde desivy).
Implementoval jsem oboji zpusob, udelat 2) spravne a rychle je netrivialni (= zesedivis z toho :-), ale zda se mi, ze to vychazi vykonove lepe (ale tohle se blbe meri)