Jak ano a jak neodst
http://www.libinst.cz/etexts/rothbard_jak_odstatnovat.htm

Miroslav Zajíček: Jan Švejnar, ekonom světový... ale banální
http://ihned.cz/203-10073040-22898360-000000_d-290eb3643f158312575ce5f1f22cd825-25798275-12022608035214SCHU-f4

Místy lze v textu najít opravdové perly. Například autoři píší, že "centralizace všech ekonomických aktivit po roce 1948 nejprve vedla k fenomenálnímu růstu systému centrálního plánování, neboť tento systém umožňuje rychle mobilizovat existující zdroje". Teprve později se projevily nedostatky systému, což vedlo k hospodářskému zaostávání.

Autoři si nijak nelámou hlavu se zjevným rozporem toho, co napsali. Pokud systém centrálního plánování umožňuje "mobilizovat existující zdroje" (jinými slovy: pokud centrální plánovači zpočátku vědí, co, jak a s čím mají dělat, a to lépe a rychleji než trh), proč by najednou tuto schopnost měli ztratit?

O něco málo lepší je Švejnarův text z podzimu stejného roku "Mikroekonomické otázky v období transformace na tržní ekonomiku" v Journal of Economic Perspectives. Opět se objevují perly ohledně systému centrálního plánování, například že "systém zabránil vytvoření zjevné městské chudoby" (ve srovnání s kým, s čím? S Bombají? Kdyby socialismus trval déle, přiblížili bychom se i k Bombaji).

Rekviem za kdysi dobrého ekonoma
http://blog.aktualne.centrum.cz/utf/blogy/pavel-kohout.php?itemid=2544

Znovu jsem se začetl do Švejnarovy práce A Frameworks for the Economic Transformation of Czechoslovakia (česky vyšlo pod názvem Strategie ekonomické přeměny Československa) z prosince 1989. Jak pěkné čtení: svému autorovi je ke cti dodnes. Ano, Švejnar tehdy skutečně navrhoval kupónovou privatizaci. Ano, Švejnar věděl, že je nutné velké státní podniky rychle prodat, protože stát nebude mít prostředky pro jejich restrukturalizaci před privatizací. Ano, Švejnar dobře věděl, že komunistická ekonomika během 80. let stagnovala a že liberalizace ve všech oblastech hospodářského života neměla alternativu.

...

Švejnarovi je uměle vytvářena image „pana Poctivého“, který vždy varoval před nedostatečně kvalitním právním prostředím a před pověstným „útěkem ekonomů před právníky.“ takže si přečtěme, jak se k problému práva vyjadřoval v roce 1991, tedy v době, kdy se ještě dalo něco dělat:

„Mezi hlavní důvody zpoždění reformy patřily neschopnost dosáhnout konsensu na konkrétním hospodářském programu v rámci federální vlády, snaha nově zvoleného parlamentu hrát zásadní roli při tvorbě ekonomických zákonů a politik, potřeba vytvořit kompletně nový právní rámec hospodářské činnosti, a začátek složitých jednání o rozdělení sil a jurisdikcí v rámci federace a dvěma národními vládami (…) Alternativou by bývalo bylo dočasně přijmout upravenou sadu západních zákonů (např. německých nebo EHS. Avšak uvážíme-li velký objem západních právních norem a nedostatek zkušených překladatelů, ukázalo se být jednodušším vytvořit novou sadu československých zákonů.“

Nějak mi tam chybí ten zodpovědně zdvižený varující prst. Namísto toho nám strážce poctivosti jednoduše sděluje „neměli jsme překladatele, tak jsme si zákony zbastlili sami.“ Všechny pozdější Švejnarovy kritiky Klause byly již jen úvahami emeritního generála po bitvě, kterou on sám neřídil.

Proč potřebujeme na Hradě Švejnara, a ne Klause?
http://www.literarky.cz/index.php?p=clanek&id=4836

Pokud se podíváme do nedávné minulosti a vynecháme generaci ekonomů z šedesátých let (lidé jako Ota Šik a Josef Goldman), reformátorské jádro v ČSSR bylo rozhodně v Prognostickém ústavu Akademie věd (pánové Valtr Komárek, Vladimír Dlouhý, Karel Dyba, Karel Kouba, Jozef Zieleniec, Miloš Zeman a další). Koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let se k nim přidal z USA Jan Švejnar a v podstatně menší míře i já. Naše působení vyvrcholilo na setkání klíčových ekonomů a několika politiků na několikadenním semináři v Kolodějích v únoru 1990. Tam s nejpropracovanější a poměrně souhrnou architekturou reformy vystoupil právě Jan Švejnar.

Václav Klaus se tohoto semináře odmítl zúčastnit z důvodu “zaneprázdněnosti” a vyslal místo sebe kapitána Dušana Třísku z ekonomické sekce StB. (V tu dobu samozřejmě nikdo z účastníků semináře nevěděl, kdo pan Tříska je a jakou hraje roli. Co a odkdy vědel o panu Třískovi Václav Klaus veřejnosti nikdy nesdělil. Rozhodně mu ale Třískova práce pro StB moc nevadila; Tříska sice musel později rezignovat na pozici náměstka ministra financí, ale nadále zůstal Klausovým poradcem a konfidentem. Dokonce přede svědky na Ministerstvu financí Tříska Klausovi “vynadal”, že je neschopný a nepostaral se, aby jeho svazek o práci pro StB zmizel.)

ne ze by mi tento clanek pripadl seriozni, ale pro objektivnost jej zde uvadim taky.

copak se asi dozvime?

http://domaci.ihned.cz/c1-22551710-cestu-k-tunelovani-otevrel-zpackany-zakon-tvrdi-otec-privatizace

Co Klaus udělal dobře a co pokazil
http://blog.aktualne.centrum.cz/utf/blogy/pavel-kohout.php?itemid=2005

Proč je Klausova privatizace špatná
http://www.britskelisty.cz/9905/19990506i.html

Zhrzená profesura Tomáše Ježka
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-havel.php?itemid=797

GABRI: to je taky pravda

_BENNY: Je dobré také připomenout, co zas a znovu opakoval Václav Klaus (ale mnozí to nechtěli slyšet) - že za přípravu legislativních změn byl ve federální vládě zodpovědný Pavel Rychetský.

DUŠAN TŘÍSKA: Kuponovka nebyla privatizační oklikou
http://www.profit.cz/clanek.php?iArt=17576&iSearch=

Spoluautor myšlenky kuponové privatizace Tomáš Ježek kritizuje tehdejší federální ministerstvo financí, tedy hlavně vás a Václava Klause, za přílišnou orientaci na kuponovou metodu, neexistenci regulačního orgánu nad kapitálovým trhem a špatný a ještě k tomu opožděný zákon o investičních společnostech a fondech.

Nejdříve musím říci, že není pravda, že nebyl oddělen majetek investorů a zakladatelů. Kritika Tomáše Ježka je mimořádně bolestivá, protože je to kritika zevnitř. Není ale krystaličtější nesmysl než myslet si, že umíme nejdříve vybudovat právní řád a nacvičit si jeho vynutitelnost a potom teprve můžeme začít privatizovat ekonomiku. To je bláznovství. Vy prostě neumíte vybudovat právní řád a zacvičit notáře, právníky a soudce nanečisto a pak teprve začít privatizovat. Je ale velice politicky problematické proti tomuto vystupovat, protože to říkají téměř úplně všichni. Byl jsem nedávno v Severní Koreji a říkal jsem jim, až vám budou tvrdit, že nejdříve musíte vybudovat instituce a až potom můžete privatizovat, tak je neposlouchejte. V Severní Koreji totiž neumíte vybudovat burzu a zavést tam zákon o investičních společnostech. Tam nikdo netuší, co je to investiční fond a nebudou to vědět, dokud tam alespoň jeden nevznikne, alespoň jeden z nich nebude bankrotovat a alespoň jeden nebude vytunelován.

myslim, ze kuponovka mela plno chyb, ale ze nema smysl to hazet na tehdejsi vladu. v te dobe meli zkusenost s vladnutim jen komanci a tehdejsi vlada to nemohla dobre zvladnout ikdyby meli jako analytiky 10 klonu Einsteina.

_BENNY: Trošku kritičtější pohled na "úspěch" privatizace a společenskou situaci od Lubomíra Mlčocha, první část je značně memoráová, ale doporučuji zvl. 7 posledních bodů viz zde.

WICKPICK: ad banky - dovolim si jeste odcitovat z posledniho odkazu:

Za prvé, pracovníci bank nemají dostatečné zkušenosti s poskytováním úvěrů. To vede k poskytování řady úvěrů na špatné projekty, které pak nejsou spláceny.

Za druhé, podniky a podnikatelé žádající o úvěry nemají takové zajištění svým majetkem, jako ve vyspělých státech. Také nemají „historii“ podniku, která svědčí o jejich schopnosti dobře hospodařit. I pro zkušené pracovníky bank (takoví zde však nebyli) je tedy obtížné úvěry přidělit. Zatímco u nových podnikatelů neexistuje ani historie, ani majetek kterým by mohli ručit, u velkých firem z dob socialismu zase není jisté, jestli v nové konkurenci obstojí a také jejich dosavadní „historie“ z doby socialismu nesvědčí nic o budoucnosti v kapitalismu. Stejně tak majetek těchto firem se skládá z pochybných zařízení a budov nízké kvality, jejichž tržní hodnota je často nulová.

Konečně za třetí, sama doba transformace se vyznačuje obrovskou dynamikou oproti „usazeným“ ekonomikám, takže projekty, které se dnes zdají být ziskové již zítra mohou být ztrátové. Známý ekonom a nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz proto říká, že je lepší banky neprivatizovat a nechat je poskytovat úvěry, protože privatizované banky zastaví nové úvěry, čímž utlumí celou ekonomiku.

rekl bych ze celkovy vysledek privatizace je pozitivni s nekolika pripominkami. nejvetsi problem podle meho nazoru byl ten ze se hromadne privatizoval majetek v takove celkove vysi, na ktere tady proste v cele republice nebyly penize. vysledkem bylo to, ze vznikli investicni fondy, ktere uz na rozdil od rekneme celkem korektni privtizace nebyly pod kontrolou a nebyl zde dostatecny legislativni zaklad. proto vzniklo tolik tunelu, na ktere pozdeji doplatili banky, kde vlastne vznikaly ty obrovske dluhy, prave kvuli te opozdene privatizaci bankovniho sektoru. na druhou stranu mozna jestli to nebyl jeden ze skrytych zameru vladnich ekonomu ty penize na privatizaci umele vygenerovat z bankovnich kont a pote teprve chytre provest bankovni privatizaci a nechat mnoho bank padnout, cimz se ony dluhy presunuly zpet do kapes nas vsech...

(anketa)

a na zaver zaver :)

Ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi si Česká republika vedla dobře. V oblasti makroekonomické stabilizace jsme byli jasně nejlepší a unikli jsme se hyperinflacím, které nastaly ve všech ostatních státech (kromě Maďarska). Také jsme se vyhnuli divoké, resp. spontánní „privatizaci“, při které si podniky přisvojí bývalý komunistický „management“. Mnohé podniky a privatizační fondy pak však byly také vytunelovány. V bankovní oblasti jsme draze zaplatili za opožděnou privatizaci bank a populismus opozičních politiků. Sociální otřesy známé z bývalých států SSSR a z Balkánu nenastaly, nezaměstnanost zůstala nízká a sociální síť byla zachována, stejně jako nedošlo k úplné deregulaci nájmů ani výraznějšímu zpoplatnění školství a zdravotnictví.

mate k tomu vsemu nekdo neco?