LUBAR: já si taky nakonec asi nejradši čtu vleže, pravda.
Dneska už dětem čteme tak, že ony leží ve svých postelích, ale když byly moje děti malé, také jsme se nejradši někam schoulili.

ANNAWA: Marně přemýšlím, jestli jsem si někdy četla vzorně vsedě na křesle, a nějak mě žádný takový období nenapadá. Dětem čtu nejčastěji na posteli a všichni u toho ležíme, hlavy zabořený do knížky tak, že já nevidím na písmenka, nebo na sedačce, kdy se po mě oba dva střídavě válí a střídavě soustředěně nahlíží na jednotlivý stránky. A já sama jsem si v dětství nejradši četla na okně, teda dokud to šlo a bydleli jsme v činžáku se širokejma parapetama :) a pak už asi převážně na posteli.


LUCCHA: A pokud jde o mě a můj vztah k takovýmhle křesílkům, tak mě přijde, že jako zajímavý kousek do velkého dětského pokoje, klidně, ale jako běžná součást běžných dětských pokojů mi to přijde jako zbytečný kus nábytku, sice pěknej, ale zbytečnej.

LUCCHA: a je to asi věkem, čím starší, tím hůře -)

GINGERCAT: ano, taky "cteme" zasadne spolecne...a kdyz holky neco delaji, tak by u toho nejradsi staly na hlave....dobre vim po kom to maji, jeste nekdy v puberte jsem televizi sledovala zhusta ve stoji na hlave :-)

LUCCHA: neříkám, že jsou takové všechny děti.
A že něco mít musí nebo nemusí, o tom jsem nenapsala nic - ale při pohledu na ten kousek nábytku si myslím, že by se jim líbil, ale nevyužily by ho. Já bych ho brala ;-)
Jinak, máme doma 4 děti a vsedě si, a to ještě občas, čte jeidné. Mně už to přijde jako docela reprezentativní vzorek ;-)

LUCCHA: mně by na tom vadilo hlavně to, že je křeslo pro tak malé dítě, které si ještě samo nepřečte nic. Aspoň tedy moje děti se s nějakým prohlížením moc nespokojily, chtěly to vždycky číst. Takže se vidím smotaná na zemi vedle pohodlně usazeného dítěte :-)

Jinak se mi to křeslo samo o sobě líbí.

ANNAWA: Tak já to beru podle svého syna, který si v křesle prohlíží knížky a kouká na večerníček. Na čtení ma křesílko, na jídlo stůl, na spaní postel... Jestli pak usne na zemi, nebo se nají v křesle je jeho věc. Říkat, děti jsou takové a makové, proto nemusí mít to a to. To není zrovna něco s čím bych souhlasila. Ale chápu, že to tak někdo může mít.

LUCCHA: děti u čtení s oblibeou zaujímají až nma zřídkavé výjimky jakékoli jiné polohy, jen u toho nechtějí sedět.
Vlastně by rády i úkoly psaly v leže (a některé píší), o jídle a pití nemluvě.

MEDVED007: No podle mě, na čtení a prohlížení knížek, ideální

LUCCHA: hezky, akorat to chce dite, ktere sedi :-)

www.hankedesign.cz

LUCCHA: to je dokonalý!

TERBOOK:díky, barevně se dají přizpůsobit interiéru :)

1KA: ten pokojíček je moc příjemnej, je vidět, že jste si na tom dali záležet.

Díky za odezvu. Připomínky jen uvítám. Přeci jenom v pokojíku téměř ziju a může se stát, že mi leccos unikne.
Nábytek plánujeme používat ještě pár let, než vyroste mladsí syn, potom se pokojíček bude muset komplet předělat. Není z největších. Baldachýn je improvizace narychlo koupená, Matěj nechtěl spát v posteli kvůli stínům zvenku, takže jej snad každý týden modifikujeme .).

1KA: me se taky libi ten staro-novej nabytek...takove trochu retro ;)

1KA: Mně se to líbí taky - s výjimkou toho zeleného baldachýnu (nebes) - ale to je tím, že si na tohle nepotrpím obecně. Hezky jste sjednotili ten nábytek - ač normálně preferuju světlé dřevo (něco jako byla původně ta skříňkopolicová stěna), tak vaše provedení se mi líbí.

Díky. Ne, je stará tři generace. Na Mikoláše čeká ta samá.

1KA: moc pekny a ja se zamilovala do ty bily postylky... ta taky nebude nova co? :]