Jeli jsme z jedné svatby a kamarád, přemýšlíc o vlastní svatbě, měl zajímavý postřeh.

Svatební rituál pomáhá opřít slib těch dvou o něco většího - ať už o víru, o stát, o společenství lidí do kterého vstupují jako pár a pod. A vlastně takové ty superhyper lusxusní svatby (z půjčovny) se možná snaží opřít o zdání bohatství, ke kterému ovšem po svatebním dni je stejně tak daleko, jako případnému b/Bohu.

Docela mi to dává smysl - co vám?