EKONY: Promiň, přehlídla jsem Tvůj dotaz. Psala jsem k tématu článek do novin - je takový všeobecný, takže kdyby Tě zajímaly podrobnosti, můžu dodat. 14ti denní pobyt stál 8.000,- slovenských korun + dána učiteli, asistence a organizátorům.
Meditační dovolená
Neznám člověka, který by se netěšil na období volna známé pro nás pracující pod názvem dovolená. Mnozí utratí horentní částky za dny strávené v exotických zemích, jiní se vydávají na túry po vlastech českých, někteří slézají hory, sjíždějí řeky, pár se jich jen tak povaluje a užívá si nicnedělání. O dovolené si dovolujeme to, co bychom si v běžných pracovních dnech nedovolili. Nehledíme na obsah peněženky, dopřáváme si vybranější jídla, utrácíme za upomínkové předměty,....
Takovéhle dovolené zkrátka nejspíš většina z nás zná. Ovšem na netradiční dovolenou, pro jakou jsme se rozhodli my s mužem, si jen tak někdo "netroufne".
Musím předeslat, že můj muž už podobnými pobyty v minulosti prošel a i já jsem měla před rokem malou "ochutnávku". Tentokrát ale mělo jít o celých 14 dní strávených v meditačních pozicích pod vedením mistra v tomto oboru na slovo vzatém. Z Malajsie k nám už pár let dojíždí buddhistický mnich Sujiva, který ve spolupráci s asistentkou PhDr.Jitkou Vodňanskou vede kursy theravádového buddhismu zvaného vipassaná. Pro neznalé meditačních technik dodávám, že vipassaná znamená vidět věci takové, jaké ve skutečnosti jsou. Je to jedna z nejstarších meditačních technik. Byla vyučována v Indii před více než 2500 lety jako univerzální prostředek k osvobození se od všech lidských utrpení, jako umění žít. Hlavním meditačním předmětem bývá nejčastěji břišní stěna, kdy meditující sleduje nádechem zvedání a výdechem klesání. Přitom tento akt označuje jako: "Zvedání, zvedání" a následně "klesání, klesání". Označuje se ostatně vše, co se během meditační snahy vynoří - ať jsou to různé myšlenky, bolesti, zvuky, pocity,...později i různé stavy mysli. Zkrátka, když už se člověk nějakou tu dobu v meditačním ponoření zklidní, zjišťuje, že je to velké dobrodružství, při kterém se nelze nudit a odměnou za projevenou snahu je vnitřní klid a pocit vyrovnanosti.
Takže v tomto duchu probíhala naše letošní červencová dovolená, kdy se padesát podobných nadšenců sjelo ve slovenském Fačkovském sedle na chatě Klak. Součástí programu je i tzv. ušlechtilé mlčení, kdy je povoleno mluvit jen během 10ti minut denně, kdy ve stanovený čas chodíme za meditačním mistrem na interview. Takže se na uvedené dva týdny ponoří chata do ticha, které je umocněno meditační snahou všech zúčastněných. Program začíná v 5:00 ráno meditací v chůzi - což není klasická chůze, na jakou jsme zvyklí, ale meditující si vymezí trasu o délce cca 10ti metrů a v tomto rozmezí se pohybuje šnečí chůzí sem a tam, přičemž je jeho plná pozornost soustředěna na plosku nohy. Její pohyb se opět zaznamenává slovy: Zvedání, zvedání, nesení, nesení, kladení, kladení...atd. Od 6:00 pokračuje meditace vipassaná vsedě do 7:00, kdy je lehká vegetariánská snídaně. Od 8:00 se pokračuje meditací v chůzi, od 9:00 vsedě...tak stále až do oběda, který je opět lehký vegetariánský a je to poslední tuhá strava toho dne. Do 14:00 je polední klid a pak opět po hodinovém střídání následuje blok meditace v chůzi a vsedě až do 19:00, kdy má buddhistický mnich Sujiva přednášku na téma související s meditací. Ve večerním čase, zpravidla po 21.hodině se věnujeme cca 45minut meditaci mettá - v překladu milující laskavost, při které posíláme dobro a přání štěstí všem bytostem.
Tolik o programu, který je sice náročný a pro nás energické evropany bojem s netrpělivostí a neschopností "jen tak sedět", ale na druhou stranu mi to přišel velice užitečně strávený čas. Za tu dobu se totiž i začátečníkovi (za jakého se považuji) podařilo uvidět škodlivé návyky mysli, uvidět (a prožít) její lpění a s ním ruku v ruce přicházející utrpení, prožít si různé druhy pocitů a zaznamenat, zda jsou pro mne prospěšné či ne. Po takto strávených dvou týdnech jsem se cítila odpočatá a osvěžená víc než po stejně dlouhé době strávené u moře. Mé přetížené hlavě se nesmírně ulevilo a přiznám se, že první dny se mi ani nechtělo začít mluvit a otevřít své smysly množství informací, které na mě začínaly doléhat ze všech stran. Ale už je to nějaký týden, co jsme z kursu doma a stále ještě cítím jeho blahodárné účinky. Zatím mě nedostil v plné míře stres, nepodléhám zvykům netrpělivosti a snahám udržet zběsilé tempo, které vnímám ve svém okolí, daleko rychleji se vzpamatovávám z neprospěšných stavů mysli (hněv, zlost, lpění, smutek, lítost,....) a cítím se šťastnější než předtím. Jako bych si dokázala víc všímat jednotlivých detailů a rozpoznávala radost i tam, kde jsem ji předtím neviděla. Pro tyto "dozvuky" je mi jasné, že podobný druh dovolené si příští rok zvolím znovu.
A těm z vás, které má slova oslovila, to mohu vřele doporučit.