Stát je suverénním Jedním definujícím sama sebe vymezením vůči Druhému a využívajícím legitimizovaného násilí k upevnění svých struktur. Ten Druhý je vždy nebezpečím pro společnost, je démonizovaný, je příčinou všeho chaosu a nedostatku, všeho zla. A společnost se musí spojit, musí mobilizovat, aby to zlo vymýtila.
Jako Druhý ohrožující „zdravou společnost“ může být označen kdokoli nebo cokoli: nebílý, postižený, nezaměstnaný, bezdomovec, žena, gay, stoupenec jakékoli politické ideologie, věřící jakéhokoli vyznání, příroda či její části, intelektuál, brýlatý, pacifista, kuřák toho či onoho… Kdokoli – a jako první ze všech Ty, Josefe.
Zásada je jediná – označený Druhý musí být ve společnosti minoritou, slabým článkem neschopným se ubránit zvůli většiny. Pejorativní neologismy typu „ekologismus, homosexualismus, genderismus“ apod. Druhého zlehčují, naznačují, že je to pouhý podřadný šús, s nímž není nutné se párat, natož vést diskuzi. Těmto politicky korektním termínům, které používá oficiální rétorika, odpovídají například slova „socka, buzna“ apod. Tak cejchujeme ty Druhé, zatímco sami sebe přiřazujeme Jednomu – absolutnímu, dokonalému. Odlidštit Druhého, udělat z něj podčlověka, viníka všeho zla, nádor na pajšlu společnosti, je první krok.
Často bývá Druhý do společnosti integrován, na ulici nerozpoznáš, kdo je gay, Žid, anarchista, hulič nebo Svědek Johohův. Je tedy nutné Druhého označit, vyselektovat nakažené ze zdravé společnosti. To je druhý krok. Další kroky směřují přímo ke genocidě, případně válce, či obojímu, a slouží k utužení struktur moci - tedy k nastolení Krásného nového Řádu.
Proto je bezdomovecká oáza průser. Populistická rétorika, která zakrývá svinstva skutečných zmrdů, je pak jednoduchá : Jak to, že se krátí rozpočty i policii, ale pro bezdomovce budeme mít relaxační centrum? Podívejte – vždyť my nemáme na zasloužené důchody a houmlesáci si žijou na náš účet. Do spalovny s nima!
A pod vedením našich homofobních ombudsmanek, rasistických poradců pro lidská práva, estébáckých náměstků transparentního ministra vnitra, ministra životního průmyslu, ministra hokejové soc-kultůry, prezidentských mluvčích stvořených před šesti tisíci let z ničeho a dalších malých hitlerů se lidi přece spojíme a zbavíme se té chátry. No ne?!
Dnešní situace až moc připomíná nástup nacistů v Německu, nebo komunistů u nás. Pokud tuhle rétoriku přijme většinová populace – a vypadá, že jí to hraje do noty – máme tu zanedlouho globální peklo. Globální proto, že v dnešním systému korporativního kapitalismu jsou národní vlády pouhými nástroji soukromých nadnárodních subjektů motivovaných pouze vlastním ziskem, v jejichž zájmu je naprostá unifikace společnosti. Vzdělání, kulturní a přírodní bohatství, sociální vymoženosti, které jsou výsledkem dlouhého boje za emancipaci a svobodu člověka – nikoli komunistickou nezodpovědností, nejen tyto oblasti jsou marginalizovány a ničeny. V zájmu tohoto ( v podstatě sebedestruktivního) systému je člověk jako konzumující zvířátko manipulované strachem ze svobody.
Mimochodem, nezodpovědností samozřejmě není bezplatné školství, nebo zdravotní péče pro každého, nezodpovědností je jejich privatizace do rukou soukromých vlastníků, hypoteční zadlužování domácností, plýtvání penězi na nesmyslné a podplacené tendry, nehorázné platy státních úředníků, svěřování informací (a tedy moci) komerčním iństitucím atd. Je nám vyhrožováno krachem, pokud nebudeme „zodpovědní“, skončíme jako ti Řekové. Ve skutečnosti je Řecko příkladem, jak dokážou manažeři bank ve spojení se zkorumpovanými politiky přivést na buben celý stát. A když jsme u toho, tak trochu konspirace pro odlehčení. Vzhledem ke způsobu, jakým mohou korporace pomocí tajných služeb ovlivňovat celé politické režimy (viz např. Chiquita a záměrně vyvolané převraty ve Střední Americe, které si zaplatila – odtud „banánové revoluce“), je možné, že se sametová revoluce velmi hodila některému z textilních gigantů, který zatoužil rozšířit své trhy.
Zmiňovaní náckové a komunisti jsou jen paralely z minulosti.a zmíněná genocida či válka jsou vyhrocenými krajními možnostmi – spíš nás čeká populistický režim deklarující, že je samojediným řešením krize, jež by mohla válkou skončit. Viz boj proti chiméře terorismu a příslušná bezpečnostní opatření, kam patří mučení a stanné právo, stejně jako sledování korespondence, biometrické údaje nebo banální fakt, že si do letadla nesmíš vzít vlastní vodu - ale můžeš si koupit limču od nadnárodní společnosti.
Tohle je o dost nenápadnejší a nebezpečnější, protože je to vlastne přepychová zlatá klec (a stále ještě demokracie, oujee) - všichni jsme hodní, chceme mít hodně zboží, bezpečné ulice, očkované děti, žádné teroristy atd (všechno nám dodají hodné korporace) ... chceme prostě nový R&J... ale obětujeme pro to své svobody. a hlavně svobody těch Druhých - a nepřipouštíme si, že se jimi můžeme stát snadno i my, že jimi vlastně od začátku všichni jsme.