CHESSBALL
Pravidla:
1. Počet hráčů: 2
2. Potřeby
2.1 Šachovnice ve tvaru fotbalového míče. Kulová plocha s herním plánem, na kterém je celkem 32 polí, 20 šestiúhelníkových světlé (bílé) barvy a 12 pětiúhelníkových barvy tmavé (černé).
2.2 Hrací kameny. Dvě stejné sady po 16 kamenech, jedna bílá, druhá černá. Tyto sady se skládají z 8 pěšců, 2 věží, 2 jezdců, 2 střelců, 1 královny, 1 krále.
3. Výchozí situace
3.1 Rozestavení kamenů zahájíme umístěním bílého krále a královny na libovolná dvě spolu sousedící bílá políčka. Dvě černá pole, která se obou předešlých současně dotýkají, jsou obsazena jezdci (taktéž bílými). Na zbývající pár černých polí, který sestavu podélně uzavírá, jsou umístěni střelci. Jeden do sousedství krále, druhý vedle královny. Šestiúhelníková (bílá) pole sousedící s králem obsazují věže. Nyní je celá skupina “vysokých” figur obehnána formací pěšců. Jedinou vyjímkou je střelec stojící vedle královny, který řadu pěšců svým umístěním přerušuje a zůstává tak nechráněn. Při rozestavení černých kamenů se řídíme středovou souměrností, tj. na protilehlou stranu koule umísťujeme figury stejné síly v opačné barvě.
3.2 Orientace hracího plánu je libovolná.
4. Úkol hráčů: dát soupeřovu králi mat.
5. Tahy
5.1 Pořadí v tazích. Hru zahajuje vždy bílý. Potom je na řadě černý. Dál se oba pravidelně střídají.
5.2 Časové dispozice. Při přátelských zápasech nebývá čas na tah nijak omezený. Při oficiálních utkáních je však oběma hráčům vyhrazena lhůta, v níž musí provést jistý počet tahů.
5.3 Přemístění kamene. Kdo je na tahu, přenese jeden ze svých kamenů na jiné pole, buď prázdné, nebo obsazené soupeřovým kamenem. V druhém případě tento tah končí odstraněním soupeřova kamene z povrchu koule.
6. Pohyb kamenů
Jen jezdec smí při svém pohybu překročit pole, na kterém stojí kámen, ať stejné, nebo jiné barvy. Ostatní kameny se mohou při tahu přesouvat jen přes volná pole. Pozor - ve hře neexistují šikmé tahy. S vyjímkou jezdce je možno postupovat jen na stranami sousedící políčka.
6.1 Pohyb pěšců.
6.1.1 Pěšci postupují při běžném tahu jen po bílých polích a vždy pouze o jedno pole. Směr nerozhoduje. Pěšec stojící na bílém poli neohrožuje soupeřova krále na sousedním poli stejné barvy.
6.1.2 Braní soupeřových kamenů. Pěšec smí zajmout soupeřův kámen pouze stojí-li na sousedním poli odlišné barvy, než je jeho výchozí (tj. postupem z bílého pole na černé, nebo z černého na bílé). Octne-li se pěšec na černém poli, musí na něm setrvat tak dlouho, dokud se mu nenaskytne příležitost braní.
6.2 Pohyb věží. Věž smí vstoupit pouze na bílá políčka. Z výchozího pole má možnost postupovat jedním ze šesti směrů a opsat část kružnice (příp. celou) okolo jednoho ze tří sousedních černých polí (tzv. kruhový tah).
6.3 Pohyb jezdců. Jezdec se, narozdíl od věže, pohybuje jen po černých polích. Z výchozí pozice se smí přenést na jedno z pěti nejbližších černých polí. Bylo už řečeno, že mu v přesunu nepřekáží vlastní, ani cizí kámen, přes nějž se jezdec přenáší.
6.4 Pohyb střelce. Střelec provádí tahy po přímce, využívá k tomu tmavá i světlá pole. Stojí-li na černém poli, smí postoupit jedním z pěti směrů až o 3 pole (tj. až na vzdálenější tmavá políčka). Pokud je jeho výchozí pozicí bílé pole, smí postoupit na jedno ze tří sousedních černých polí, anebo postoupit jedním ze tří opačných směrů až o dvě políčka. Hranicemi jeho možného pohybu jsou opět černá pole.
6.5 Pohyb královny. Královna sdružuje v sobě možnosti věže a střelce. Provádí jak kruhové, tak i přímé tahy.
6.6 Pohyb krále. Král smí postoupit na kterékoli sousední pole, není-li ohroženo žádným soupeřovým kamenem.
7. Boj kamenů
Když některý kámen skončí tah na poli obsazeném kamenem jiné barvy, je kámen jiné barvy zajat a odstraněn z povrchu koule.
8. Šach
8.1 Král je v šachu, jestliže pole, na kterém stojí, ohrožuje nejméně jeden soupeřův kámen, to znamená, že tento kámen by mohl v příštím tahu vstoupit na královo pole. O kamenech ohrožujících soupeřova krále říkáme, že mu dávají šach.
8.2 Král, který se octl v šachu, musí této heozbě uniknout v bezprostředně následujícím tahu. Buď tím, že se přesune na jiné, bezpečné pole, nebo tím, že zajme soupeři kámen, který dává jeho králi šach, případně tím, že zruší šach kamenem postaveným mezi krále a šachující soupeřovu figuru.
8.3 Mat. Nedokáže-li hráč svým nejbližším tahem zlikvidovat ohrožení svého krále a král zůstane dál v šachu, hra končí jeho porážkou. Podle ustálené zvyklosti se říká, že dostal mat.
9. Zakončení hry
9.1 Vítězství. Kdo dá soupeři mat, vyhraje.
9.2 Vzdání partie. Hráč, který považuje svou situaci za beznadějnou a nechce dál mařit čas, zpravidla prohlásí, že se vzdává. Vítězem se pak stává jeho soupeř, aniž by musel dát králi mat.
9.3 Nerozhodná hra
9.3.1 Remíza. Hráči, kteří nevidí možnost dosáhnout vítězství se mohou dohodnout na nerozhodném výsledku - remíze. Partii pak už nedohrávají.
9.3.2 Pat. Když hráč, který je právě na řadě, nemůže provést žádný tah a jeho král přitom není v šahu, hra končí nerozhodně.
mm
1998