NEJVĚTŠÍM ZLEM JE TU AMERIKA ...
tvrdí Češka, která vyučuje na univerzitě v Pákistánu
Izrael nemá právo na existenci, to je názor poloviny mých studentek, říká TEREZA ENGELOVÁ (32). Bývalá reportérka a moderátorka zahraniční redakce ČT, která od jara přednáší na dívčí univerzitě (Fatima Jinnah Women University) v pákistánském Islámábádu žurnalistiku a mezinárodní vztahy.
Která témata vaše studentky na mezinárodních vztazích nejvíc zajímají?
Válka proti terorismu a izraelskopalestinský konflikt. Obojí se jich nějak dotýká a chtěly o tom diskutovat. Nestyděly se vyjadřovat otevřeně své názory. Docela mě to překvapilo, protože především základní a střední školství funguje v Pákistánu na principu: učitel přednáší, děti si zapisují a pak v pololetí napíší test. K samostatnému úsudku a tvořivosti děti nikdo nevede, podobně jako u nás za komunismu.
Jaké názory převládaly?
Největším zlem je Amerika a samozřejmě Izrael, který tak podle poloviny dívek nemá vůbec právo na existenci. Věděly o holocaustu i historii, podstatný ale pro ně byl fakt, že Izrael s pomocí USA sebral území Palestincům, jejich bratrům, a ti od té doby trpí. Považují to za hroznou nespravedlnost. Měl vzniknout jinde. Pro mě bylo dost těžké hledat protiargumenty, které by přijaly. Ale zabrala třeba paralela: Izrael vznikl jako stát pro Židy, Pákistán pro muslimy. Co kdyby Indie - jejich odvěký nepřítel - řekla, že nemají právo na existenci a že chce zpátky území, kde žili příslušníci obou národů? To je něco jiného, odpovídaly. Ale tři čtyři dívky mlčky pokývaly hlavou. Předpokládám, že se nad mými argumenty minimálně zamyslely. Myslím, že důležité je i to, že jim někdo předloží jiný než většinový názor.
Při diskusi o terorismu jste byla úspěšnější?
Na tohle téma jsou zvláště citlivé. Rozhodně ho vnímají jinak než my v Evropě. Tady se přece vede válka proti muslimům a za války se máte právo bránit. A jak se mohou bránit proti takovému obrovi, jako jsou Spojené státy? Jedině záškodnictvím. A vlastnictvím nukleárních zbraní. Do zloby vůči Americe promítají i frustraci z domácí politiky, inflaci, až osmnáctihodinové výpadky energie denně; je toho dost.
Co sebevražedné útoky?
Se zabíjením civilistů nesouhlasí, nejsou ani v souladu s jejich vírou, islámem, ale musí se přece hájit ... to přece musím pochopit.
Z jakých rodin studentky pocházejí?
Z lékařských, úřednických, učitelských, z vyšších středních vrstev. Škola je státní, ale školné se platí. Dvanáct tisíc rupií, 3000 korun, za půl roku, což je pro ně únosné. Soukromé školy jsou extrémně drahé. Přitom úroveň naší univerzity je docela dobrá, přirovnala bych ji k lepšímu gymnáziu u nás. Mnohým rodičům navíc vyhovuje, že ji navštěvují jen dívky. Asi vědí, že častý kontakt s chlapci by jim mohl zkomplikovat život. Kdyby se třeba zamilovaly do "nevhodného" muže. Většina sňatků je v Pákistánu domluvená. Ale znám i svatby z lásky. Záleží na liberálnosti rodičů.
Je pro pákistánskou dívku vzdělání důležité?
Záleží na společenské vrstvě. V těch nejnižších ne. Ve středních už víc a v nejvyšších určitě. Vzdělaná dívka, je "vdatelnější". Sice je to trochu pokrytectví, protože od ní nikdo neočekává, že bude pracovat, ale považuje se to za společensky vhodné. Navíc dívky z těch středních a vyšších středních vrstev to berou prakticky, budou moct přilepšit domácímu rozpočtu. Pokud je manžel podpoří, aby pracovaly, mohou si budovat i kariéru. Nicméně o kariéře, třeba novinářky, z mých studentek skutečně uvažuje tak pět šest dívek.
Projevuje se to i při studiu?
Pozná se, která dívka navštěvuje univerzitu, protože chce najít práci a uspět v ní. Těm, kterým jde jen o zvýšení ceny jako nevěsty, je úplně fuk, co se učí. Jedna mi například odevzdala práci, kde popisovala, jak jde Rusko nahoru, že prezident Jelcin zemi dobře vede. Celou ji okopírovala z Internetu a ani si nedala práci ověřit si fakta. A nijak zvlášť se nestyděla, když jsem ji odhalila. Podle nich my "zápaďáci" bereme všechno moc vážně, moc plánujeme a jsme zarputilí.
Takže se zbytečně nestresují?
Dá-li bůh, tak se to stane, nedá-li, nestane. O co jde?
Mají smysl pro humor?
Určitě, ale o hodně dětinštější než my. Asi je to dané závislostí na rodičích. V některých věcech dospívají mnohem později anebo vůbec. Mají však smysl pro sebeironii. Když jsem například v hodině věnované ekonomice předváděla produktivitu práce Pákistánců, kterou mimochodem mají velice nízkou, tak se smály.
Kolik z nich nosí trvale na hlavě šátek uvázaný tak, aby jim nevyčuhoval ani vlásek?
V mém kruhu jen hrstka. Ostatní si přehodí šátek přes hlavu jen, když slyší výzvy k motlitbě, a některé, když jdou mimo univerzitu. Jinak nosí šátek spíš jako módní doplněk. Barevně mají šalvár kamíz - tradiční ženský oděv - vždy perfektně sladěný. Chtějí se líbit.
Sex a náboženství jsou při debatách tabu?
V tomto ohledu je to složité. A musím přiznat, že lžu. Říkám, že jsem vdaná a jsem křesťanka. Představa, že žiju bez sňatku s přítelem a jsem nevěřící, je pro většinu Pákistánců hříšná. Snižovalo by to mou autoritu.
Reflex 37/2008