Co je to člověk ?
Pokusím se zde referovat názor pana Patočky,konkrétně z textu "Několik poznámek k pojmům Dějin a Dějepisu"
Přesné "Páťovo" znění mohu zájemcům oskenovat a poslat....
Když vezmeme v potaz fakt ,že člověk má vědomí (a liší se od zvířat právě a jen tím....tzn. dál mluvím o pojmu vědomí), musíme uznat,že jakkákoliv sebereflexe ,neboli zařazení pojmu člověk(vědomí) do našeho vědomí je nereálná. Jelikož představa nazírání na pojem vědomí,jako na cirkusový stan do kterého můžeme dát spoustu věcí,ale který může být také prázdný je hloupá. Zacházet s abstraktními pojmy jako s pojmy,jež mají fyzickou existenci a dají se vyjádřit fyzikálními vlastnostmi je nad míru naivní. Jednoduše řečeno museli bychom být mimo sebe, abychom byli schopni nazírat pojem člověk.
Zatím jsem mluvil o tom co dozajista nevíme...dál ale ještě "Páťa" píše o tom co víme.
Tedy. To co o sobě člověk ví je to, že je člověk...a to, že je ve světě. Narozdíl od zvířete pro člověka je svět souborem souvislostí mezi věcmi. Nevnímáme věci jako takové, nýbrž věci v nějaké souvislosti. V souvislosti spojené s naší možností něco s věcmi podnikat. Tato možnost vymezuje horizont našeho chápání světa. V souvislostech. Žít znamená operovat v kontinuitě těchto souvislostí. Svět je tedy univerzální horizont uvnitř něhož platí, že člověk je(žije) pokud rozvrhne možnosti vlastní existence. Můžeme tyto možnosti přijmout, odmítnout nebo ignorovat...a podle toho obstaráváme věci. Za života vždy jen obstaráváme určité věci na základě našeho rozhodnutí.
Teď to chce trochu oddych a pochopit předešlé...a přitom právě teď přijde to nejzajímavější...
Člověk není ve světě sám. Je ve světě spolu s jinými lidmi. Střetává se s nimi. A toto spolubytí existuje jako podstatnější důsledek bytí s věcmi. Člověk jako Zoon Politicon přebývá ve světě lidí, je určován stylem,módou,tím co se sluší a patří...tedy normami lidské pospolitosti. A právě v těch normovaných způsobech chování chceme vynikat. Utváříme si tak normovanou individualitu tzv. "soukromou osobitost". Tím upadáme pod vliv "veřejné neosobitosti". A ta nás určuje dokonce aniž bychom si to uvědomovali. Tím ztrácíme svobodné rozhodování respektive život výměnou za lhostejný klid. Získáváme všední den.
Text samozřejmě pokračuje, ale to už se asi moc nepojí s tématem diskuse. Přemýšlejte prosím o něm. Filosofie bývá nuda, ale občas přináší podstatné a zajímavé úvahy. Alespoň pro mě. Jsem ochoten, pokud to nebude vadit zakladateli tohoto tématu, vysvětlit vám vše co nebudete chápat, pokud něco takového bude.
VIA SOFIA , Bless ya !