• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JESSIEATREIDESNárodní knihovna ... CHCEME TO NA LETNÝ!!!
    JORERU
    JORERU --- ---
    ... a nakonec dnešního brouzdání Neffův článek o knihovně a o tom, oč v ní běží.

    SPOLEČNOST: Oč tu běží


    „Tektonika!“ povykoval ten člověk. „Architektura, to je tektonika. Všechno ostatní je design.“
    Vrhnul se na mě na chodníku před redakcí Lidových novin a netvářil se přívětivě. Nedalo moc práce pochopit, co mi zazlívá: že veřejně podporuju myšlenku postavit novou budovu Národní knihovny na Letné podle návrhu Jana Kaplického, podle vítězného návrhu z mezinárodní soutěže.

    Od toho setkání uplynulo několik měsíců. Dlouho jsem přemýšlel o tom, co mi ten člověk, povoláním a posláním architekt, jak se ukázalo, říkal o tektonice. Vždycky jsem si myslel, že architektura je cosi navzdory tektonice, od doby, kdy první architekt vylezl z jeskyně a postavil přístřešek podepřený větvemi. Že by přece jen šlo o tektoniku? On je architekt, tak by to měl vědět, kdežto já architekt nejsem, moje názory jsou čistě laické, neškolené, intuitivní.

    No a pak nastaly všechny ty děje, Občanská demokratická strana jako jeden mužožena pojala jednotný estetický názor a udělala z něho pružnou síť, na niž vskočil pražský primátor Bém a vyšvihnul názorové salto tak smělé, že by mělo vstoupit do dějin. Mohla by se stanovit jednotka pro měření názorové pružnosti, měřilo by se na Bémy. Charakter Moliérova Tartuffa by podle tohoto měřítka mohl být odhadnut na pět až sedm mikrobémů. Sledoval jsem to všechno s úžasem. Taková mela vznikne kvůli tektonice a kvůli estetickému vhledu?

    No a pak stačilo navštívit 10. salon Obce architektů, taky se tam můžete podívat, otevřeno je denně od 10 do 18 až do 11. listopadu v architektonicky zavrženíhodné budově, kterou královna Anna nechala zbudovat pro své sobecké potěšení dle návrhu italského architekta Paola della Stelly, aniž dbala na mínění daleko erudovanějších a tektoniky dbalejších architektů tuzemských, tedy v Belvedoru v sousedství velebné tektoniky Pražského hradu. No a tam uvidíte, co se zamýšlí vybudovat na Letné.

    Nějaká knihovna, aby tam nějací intoši a rejpalové nedejbože četli knížky? Nic takového. Vybudujeme stadion! Nebo dokonce stadiony dva. Jeden bude hned vedle vnitra, no a ten druhý doslova na hraně pláně,vsazený do míst základů Stalinova pomníku. Jděte se tam podívat, na ty krásné projekty vypracované ryze českými architekty, tedy žádným odrodilcem načichlým cizinou. Jděte se tam podívat a možná vás napadne to, co napadlo mě.

    Tektonika? Ba ne. Prachy, to je to, oč tu běží.

    Ale abych nebyl jen intošský rejpal a snob (jak jsem se dočetl v LN z pera jedné rozhořčené čtenářky), mám konstruktivní návrh.

    Karel Hvížďala onehdy připomněl, že státníci se občas snaží vepsat do města pečeť své osobnosti, aby po sobě zanechali něco trvalejšího, než kupu lejster a zvukové záznamy projevů a kompost z opadaného listí položených věnců. Připomněl George Pompidoua a jeho kulturní centrum. To byla taky taková budova, která budila (a dodnes budí) vášně. Jenže v Paříži, ta je na vášně kolem architektury zvyklá, odbyla si je při stavbě Eiffelovky a ještě před tím při přestavbě z nařízení Napoleona III. Právě na příkladu Centre Pompidou stavím svůj konstruktivní návrh:

    V Praze na Letné, citlivě zasazeno do zeleně, aby nebudilo pohoršení při pohledu z nábřeží, vybudujme obrovské lejno.

    A nazvěme ho Centre Topolánek.

    Ondřej Neff
    JORERU
    JORERU --- ---
    ... a aby toho hrabání nebylo na začátek dost, přihazuji další čtivý kousek ...

    PRAHA: Národní knihovna

    24. října 2007

    Soutěž mezinárodní, a přesto typicky česká!


    Kaplického „chobotnice“ plní v poslední době pravidelně přední stránky médií. Spor o tento extravagantní projekt se dnes ale přesunul zcela do roviny politické. Sám Kaplický zásah politiků do posuzování umístění jeho stavby označil za „návrat k praktikám bývalého komunistického režimu“. Jak se ale zdá, ona tolik vychvalovaná mezinárodní architektonická soutěž se konala v podmínkách až příliš českých.

    Po oznámení výsledků mezinárodní architektonické soutěže na výstavbu nové Národní knihovny (NK) v Praze si ředitel NK Ježek pochvaloval, že se po dlouhé době podařilo v Praze realizovat skutečně reprezentativní soutěž. Ta byla obeslána mnoha návrhy, z nichž pak mezinárodní porota vybrala po několika kolech právě návrh architekta Kaplického. Najednou ale vychází najevo, že se Kaplického projekt nachází na jiných pozemcích, než bylo určeno. Primátor Bém i další zastupitelé Prahy hovoří o nutnosti změnit územní plán. Ježek oponuje s tím, že pozemky, na kterých se nachází projekt NK, byly Prahou přislíbeny. Přetřásá se otázka, kdo v této záležitosti mluví pravdu a kdo ne. Primátoru Bémovi se vyčítá zase „obrat o sto osmdesát stupňů“, což například Mladá fronta Dnes zdokumentovala na základě výroků primátora. Bém sám tvrdí, že jemu samotnému se projekt Kaplického líbí a hledá pro novou NK „vhodnější umístění“. Do záležitosti nové NK na Letné se navíc opět vložil prezident Klaus, který obhajuje to, že projekt Kaplického NK musí projednat pražští zastupitelé. To, že Kaplický sám popírá právo zastupitelů jednat o nové NK na Letné, dokonce Klaus považuje za „útok na demokracii“.

    Jinou věcí je, že mezinárodní porota ocenila projekt natolik extravagantní a provokativní, že bylo velmi naivní myslet si, že vítězný návrh bude s všeobecným nadšením přijat. Navíc, pokud i mezinárodní unie architektů konstatovala, že vítězný návrh nedodržel jednu z podmínek zadání, nelze se divit ani tomu, že se proti výsledku soutěže postavili i neúspěšní soutěžitelé, kteří podmínky zadání beze zbytku splnili.

    Ježek tvrdí, že si neumí představit, kdo by se zúčastnil případné druhé soutěže poté, co by byla ona první zrušena tak, jak se o tom zmiňuje například prezident české unie architektů. Už současná diskuse o výsledcích soutěže a nad vítězným návrhem podle Ježka prý Česko poškozuje.

    Sečteno a podtrženo, celá slavná mezinárodní architektonická soutěž se zcela evidentně konala za nejasně schválených podmínek a předpokladů. Považuji proto za hlavního strůjce všech problémů vyhlašovatele soutěže, tj. Národní knihovnu. Tím, že sama vyhlásila podmínky soutěže, které pak porota nebrala v úvahu, a tím, že se spokojila s fádními přísliby na pozemky od města Prahy, jenom přilila oleje do ohně současných diskusí. Sebechvála ředitele Ježka na zdařilou mezinárodní soutěž tak byla velmi předčasná.

    Jan Bartoň
    JORERU
    JORERU --- ---
    Hrabaje archívem Neviditelného Psa, nalézám spoustu zajímavého počtení...

    SPOLEČNOST: Pražská ODS kontra Národní knihovna
    24. října 2007

    Už to tak vypadá, že pražská ODS na čele s J. Bürgemeistrem v kauze výstavby Národní knihovny alias chobotnice nezaboduje. Důvod je prostý: většině našich občanů, a tedy nejen Pražanů, se návrh architekta J. Kaplického na rozdíl od V. Klause líbí a kdekdo by potvoru chobotnici chtěl mít ve svém městě. A těch měst se ozvalo hned několik. Jak se zatím zdá, pokus V. Klause o aktivní a úspěšné rozšíření role působnosti za asistence ODS na další obor lidské činnosti, architekturu, se asi konat nebude.
    Je sice pravda, že většina pražské ODS se po zcela jasném odsouzení vítězného architektonického návrhu Národní knihovny V. Klausem zachovala jako vždy vzorně, a tedy taktéž byla najednou proti a byla by možná časem taktéž připravena vlastním tělem bránit výstavbě škaredé chobotnice, která by v budoucnu mohla svým lačným okem hledět na Pražský hrad, ale máte to marné, architektura není klimatologie. V klimatologii se až příliš často jedná o předpovídání z křišťálové koule – já názor, ty názor, transcendentní Bůh ať náš spor rozhodne, když ne, uvidíme za tisíc let ­–, kdežto v architektuře je to spíš o tom, zda se návrh líbí nebo nelíbí jednotlivci. Žádná věda, jednoduše se díváte na model, a podle vašeho estetického a kulturního vnímání světa, které formuje řada faktorů, vám váš estetický cit říká: líbí, nebo nelibí. A toť vše. Sice opět platí: Já názor, ty názor, ale teď již není potřeba Bůh nebo celé tisíciletí coby sudí, bohatě stačí kalkulačka a několik let výstavby. V tomhle případě, jak se zatím ukazuje, je více těch, jimž se oko chobotnice líbí.

    Koneckonců dnes naši občané hodně cestují po světě a ví, jakým velikým turistickým lákadlem jsou zajímavé stavby vycházející z myšlenek konceptualismu, při nichž se architekt nechává inspirovat nejrůznějšími objekty hmotného i virtuálního světa. Nemluvě o finančním rozměru stavby Národní knihovny: řádově se jedná o miliardy, uvádět z toho plynoucí důsledky by bylo podceněním inteligence čtenáře. A Praha určitě takové sousto nikomu nepřenechá. Koneckonců by to bylo i nekoncepční, Národní knihovna do Prahy patří. Kupříkladu nevím, na co by se oko chobotnice dívalo v Brně-Řečkovicích, a to jsem z Brna. Nemluvě již o tom, že nejsme si schopni dát do pořádku veliký skvost moderní architektury, vilu Tugenhad.

    Slouží ke cti pražské ODS, že kličkovat umí vzorně. Když je teď zřejmý zájem o stavbu chobotnice i z jiných měst, je jasně vidět, že většina Pražanů se do chobotnice málem zamilovala a že by z Prahy mohly uplavat miliardy investic, tak ODS pružně a halasně oznámila, že nikdy nebyla proti, nikdy nevnímala stavbu Národní knihovny jako jakési politikum, ale jenom a jenom jako věc odbornou, že chobotnici si vzít nedá a že v žádném případě se do ničeho plést nebude, ať rozhodnou jenom a jenom odborníci. A ani pomyslet, že by někdy takhle neuvažovala. Jak je tedy nakonec vidět, že by se z kauzy pražská ODS poučila, to nelze opravdu říci.


    Dušan Polanský
    JORERU
    JORERU --- ---
    JORERU: všimněte si dobře, na prvním snímku je zakreslená Kaplického Národní kihovna...
    JORERU
    JORERU --- ---
    Brouzdaje Neviditelným psem, našel jsem ještě tento zajímavý článek, jehož tři odstavce si dovoluji citovat:

    PRAHA: Česká politika v architektuře


    ...
    Zajímavý je argument, že výškové stavby musí být jako jinde, v Šanghaji, v Londýně nebo v Detroitu. Bylo by možné, že by neměly být jako všude, ale měly by být unikátně pražské, měly by odpovídat historickému klimatu, stylu i urbanismu Prahy? Takové kritérium lze zřejmě vznést jen na letenskou knihovnu a ptát se, zda je splňuje. A zdá se, že odborná veřejnost má tendenci ke kladné odpovědi. Tentýž argument však nelze vznést na mrakodrap, protože ten je prostě všude stejný, ahistorický a akulturní ze své podstaty. Něco jako panelák. Jedno zda je v Ulánbátaru nebo v Székesféherváru. Všude vypadá stejně. To jsou ale zastaralé, tedy moderní argumenty. Současná postmoderní architektura myslí jinak. Dům musí být jako jinde, neboli ten pražský se může hodit i do Sydney nebo do Bruselu.

    Ale proč potom česká a pražská politika horuje a je sto obětovat kulturu pro mrakodrapy na Pankráci a naopak odmítá kulturními argumenty letenskou knihovnu, která má ambici se do pražské kultury a historie vřadit a posílit ji? Proč mrakodrapy ano a knihovnu ne?

    Není-li argumentem to, co udělá vyvýšený Pankrác s jemnou skyline barokních věžiček nebo s výhledem od Pražského hradu – nehrají-li tedy vůči mrakodrapům kulturní či moderní argumenty, bylo by dobré znát, jak vypadá studie dopadů mrakodrapů na proudění vzduchu v pražské kotlině, na tepelný režim města, na elektromagnetické poměry v okolí staveb a konečně, jak bude internacionalizovaná Praha – blížící se Dubaji nebo Šanghaji, bezpečná.

    ...
    JORERU
    JORERU --- ---
    A od Karla Babáka tamtéž:

    PRAHA: Knihovna je na knihy

    V poslední době se slovo knihovna používá jako jedno ze synonym z řady chobotnice, blob, améba ..., tedy pro skořápku budovy. Rád bych připomněl, že knihovna je odvozena od slova kniha. Nějak v debatách postrádám, že knihovna je:

    1) Skladiště.
    V Národní knihovně jsou (měly by být) uskladněny učebnice chirurgie z počátku 19. století, sebrané spisy Eleny Ceausescu a Guse Hala, všechna vydání Dějin VKS(b) (každé je jiné), Babičky a Filosofské historie (liší se minimálně). Většinu knih, které jsou v jejich fondech, nikdo nikdy nebude číst. A kvůli tomu bude vyhloubena za ohromných nákladů jáma hloubky 50 m, dokonale odizolována a vybavena technikou, která dosud neexistuje. Je mi jasné, že uchovávání knih a archiválií se neřídí racionalitou, která by doporučila občas fondy přebrat a zbytečnosti vyhodit. Moc nevěřím ani na digitalizaci. Kdo dneska přečte data z pětipalcových disket a za 50 let z DVD? Ale proč není ta většina v budoucnu nepoužitých knih uskladněna v hranatých krabicovitých budovách někde na předměstí? Ta jáma by mohla být menší a lacinější.

    2) Pracoviště.
    Pavla Charvátová v debatě na Nově připustila, že v budově budou návštěvníci trávit volný čas. Oba diskutující to přešli (kdyby ne, samozřejmě by je po třetím slově zarazila). Ve skutečnosti většina přítomných zde bude pilně pracovat. Budou zjišťovat, co vlastně ve fondech všechno je, zajišťovat výpůjčky a studovat. Většina těch, kteří měli s knihovnou co do činění, ji zná z toho posledního hlediska. Průhledy skrz plášť pravděpodobně ve studovnách ani kancelářích nebudou, funkce rozhledny a restaurace je sice milá, ale ne podstatná.

    3) Budova.
    Vítězství projektu neznamená jeho automatickou realizaci. Kolik například bylo vítězných projektů na dostavbu Staroměstské radnice. Knihovna se od radnice liší tím, že je opravdu nutné ji postavit. Při zadávání a projektování bylo určitě prvořadé zajistit funkce knihovny. Nemohu posoudit, kdo může za problém s pozemkem, ale jak tak pánové v TV Nova mávali plánky, zdá se mi, že se jedná o rozdíl několika metrů. Nechápu zde postoj V. Kaplického, který odmítá jakékoli úpravy projektu (pardon, připustil změnu barvy). Vždyť ta knihovna předpokládá automatizovaný robotický systém, který bude teprve nutno vyprojektovat, odladit a nainstalovat. Celý ten vnitřek stavby projde mnoha změnami, vedení instalací ani rozvržení prostoru nemůže být definitivní, tak proč není možné přizpůsobit rozměry a tvar obálky? Tvar a barva budovy by měly být uživatelům naprosto lhostejné, pokud bude stavba plnit, co má, tak si na ni zvykneme jako na Eifellovku nebo dóm tisíciletí. Bránit vlastním tělem stavbě je stejně pitomé, jako prohlásit toho, komu se skořápka projektu nelíbí, za zatuchlého čecháčka. Až se ta knihovna (jakákoli) postaví, nastane určitě téměř nekonečná řada potíží, které bude třeba řešit tak, jak budou přicházet. A kdo řekne, že kdyby se postupovalo podle jiného projektu, tak by ty potíže nenastaly, měl by připojit přesný seznam potíží, které by nastaly při realizaci toho jiného projektu.

    Zůstávají ve mně pochybnosti o správnosti zadání a projektu. Co se týče zadání, pochybuji o tom, že je nutné uskladnit všechny knihy na jednom místě. Projekt (aspoň to, co jsem o něm četl) počítá s tím, že se dodělá technika pro vlastní účel stavby. Vycházím z toho, co bylo publikováno v denním tisku. Vím, že kdybych se hodně snažil, získal bych podrobnější informace, ale myslím, že se příliš neliším od běžného občana. Vzhled návrhu knihovny se mi nelíbí, ale nikdy bych se nepřipojil hlasem ani činem k jejím odpůrcům. A pustit Pavlu Charvátovou k moderování televizní debaty je stejná blbost, jako lít vodu do kyseliny.

    Karel Babák
    JORERU
    JORERU --- ---
    JORERU: sorry, neni to neff alis aston, ale jistý jag
    JORERU
    JORERU --- ---
    Ondřej Neff a jeho fejeton na Neviditelném Psovi

    Primátor s klaunskou čepicí

    Dříve, než se znovu začneme přít, zda knihovnu Jana Kaplického chceme nebo nechceme, a začneme uvádět důvody pro a proti, měli bychom si uvědomit, že názor Pražanů, všech obyvatel republilky, novinářů či kvalifikovaných odborníků je naprosto irelevantní a nikdo z těch, kteří o stavbě rozhodují, jej brát v potaz určitě nebude.



    Z pražského primátora Pavla Béma se během půl roku stala smutně komická postavička, která očividně neví, kudy dál. Na jaře nám slavnostně oznamoval, že Kaplického návrh je odvážný a architektonicky zajímavý, aby po pár měsících otočil, začal knihovnu vehementně odmítat a spolu s ostatními zastupiteli byl ochoten přistoupit nanejvýš na její přesunutí kamsi na periferii města – přestože projektována byla na Letnou.
    Ještě nedávno veškerou vinu za průtahy i případné zrušení stavby svaloval na generálního ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka. Jako kolovrátek přitom opakoval, že za soutěž ani za stavbu nenese žádnou odpovědnost, že to není jeho investice, úskočně k tomu dodával „ať si to Ježek vypije“ a tvrdil, že si nedovede představit, že by najednou otočil názor o 180 stupňů.

    Týden se ale sešel s týdnem a další obrat pana primátora byl na světě – prý se dohodl s ředitelem Ježkem... K tomu, aby se dílo podařilo, dokonce sestaví komisi, a to kvůli něčemu, co lze - bez komise - vyřešit během pěti minut na zasedání zastupitelstva: změnu územního plánu kvůli pozemku určenému pro chobotnici. Ani změna územního plánu, ani nic jiného není v pravomoci primátora, natož nějaké komise. Kdyby bylo, jistě by do ní byli přizváni lidé nejpovolanější – odborníci přes knihovnictví. Místo toho ale máme platit architekty, památkáře a právníky, kteří se budou scházet za jediným účelem - aby si pan Bém mohl nad celou záležitostí umýt ruce a stát se opět miláčkem národa. Pokud totiž komise rozhodne, že postavení knihovny na Letné nic nebrání, pan primátor radostně zavýskne a vykřikne, že je šťastný, že to tak krásně dopadlo. Pokud ale komise otočí palec dolů, Pavel Bém nasadí zkormoucený výraz, svěsí ramena a smutně prohlásí, že se sice snažil, ale hlasu odborníků se podřídit musí. V obou případech bude před veřejností z obliga. Takovému jednání se říká alibismus – komise, která o ničem nerozhoduje, je pouze zástěrkou pro Bémovu nemohoucnost a neschopnost.

    Všechno výše napsané je ale stále nepodstatné a nedůležité. Připomeňme, že vždy a v první řadě jde o peníze – v případě knihovny o miliardy. Zprvu se hovořilo o dvou, pak o třech a nyní už si ptáčkové štěbetají o pěti miliardách, které má stavba spolknout.

    Málokdo si povšiml jedné události, která měla na další průběh jednání o knihovně zásadní význam. Poté, co primátor svalil veškerou vinu a starost o peníze na hlavu ředitele Ježka, tento nelenil a vyrazil na návštěvu. Kupodivu ale za žádným členem vlády, od které potřebuje peníze, nezašel. Ředitel Ježek začátkem minulého týdne navštívil palác Blaník na Václavském náměstí a pohovořil s podnikatelem Romanem Janouškem, touto investiční eminencí hlavního města, osobou, která prý má na Pavla Béma – eufemisticky řečeno – nemalý vliv.

    Jak jsme se mohli přesvědčit, stačil jediný rozhovor s panem Janouškem a pražský primátor změnil názor, takže během pár dní můžeme čekat z jeho úst prohlášení „Když knihovnu, tak jedině od Kaplického! Když v Praze, tak jedině na Letné!“ Je jen otázkou času, kdy Kalousek či Topolánek na výdaj v řádu miliard kývnou – knihovna se postavit musí, ať si to Pražáci přejí nebo ne, protože prostory Klementina nepostačují už teď, natož v budoucnu. Peníze se ovšem budou muset najít ve státním rozpočtu, nikoliv v rozpočtu hlavního města, takže magistrát a jeho primátor do toho nemají co mluvit. Naopak premiér a ministr financí se z tohoto úkolu nevyvléknou, třebas se pan Topolánek zaklíná, že knihovna je na jeho žebříčku hodnot někde poblíž nákupu tkaniček do bot. To jen Pavel Bém se neustále zviditelňuje, zatímco na jeho názoru by správně mělo záležet asi tolik, co na názoru uklízečky z Wilsonova nádraží, protože vše se stane bez jeho aktivní účasti: ostatně vždyť ani na zasedání poroty nijak moc nechodil, ačkoliv měl, a nechával se tam zastupovat nevoleným úředníkem. Čili pokud pan primátor s něčím nesouhlasí, může si za to do značné míry sám.

    Říká se, že za neuvěřitelnou činnorodostí pana Béma stojí výše zmíněný podnikatel Janoušek, ovšem dosud ho za Bémovými zády žádný novinář prokazatelně nenašel, aspoň ne tak, aby to obstálo u nezávislého soudu. Je-li ovšem na takovém šprochu něco pravdy, pak bychom se měli ptát, kdo vlastně v Praze vládne. Jsou mezi námi jednotlivci, kteří přirovnávají hlavní město k cirkusu. Pokud bychom se tohoto příměru drželi, pak se zdá, že primátor Bém v něm hraje jen špatně zvládnutou úlohu smutného šaška, který se motá uprostřed manéže, komicky diriguje okolo pobíhající poníky a snaží se obecenstvo přesvědčit, že nejdůležitější figurou pod šapitó je on. Jenže cirkus neřídí klaun, ale principál – a ten divákům většinou zůstává utajen, protože do manéže vkročí zcela výjimečně a vždy jen na chvíli...
    PATEJL_CZ
    PATEJL_CZ --- ---
    DHAA: Podrobnější rozbor Bémových výroků (a jejich inkonzistence) nabízí tento článek:

    HN, 16.10.2007: Chobotnice na Letné nebude, rozhodl Bém
    FRANCIK
    FRANCIK --- ---
    MISON: Neviděls? :
    Ale je to malinko převrácené. :)
    JORERU
    JORERU --- ---
    Tak z těch větších staveb, co se právě dokončili, tu máme Moravský zemský archiv v Brně.



    Článek o něm na aktualne.cz

    Oficiální stránky archívu: www.mza.cz

    MISON
    MISON --- ---
    JORERU: pridelal bych na meduzu lasery a strilel bych panu ucetnimu ..pardon.. panu ekologovi do oken ;)
    JORERU
    JORERU --- ---
    MISON: Hrad je pěknej, nech ho pro příští generace :o)
    CZECHGRAPHICS
    CZECHGRAPHICS --- ---
    Co zacit petici :)

    Petice za návrh Kaplického knihovny na Letné

    PETICE
    S_M_LOMOZ
    S_M_LOMOZ --- ---
    Zná někdo něco víc o historii Cardiff Bay Opera House od Zahy Hadid, než je na Wikipedii?
    MISON
    MISON --- ---
    (oprava) No kazdopadne jestli knihovna na Letne stat nebude, tak vim, ci barak poleti dolu ;)
    JORERU
    JORERU --- ---
    Jinak všichni máte přístup na nástěnku a do ankety. Takže se můžete činit.
    JORERU
    JORERU --- ---

    Tak, co si myslíte: bude stát nakonec Kaplického varianta Národní knihovny na Letné nebo nebude?

    32 hlasy od 32 respondentů

    DHAA
    DHAA --- ---
    pro začátek bych si dovolil citovat geniální zářijový výrok Pavla Béma. Tomu se prostě nedá vytknout nic:

    "Je potřeba počítat s tím, že Kaplického knihovna nebo jiná Národní knihovna na Letné bude, či nebude."

    zdroj
    JORERU
    JORERU --- ---
    Tak vytoužená diskuze je konečně tady. Směřujte do ní, prosím, všechny postřehy, emoce, názory a odkazy k dění kolem Národní knihovny, popř. dalších státních zakázek na velká či významná architektonická díla.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam